Jaro a slunečné dny přišly letos nečekaně brzy. Někdo je vítá s radostí, někdo s obavami. Majitelé solárních elektráren si mnou ruce, více slunce totiž znamená více elektřiny, a tedy více peněz. Opravdu? Není tomu tak vždy. Vyrobenou elektřinu, kterou nespotřebujete, je sice možné ukládat, důležitou investicí je ovšem v takovém případě baterie. Další otázkou majitele fotovoltaické elektrárny může být, kdy se investice vrátí a zda je dobré přebytky prodávat. Ano, ale ceny se mění a při velkém slunečním svitu jsou často minusové, tím pádem naopak za dodávku výrobce doplatí.

Majitelé starých fotovoltaických elektráren (FVE) pořízených do konce roku 2013 radost ze slunce mít mohou, protože díky zelenému bonusu jejich elektřinu povinně vykupují největší dodavatelé v Česku dle regionální příslušnosti, tedy ČEZ Prodej, E.ON Energie a Pražská energetika (PRE) za pevné ceny, které vyhlašuje každý rok Energetický regulační úřad.

Jak a s kým fotovoltaiku nyní postavit?

Majitelé FVE zřizovaných na rodinných domech po roce 2013 již zmíněný bonus nedostali a na vybudování svého zdroje mohou dnes čerpat dotace z programů Nová zelená úsporám, Nová zelená úsporám Light a Nová zelená úsporám – Oprav dům po babičce. Způsob využití a její výše se liší podle účelu, pro který je solární systém budován, ale třeba i podle výkonu či lokality.

Budoucí majitelé fotovoltaik by však měli být obezřetní a měli by velmi dobře zvážit, od kterého dodavatele si elektrárnu objednají. „Aktuální situaci na fotovoltaickém trhu vnímáme díky velkému množství firem jako nestabilní. Vidíme, jak se některé firmy podbízejí klientům až nesmyslně nízkou cenou ve snaze se na trhu vůbec udržet. Tento obchodní model však není dlouhodobě udržitelný a může vést ke krachu dalších firem. Dobré reference a stabilita firmy je stále tím nejlepším ukazatelem pro výběr vhodného dodavatele FV řešení,“ varuje Martin Palarčík, předseda představenstva skupiny SolidSun.

Jak vyrobenou elektřinu využít?

U nově postavených fotovoltaických elektráren na rodinných domech se předpokládá, že větší část vyrobené elektřiny její majitelé spotřebují pro vlastní potřebu. Přebytky, které při výrobě vznikají nespotřebováním pro vlastní provoz, například o víkendech nebo mimo špičku v provozu domácnosti, mohou majitelé ukládat do vlastních baterií a čerpat později, případně přepouštět do distribuční soustavy.

Pokud majitel FVE neinvestuje do baterie, nebo ji plně dobije a stále má přebytek, může přetoky energie dodávat do distribuční sítě čtyřmi způsoby:

Zdarma – bez uzavření smlouvy na výkup lze přebytky pouštět do sítě zdarma až do rezervovaného výkonu, který je uveden ve smlouvě o připojení výrobny s distributorem elektřiny. Maximálně může takto dodat do sítě 50 procent výkonu své elektrárny, často i méně. Za překročení účtuje provozovatel distribuční soustavy pokutu 2034 korun kW za měsíc.

Virtuální baterie – výrobce může své přebytky ukládat do virtuální baterie, kdy výrobce na základě smlouvy s dodavatelem posílá přebytky do distribuční sítě a v okamžiku potřeby čerpá zpět. Na konci vyúčtovacího období pak dojde k vyrovnání. I tato služba ovšem podléhá poplatkům, například distribučnímu. Ušetří tedy za silovou elektřinu. Tuto službu nabízí hlavně největší hráči na trhu, kteří mají velké množství zákazníků, tedy ČEZ Prodej a E.ON Energie.

Prodej za fixní cenu – prodej na základě smlouvy s odběratelem funguje za fixní cenu za každou MWh. Cena se stanovuje obvykle na rok nebo na měsíc. Její výhodou je určitá předvídatelnost, ale pravděpodobně bude cena spíš nižší a podmíněná třeba minimální dodávkou nebo zákaznickou smlouvou o odběru. Za pevné ceny vykupuje v letošním roce elektřinu například Pražská plynárenská, a to za 1300 korun za MWh, nebo E.ON Energie, která svým zákazníkům nabízí cenu 2000 korun za MWh. PRE elektřinu vykupuje formou slevy za dodanou elektřinu na konci zúčtovacího období, kdy odečte 3500 korun za každou MWh přetoku. Společnost TEDOM energie vykupuje od výrobců, kteří nejsou jejich zákazníky, za 750 korun za MWh nebo za spotovou cenu s poplatkem 750 korun.

