Český řidič oproti sousedům tvrdý chleba nemá. Tankuje levně, ceny nafty a benzinu na pumpách ještě klesnou

Pohled na totemy čerpacích stanic je pro české řidiče příznivý. Od léta totiž tankují oproti sousedním státům levněji, navíc podle lidí z oboru v následujících týdnech paliva ještě dále zlevní. Nízké ceny pohonných hmot lákají do českého pohraničí i řidiče z Německa nebo Polska, protože tam na plné nádrži ušetří v přepočtu stovky korun.

„Ve středu jsme zlevnili a nejspíš zlevníme zase. Ceny velkoobchodních prodejců paliv výrazně padají, protože cena ropy je nízko. Vlastní marže přitom máme slušné i po zlevnění, jsme i na 90 haléřích na litru paliva,“ říká Jiří Ondra, majitel sítě čerpacích stanic Tank ONO. Jeho řetězec je proslulý nízkomaržovým byznysem. Benzin aktuálně prodává za 33,90 korun za litr, naftu za 31,90. „V příštím týdnu se u obou paliv nedá vyloučit snížení ceny až o korunu za litr,“ doplňuje Ondra.

Podle dat společnosti CCS stál litr benzinu uprostřed týdne na českých pumpách v průměru 36,85 koruny, nafta pak 35,02 koruny. Ještě na začátku května přitom obě paliva vyšla až o čtyři koruny dráž. Průměrnou cenu nahoru tradičně ženou zahraniční prodejci paliv ve velkých městech a na dálnicích. I proto je rozdíl mezi současnou velkoobchodní cenou benzinu u Orlen Unipetrolu a průměrem českých pump 3,5 koruny, u nafty 3,2 koruny. Pumpy tak mají nyní poměrně vysokou marži, která by se ale časem měla snížit. Průměrný rozdíl totiž u benzinu letos činil necelé dvě koruny, u nafty 2,68.

I přes to by ale současné ceny paliv českým řidičům mohly letos závidět všechny sousední státy, míní Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která distribuuje tankovací karty. Loni tomu přitom bylo jinak. „Časy, kdy se českým řidičům vyplatilo jezdit tankovat do Polska, jsou už dávno pryč,“ říká. Nyní se v pohraničních oblastech děje přesný opak. U zdejších pump jsou stále častěji k vidění auta s polskými a německými poznávacími značkami.

„Nemám to přesně spočítané, ale odhadem bych řekl, že se v pohraničí od léta zvedla výtoč klidně o pětinu. Na západě Čech k nám jezdí tankovat Němci, u Náchoda zase Poláci. Jsou to šetřiví lidé a nůžky v cenách paliv se mezi státy začaly hodně rozevírat,“ komentuje Ondra. Poláci do Česka směřují především za naftou, která je u nich o dvě koruny za litr dražší, benzin vychází podobně. V Německu pak nafta stojí v průměru zhruba o čtyři koruny víc, benzin o šest. U českých nízkomaržových pump je rozdíl ještě výraznější. Rozdíl v ceně je dán především tím, že do Polska a Německa na rozdíl od Česka už neproudí ruská ropa ropovodem Družba. Ruská ropa je totiž tradičně levnější než Brent. 

Dodávky paliv pro Česko ze Slovenska jsou na dva měsíce zajištěné i přes problémy s Rusy, říká šéf firmy MOL ČR

14. 8. 2024 ▪ 9 min. čtení

Loni Češi směřovali za palivy do Polska, protože v září šel litr benzinu v Polsku pořídit i o deset korun levněji než v Česku. Rozdíl byl způsobený tím, že tehdy si vládnoucí strana Právo a spravedlnost chtěla před volbami „koupit“ nízkou cenou voliče. „Ekonomika je neúprosná. Umělé a extrémní snížení cen pohonných hmot v září loňského roku před parlamentními volbami někdo holt musí zaplatit,“ vysvětluje Duraković. Dodává, že Česko vychází dobře i v porovnání cen paliv se Slovenskem, Rakouskem a Maďarskem.

I on předvídá, že ceny paliv v Česku ještě klesnou. „Ceny pro firemní zákazníky, kteří využívají tankovací karty od Axigonu, jsou nyní u nafty 32,69 koruny za litr. Klesnout by tak měly ceny i na totemech pump. Cena Naturalu je u nás v současnosti 34,59 koruny a je nejnižší za letošní rok, takže i zde by se dal očekávat další pokles u obchodníků,“ říká.

Levná ropa díky Číně

Za nízkou cenou paliv stojí především aktuálně levná ropa. Severomořský Brent se pohybuje kolem 73 dolarů za barel, loni v září byl nad 90. „Důvodem, který tlačí cenu dolů, je zpomalení růstu v Číně, která je druhým největším spotřebitelem ropy po USA. Spotřeba paliv v Číně v létě meziročně o tři procenta klesla, očekávala se přitom přinejhorším stagnace. Kvůli tomu na trhu vzniká přebytek ropy, pro který není uplatnění,“ komentuje situaci analytik Boris Tomčiak ze společnosti Finlord. Víkendové údaje čínského statistického úřadu navíc ukázaly, že zpracovatelský průmysl v Číně v srpnu dál klesal.

Ropy je dost i navzdory tomu, že kartel OPEC, který kontroluje 75 procent veškerých světových zásob, dlouhodobě pokračuje v omezování vlastní těžby s cílem zvýšit cenu a bránit převisu nabídky nad poptávkou. To se mu zatím nedaří. A podle Tomčiaka nic nenasvědčuje tomu, že by se mu to mělo povést. „Navíc roste produkce ropy mimo kartel OPEC, například v USA, Brazílii a Kanadě. I když OPEC těžbu omezuje, tak nabídka ropy ve světě roste,“ říká analytik.

Saúdská Arábie, nepsaný šéf OPEC, se netají tím, že by cenovku ropy ráda viděla kolem 95 dolarů za barel. „Současná cena je velmi nízká. Po očištění inflace cena 73 dolarů za barel odpovídá ceně před dvaceti lety. Náklady producentů přitom rostou a při současných cenách jsou v obrovském deficitu. Jediným řešením je další přiškrcení těžby ropy, aby se vyhnala cena nahoru,“ soudí Tomčiak s tím, že zatím zdražení ropy nepředpokládá. „Vše hraje pro další zlevňování paliv,“ dodává.