Podívejte se, kde se čeká nejkratší a nejdelší dobu na vyplacení dávek. Úřad práce chce jít s úředníky více do regionů

Zatímco na sociální dávky v Praze se čeká 49 dní, ve Zlíně nebo Ústí nad Labem je to pouhých 17. Propastné rozdíly mezi hlavním městem a zbytkem republiky se snaží ředitelství Úřadu práce ČR dorovnat. Přesouvá práci do regionů, kde sežene za stejné platy kvalifikovanější pracovní sílu. 

Celorepublikový průměrný plat v organizaci už loni přesáhl 41 tisíc korun. „Je nám vlastně jedno, kde agendu vyřídíme. Pracoviště v Praze nebo v Brně jsem schopen zeštíhlit, přesunout agendu a vzít lidi v jiných regionech,“ řekl k tomu Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí. 

S tím, jak resort rozjel digitalizaci a o tři nejfrekventovanější dávky (rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, přídavek na dítě) se od loňska dá požádat přes internet, vznikl prostor vytížit víc úředníky ve výkonnějších regionech.

„V krajích jako Moravskoslezský a Zlínský jsme schopni získat na úřady práce extrémně kvalitní lidi. V Ostravě zaměstnáváme 55 procent vysokoškoláků, ve Zlíně 60 procent. Proto jsme se tam rozhodli umístit back officy, kde zpracováváme žádosti dávek z celé republiky. Zároveň tím zajistíme, že kvalifikovaná pracovní síla nebude mít potřebu jít někam mimo region,“ vysvětluje Karel Trpkoš, vrchní ředitel pro IT ministerstva práce. Kompletní údaje o podílu vysokoškoláků podle krajů ale ministerstvo odmítlo zveřejnit.

Aktuálně lidé podávají digitálně přes polovinu žádostí o rodičovský příspěvek, u přídavku na dítě a příspěvku na bydlení je to zhruba 30 procent. Úředníci bez návaznosti na místo podání přitom dokážou vyřizovat i dávky nedigitální. „Žádost v okamžiku podání naskenujeme a dál pracujeme s digitálním obrazem,“ vysvětluje Trpkoš. 

Byť se doba vyřízení žádostí v Praze za uplynulý rok zkrátila téměř na polovinu, situace je stále kritická. „Devětačtyřicet dní na vyřízení dávky není v pořádku. Proto jsme pro Prahu vytvořili detašované pracoviště v Příbrami. Začne fungovat od dubna, nabíráme pracovníky na 40 volných pozic,“ říká šéf Úřadu práce ČR Daniel Krištof.

Tisíce lidí čekají na dávky déle, než nařizuje zákon. Žádosti nestíhá hlavně Praha

1. 3. 2024 ▪ 3 min. čtení

V Praze podle ředitele chybí sto úředníků, nejhorší je pak situace v Praze 9, na pobočce Českolipská. Podle údajů ministerstva práce za druhou polovinu roku 2023, které si HN vyžádaly, tam dávku trvalo vyřídit v průměru 73 dní a z toho 22 dní trvalo, než úředník papírovou žádost vůbec převedl do počítače.

Například paní Anna tam čekala na dávku 105 dní a marně se přes infolinku i osobně snažila zjistit, zda může například dodáním dalších podkladů věci urychlit. „Tam se čeká ráno dvě hodiny před otevřením, je to katastrofa. Jen mi pak řeknou, že nechápou, proč se na to ještě nikdo nepodíval,“ říká. Úřad později přiznal, že v jejím případě šlo o pochybení konkrétního úředníka. 

Velké zrychlení si ministerstvo práce slibuje od zavedení superdávky, která v sobě sjednotí finanční pomoc v oblasti bydlení, dětí a nákladů na samotné živobytí pro nejchudší. Má k němu dojít v průběhu příštího roku.

Nejde jen o to, že se o všechny druhy pomoci bude žádat najednou, ale i o způsob, jak se budou nároky na dávku dokladovat. Právě nedostatek podkladů bývá nejčastěji důvodem, proč se rozhodnutí o přiznání dávky táhne. „Vyzýváme, ověřujeme, čekáme na doložení dalších dokladů. Často klienti nevědí, co mají dokládat, dělají to jednou za čtvrtletí a nepamatují si to,“ vysvětluje Karolína Jeřábková, ředitelka Odboru zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek z Úřadu práce ČR. 

Díky změně v zákoně už si dnes může úřad práce – po odsouhlasení klientem – sáhnout například pro potvrzení o příjmech přímo k zaměstnavateli. Do budoucna budou moci úřady příjmy automatizovaně ověřovat z databáze České správy sociálního zabezpečení, kam firmy tato data zasílají každý měsíc. Od podzimu bude možné zjišťovat tímto způsobem i údaje o majetkové situaci žadatele o dávku v bankách. „Klient nebude muset řadu věcí dokládat, my si o to řekneme standardizovanou datovou větou a doklady budou na první dobrou správně. To nám ušetří ještě víc času,“ těší se Krištof.

Podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research, člena NERV, je přesun agendy do regionů jednoznačně správný postup. „U masových záležitostí, jako jsou žádosti o důchody nebo o dávky, není potřeba posuzovat lokálně situaci žadatele. Je otázka, jestli by se to vše nemělo řešit jinak než lokálně a v místě poskytovat jen poradenství,“ zamýšlí se. Jak uvádí, aby bylo možné lidi aktivizovat a vrátit na trh práce, je s nimi nutný častější kontakt i důkladnější diagnostika situace, jak pomoci. 

Myšlenka přesunu úřadů mimo Prahu není nová, před lety ji například prosazovalo hnutí STAN. „I já, když jsme nastavení úřadů a poboček v území začali řešit, jsem si pohrával s myšlenkou, že bych generální ředitelství z moci úřední přesunul do Ústí nad Labem. To by znamenalo značné administrativní a legislativní komplikace a náklady,“ říká ministr Jurečka. Teď se nicméně díky digitalizaci nemusejí přesouvat celé instituce, ale jen agendy. To může být inspirace i pro další úřady.