Prodej za spotovou cenu – prodej za okamžitou cenu na trhu. Tato částka je ale obvykle ponížena buď o fixní částku za MWh určenou vykupujícím (obvykle 300–750 Kč), provizí v procentech (obvykle 25 procent), nebo lze platit měsíční paušál a prodávat za 100 procent spotové ceny. Tento výkup dnes upřednostňuje velká část odběratelů například Energospot, Electree, Entri, SolidSun či ČEZ Prodej.

Je však třeba upozornit, že cena na otevřeném trhu kolísá a zejména v okamžicích, kdy obnovitelné zdroje hodně vyrábějí a přetoky elektřiny do sítě jsou vysoké, klesá až do minusových hodnot. Výrobce v takovém okamžiku neinkasuje, ale naopak vykupujícímu platí. Ten, kdo by si myslel, že si postaví fotovoltaickou elektrárnu a zbohatne z prodejů přebytků, což byla podle expertů motivace až poloviny všech zákazníků, kteří budovali FVE po pádu Bohemia Energy a po prudkém růstu cen elektřiny, bude zklamán.

Jakub Odložilík, ředitel TEDOM energie, k situaci na trhu říká: „Pro mnohé zákazníky jsou aktuálně nízké výkupní ceny rozčarováním. Majitelé těchto zdrojů si bohužel musí uvědomit, že elektřinu dodávají na trh v časech, kdy je těžké ji uplatnit. Rostoucí počet zapojených fotovoltaických zdrojů znamená, že pokud slunce svítí, jsou ceny nízké, mnohdy i záporné. V ceně se odráží i náklad na odchylku. Což je laicky řečeno pokuta, kterou jako dodavatel zaplatíme operátorovi soustavy (ČEPS) za to, že jsme špatně odhadli výrobu našich zákazníků. Aktuálně existuje velmi krátká historie chování těchto zdrojů a pro všechny dodavatele je prakticky nemožné jejich výrobu přesně odhadnout. Taková pokuta může vystoupat do závratných výšin, například začátkem dubna to krátce bylo až 250 000 korun za MWh.“

Kdy se FVE vyplatí?

Jak tedy k výstavbě fotovoltaické elektrárny přistupovat? Vyplatí se vůbec, odmyslíme‑li si přínos k udržitelnosti?

Fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

„Pořídit si fotovoltaickou elektrárnu je určitě správný krok, ale je třeba to učinit s pravým cílem. Budovat fotovoltaickou elektrárnu se záměrem vydělávat na prodeji přebytků není dnes realistické. Výnos za prodej přebytků je jen doplněk k vlastní spotřebě. V té je užitek FVE několikanásobně vyšší. Výkon fotovoltaické elektrárny by měl odpovídat spotřebě výrobce a ideálně být doplněn o akumulaci do baterie, případně jiné možnosti dle druhu odběru,“ myslí si Jan Lesák, obchodní ředitel Tirol Solar Bauen. Majitel FVE by měl podle něho přizpůsobit a optimalizovat svou spotřebu a řešit úpravu prodeje, nákupu, nabíjení, vybíjení i spotřeby pomocí moderních regulací. Ty pracují na základě informací o spotřebě odběrného místa, dle předpokládané výroby elektřiny na 24 hodin dopředu podle předpovědi počasí a dle ceny energie, která je známá 24 hodin předem. Dalším krokem pak může být podle Lesáka třeba pořízení elektromobilu a jeho dobíjení z přebytků, v době minusových cen nebo v nižších tarifech v nočních hodinách.

„Myslím ale, že pokud by někdo opravdu chtěl, dal by se řešit problém s přebytky z obnovitelých zdrojů energie poměrně jednoduše a operativně, a to snížením poplatku za distribuce v době přebytků. Automaticky by došlo k přesunu značného množství spotřeby do této doby, a to jak ve firmách, tak domácnostech. To je ovšem podmíněno rozšířením průběhového měření na co nejvíc odběrných míst v krátké době a racionálním přístupem Energetického regulačního úřadu, ministerstva a distribucí,“ vidí jedno z řešení Jan Lesák.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Fotovoltaika.