Až začne víc svítit slunce, může docházet k nehodám. Řada lidí má doma fotovoltaiku s nebezpečnými střídači

Tisíce lidí si za státní dotaci na svůj dům pořídily fotovoltaiku pro ohřev vody. Program, přes který stát přispívá desítky tisíc korun seniorům a osobám s nižšími příjmy, ale do oboru přilákal i řadu nepoctivých firem. Ty pak ve snaze ušetřit instalují zákazníkům do domů levná a nekvalitní zařízení. Hrozí přitom kvůli tomu nebezpečí – úraz elektrickým proudem nebo požár.

Problém u systémů na solární ohřev vody se týká střídačů. Jde o klíčovou součást elektrárny, kde se mění stejnosměrné napětí z fotovoltaiky na střídavé napětí elektrické sítě. „Vidím nešvar v tom, že některé firmy nabízejí střídače z Číny nebo Polska, které jsou velmi nekvalitní a vůbec by neměly projít revizí a být v domě. Bojím se, že v létě, až bude svítit slunce, může začít ve větším měřítku docházet k nehodám,“ říká Petr Kotek, zakladatel portálu Refsite.

Web, který se zaměřuje na hodnocení fotovoltaických firem, vydal na konci ledna srovnání 11 nejpoužívanějších střídačů a u některých odhalil výrazné nedostatky. Problém jsou například klasické zásuvky na střídačích, do kterých mohou lidé kromě bojleru zapojit i jiné spotřebiče, což kvůli špatnému napětí může způsobit požár.

Fakt, že se na trhu objevují výrobky, které odporují normám a mohou zvýšit riziko požárů či úrazů elektrickým proudem, potvrzuje také odbornice na fotovoltaiku Ladislava Černá z ČVUT: „S pravděpodobností hraničící s jistotou lze říci, že tomu tak je a není jich málo.“

Podle dat Státního fondu životního prostředí (SFŽP) podalo žádost o dotaci z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light celkem 60 tisíc seniorů a nízkopříjmových lidí. Přibližně třetina žádostí v hodnotě 2,5 miliardy korun se týkala podpory právě na pořízení fotovoltaického ohřevu vody.

Pomoc se zateplením, nebo klondike? Data odhalila, jak solární „šmejdi“ zneužívali dotace

27. 2. 2024 ▪ 6 min. čtení

„S dotacemi, které mohou až ze sta procent pokrýt náklady na systém, se na trh dostala spousta zařízení, která nějakým způsobem ostrovní ohřev vody umožňují, ale jejichž hlavním parametrem je obvykle cena. Čím je nižší, tím víc z 90 tisíc zůstane realizační firmě po splnění velmi jednoduchých podmínek,“ míní Ondřej Vrla ze společnosti Unites Systems.

Podnik z Valašského Meziříčí vyvíjí měřicí a testovací techniku mimo jiné pro polovodičový průmysl. „Pravidla dotačního programu se sice nedávno zpřísnila, ale i tak stále umožňují, aby jimi prokličkovala i zařízení o poměrně nízké technické úrovni. Bohužel zákazníci a někdy i instalační firmy nevidí, nebo nechtějí vidět, co za státní peníze kupují či prodávají,“ dodává Vrla.

Podle ředitele SFŽP Petra Valdmana není v kompetenci fondu řešit, zda je konkrétní výrobek nebezpečný nebo neplní předepsané normy. „Produkt musí mít platnou základní certifikaci pro Evropskou unii, v podmínkách programu je zároveň dána povinnost revizní zprávy,“ říká Valdman.

Prohlášení o shodě s evropskými normami nicméně vystavuje přímo výrobce nebo firma, která zboží na evropský trh dováží. „Není žádná povinnost tuto shodu prokazovat někde ve zkušebně či u jiné nezávislé odborné autority, a tak se prohlášení o shodě občas ocitne i na výrobku, který si to nezaslouží,“ upozorňuje Vrla.

Pokud ale výrobek například způsobí nehodu, musí firma prokázat, že prohlášení o shodě měl produkt oprávněně. „To znamená, že příslušné testy nebo zkoušky vyžadované daným předpisem výrobce či dovozce skutečně provedl,“ vysvětluje Černá z ČVUT.

Právo ověřit věrohodnost certifikátů má v tuzemsku pouze Česká obchodní inspekce (ČOI). Její mluvčí František Kotrba uvádí, že inspektoři zatím od spotřebitelů v této oblasti žádný podnět nedostali. „V letošním roce se však ČOI účastní mezinárodní kontrolní akce zaměřené na tyto výrobky z hlediska požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu. Akce je v začátku, výsledky se předpokládají zhruba v polovině roku 2025,“ říká Kotrba.

Mezi prohřešky proti bezpečnosti uvádí zmíněné srovnání webu Refsite například střídače, u nichž tvoří výstup, k němuž by se měl připojit bojler, klasická elektrická zásuvka. „Může evokovat možnost zapojit do zásuvky jakýkoliv spotřebič. Toto však může být fatální, jelikož výstupní napětí není stabilně 230 voltů, ale mění se podle osvětlení panelů. Takto navržený systém s těmito střídači by vůbec neměl projít elektrotechnickou revizí,“ stojí v dokumentu.

Černá uvádí, že zásuvka v takovém případě musí být označena tak, aby bylo jasné, k jakému účelu slouží. Vrla ze společnosti Unites Systems pak upozorňuje, že proud z fotovoltaiky by zapojené spotřebiče mohl zničit či způsobit požár.

„Že je na měniči u zásuvek štítek ‚pouze pro připojení bojleru‘, nehraje roli. Co když zásuvku bude chtít použít někdo potmě, někdo nevidomý, cizinec nebo dítě, těm žádný nápis ani štítek nepomůže,“ říká Vrla. „Takže pokud uvidíte na střídači zásuvku, máte jistotu, že nesplňuje evropské normy,“ dodává expert.

Některé střídače zase lidem téměř nešetří náklady na energie. „V našem srovnání byly i případy, kdy to šetřilo jen pět procent energie, jinak se bojler ohříval ze sítě. Někteří lidé tak mají na střeše systém za 90 tisíc korun, který jim vůbec energie nešetří,“ upozorňuje Kotek.