Nakažených černým kašlem je v Česku nejvíce za posledních deset let. Nemocnice hlásí hospitalizace desítek kojenců, kteří patří k nejohroženějším, a pediatři zase zástupy náctiletých, u nichž se nemoc objevuje nejčastěji. Důvodem mimo jiné je i to, že naposledy jsou děti očkované v deseti letech a už za čtyři roky dochází k poklesu protilátek. Dospělí tedy žádné nemají – tedy ani těhotné ženy a jejich čerstvě narozené děti.

Odborníci proto už několik let na komisi ministerstva zdravotnictví, která o změnách ve vakcinaci rozhoduje, navrhují, aby se v zemi očkování upravilo a ze zdravotního pojištění bylo propláceno i dospělým. Jenže členové komise se na tom nikdy neshodli – a nyní se přou to, kdo za to může. 

Proti černému kašli se v tuzemsku očkuje plošně od 60. let minulého století. Do té doby se každoročně nakazilo 30 tisíc lidí a skoro stovka jich zemřela. V roce 2007 se pak začaly plošně využívat jiné typy vakcíny.

„Jsou bezpečnější, ale ochranné protilátky po nich takzvaně rychleji vyvanou. Člověk je pak chráněn zhruba čtyři roky a pak dochází k poklesu protilátek,“ popisuje epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová. Podle ní se nemoc v populaci objevuje v cyklech zhruba po pěti letech, v covidu ale vlnu zastavila pandemie, a nyní tak nemoc „dohání, co zameškala“.

V Česku jsou děti očkovány proti černému kašli do prvního roku dvěma dávkami, další dávka se pak doporučuje dát mezi desátým a jedenáctým rokem. „Proto vidíme takový velký výskyt právě u náctiletých ve věku 15 až 19, protože to je právě ta skupina lidí, která byla očkována mezi 10. a 11. rokem života,“ říká Fabiánová.

Těhotné ženy pak už zpravidla nemají vůbec žádné protilátky. V dospělosti se člověk může nechat přeočkovat dobrovolně, pojišťovny mu na cenu vakcíny, která se pohybuje mezi 800 a tisíci korunami, přispějí nejčastěji částkou kolem 500 korun. Jenže je to složité a mnoho lidí administrativa kolem proplácení odradí.

Z průzkumu, který si udělal zdravotní ústav v podolské porodnici, vyplývá, že většina těhotných to nevyužije. „Ukázalo se, že proočkovanost v této skupině je asi 1,5 procenta, ve světě je to mezi 60 a 90 procenty. To je naprosto tristní,“ upozorňuje Fabiánová s ohledem na to, že právě novorozenci jsou nejohroženější skupinou.

„Záchvaty kašle u novorozenců nevidíme, protože mají ještě nezralý centrální nervový systém a nejsou plně vyvinutá centra pro kašel. Může u nich dojít k závažnému průběhu a komplikacím a úmrtí na plicní hypertenzi,“ vysvětluje lékařka.

Právě proto už před třemi roky Státní zdravotní ústav dal na ministerstvo zdravotnictví doporučení, že by se měli lidé v dospělosti přeočkovat. A to buď v pravidelných dávkách jednou za deset let, nebo alespoň jednou v dospělosti. Národní imunizační komise, která o vakcínách rozhoduje, se ale nikdy neshodla, a finální verdikt tak nepadl.

„Opakovaně jsme iniciovali jednání, poprvé jsme to zmiňovali už v roce 2015. Ale bohužel hlasovací právo v komisi je takové, že rozhodující slovo mají zdravotní pojišťovny. Proto se nám to nepodařilo změnit. Nespěchaly na to a nepovažovaly to za prioritu,“ říká Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti, jenž je členem zmíněné komise.

Pojišťovny údajně trvaly na tom, že se musí zpracovat farmakoekonomická analýza nákladové efektivity. Podle Chlíbka je to ale zbytečné, protože se jedná o „drobnou“ věc a rozhodnout by se dalo i bez studie. „Trvá rok a já doufám, že na zasedání příští komise se podaří prohlasovat změnu očkovacího kalendáře i bez nutnosti této analýzy,“ říká. Komise by měla zasedat v polovině roku.

Pojišťovny odmítají, že by zvedly ruku proti zavedení hrazeného očkování pro dospělé. Prý se o něm reálně ani nikdy nehlasovalo. „Na posledním zasedání komise, které proběhlo v minulém roce, se tato otázka skutečně řešila, k samotnému hlasování o možnostech či frekvenci přeočkování ale nakonec nedošlo,“ říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová s tím, že se debatě pojišťovna rozhodně nebrání. Ročně příspěvek na očkování proti černému kašli podle ní využije sedm tisíc lidí.

A podobně mluví i zástupci soukromých pojišťoven. Podle nich se nedořešily zásadní otázky, a proto se těžko mohlo o čemkoliv hlasovat. „Nevíme, v kolika letech by mělo být přeočkování provedeno, jak často nebo zda v nějaké kombinaci,“ uvádí výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada s tím, že se mluvilo také o možnosti, aby toto očkování bylo povinné. To ale nakonec zástupci ministerské komise odmítli. 

Samo ministerstvo tvrdí, že se nebrání debatě zavést hrazené přeočkování proti černému kašli, klíčové pro ni ale bude oficiální stanovisko právě zmiňované komise.

S přispěním Michaely Kubečkové

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist