Příští dvě dekády budou zcela rozhodující pro to, jestli se podaří zachovat kvalitní a dostupnou péči pro všechny, jak ji známe dnes. Digitalizace, která by mohla situaci zlepšit, je ale strašně pomalá a neambiciózní, míní Jakub Hlávka, jenž vede Institut pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity. Navíc 70 až 80 procent zdravotních výdajů jde za chronickými pacienty, ale systém s nimi neumí pracovat. „Pokud nedojde ke změnám, celý zdravotní systém, nám může zkolabovat,“ uvádí Hlávka v rozhovoru pro HN.
Vláda letos přidala zdravotníkům téměř 10 miliard korun na platy. Problém se ale nevyřešil a lékaři dál mluví o protestech. Nebylo to přidávání tedy zbytečné?
Je bezpochyby důležité zajistit důstojné platové podmínky pro lékaře, zejména pak pro ty mladé. Zvyšování platů tedy smysl dává. Problém ale je, že to vůbec neřeší strukturální problémy našeho zdravotnictví. Mezi ty patří vysoká preventabilní úmrtnost (zanedbaná prevence – pozn. red.), stárnutí populace a potřeba zvyšování efektivity systému. Je to jen malá náplast na to obrovské množství problémů. Stala se z toho politická záležitost, než aby to řešilo například kvalitu nebo dostupnost péče. Ty ale nevyhnutelně budeme muset v příštích letech, nejlépe měsících, řešit.
Co se dočtete dál
- Co jsou největší problémy českého zdravotnictví.
- Kde se zasekla jeho digitalizace.
- Které změny jsou nejakutnější.
- Kam by se v příštích letech mělo investovat nejvíce.
- Co by řešilo zavedení spoluúčasti pacientů na platbách léčby.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist