Oáza klidu, prostor pro odpočinek a cenná obytná zóna, která přináší do domu kousek přírody i v nejstudenějším období roku. Zimní zahrady jsou stále oblíbenější součásti domů, které zútulňují a příjemně působí na naše smysly.
Stavby podobné dnešním zimním zahradám se začaly stavět v 17. století. Jednalo se o konstrukce ze dřeva, cihel nebo kamene, ve kterých měli bohatí měšťané exotické plodiny. I v těch dnešních můžete najít mnoho cizokrajných rostlin. Funkce zimních zahrad je ale daleko širší. Poslouží k relaxaci, lze do nich situovat jídelní kout, pracovnu nebo se na tomto místě setkávat s přáteli.
Jak začít?
Vytvoření zimní zahrady nezávisí jen na výběru krásných rostlin a nábytku. Je to komplexní projekt, který vyžaduje pečlivé plánování a promyšlení všech detailů. Než se do stavby pustíte, položte si klíčové otázky: Co od zimní zahrady očekávám a jak často ji budu využívat? Důležité je, jakému účelu má sloužit. Stejně tak, jestli v ní hodláme pobývat celoročně. Odpovědi na tyto otázky vám pomohou zvolit vhodné materiály, systém vytápění, větrání a stínění.
Dalším krokem bude výběr ideálního místa. Důležitý je rovný a pevný podklad. Zimní zahrada může být součástí domu, přístavba k němu, nebo samostatný objekt v zahradě. Zajímavé jsou realizace na střechách budov nebo balkonech, různě atypické a více úhlové nebo v nejrůznějších barevných provedeních.
„Nejčastější a nejjednodušší je přístavba k rodinnému domu. Atypické zimní zahrady se dělají nejhůř,“ říká Radek Keltner, jednatel společnosti CRSKLO, která se stavění zimních zahrad věnuje posledních deset let. „Když člověk přemýšlí o zimní zahradě, rovnou by ji měl zakomponovat do stavebního plánu při stavbě domu,“ dodává.
Pro zimní zahradu je potřeba připravit betonový základ, nejideálnějším řešením je betonová deska s tepelnou hydroizolací. „Při realizaci betonové desky není vhodný spád,“ radí Radek Keltner.
Na kterou světovou stranu?
Velmi důležitým rozhodnutím je orientace zahrady. Ta má vliv na to, jak dlouho bude do prostoru svítit slunce, ale i jakým rostlinám se v ní bude dařit. Obecně stavitelé nedoporučují situovat zimní zahradu na severní nebo jižní stranu. Ideální je jihovýchod nebo jihozápad.
Ne vždy máte na výběr, ale není důvod zoufat, protože každá světová strana má své přednosti i stinné stránky. Západ nabízí nádherné scenerie, kdy se slunce kloní k obzoru, východ zase sluneční paprsky od samého rána, ovšem s nižší intenzitou. V obou případech oceníte vyrovnané vnitřní klima. U zimní zahrady s orientací na jih zase maximálně využijete světlo, ale zatímco v zimě vám jižní strana uspoří náklady na vytápění, v létě budete muset o to více řešit větrání a stínění. Opačný problém budete mít u zahrady s orientací na sever, v zimě si při jejím vytápění sáhnete hlouběji do kapsy.
Správné prosklení je pro zastřešené zahrady zásadní. Vyžadují minimálně izolační dvojskla.
Kdy stavět?
Ideální období pro výstavbu zimní zahrady je jaro a podzim. Jestliže počasí dovolí, je možné stavět i během chladnějších měsíců. „Samozřejmě počasí ovlivňuje těsnicí a spojovací materiály. Pokud ale nejsou tuhé mrazy, dá se stavět i v zimě,“ uvádí Radek Keltner.
Realizace trvá jeden až dva měsíce. Napřed se namontuje konstrukce a následně probíhá zasklení. Cena se odvíjí od volby materiálů, rozměrů a od toho, zda se jedná o standardizované řešení, nebo atypickou zimní zahradu dělanou na míru. V takovém případě její cena může vyjít i na vyšší statisíce korun.
Jaké materiály?
Zimní zahrada by měla být využitelná jak v horkých letních dnech, tak za chladných zimních večerů. Proto je důležité zvolit správné prosklení v podobě minimálně izolačního dvojskla a dostatečný podíl masivních a dobře izolovaných obvodových ploch. Ty mohou být hliníkové, dřevěné, plastové, případně lze kombinovat několik materiálů zároveň.
„Nejoblíbenější zimní zahrady jsou sezonní hliníkové, s co největší možností otevřenosti, vzdušnosti a hlavně bezúdržbové. Dříve byly konstrukce spíše dřevěné a plastové, bohužel materiál rychle zteří,“ říká Radek Keltner.
„Materiály hrají při výběru zimní zahrady velkou roli. Každý výrobce si bude prosazovat ty svoje, tudíž těžko posoudit, který je ten nejlepší. Za nás je to bezúdržbový hliník, který je zároveň lehký a pevný. Lze použít širokou škálu barev a bezpečnostní kalené sklo, které má větší zatížení a je odolnější,“ dodává.
Podle Radka Keltnera zákazníci nejvíce preferují hliníkovou konstrukci s kombinací skla a k ní volí různé doplňky. Například protisluneční UV fólie na střechu, LED osvětlení, elektrické topení, stínicí techniku na střechu i boky, sítě proti hmyzu nebo průlez pro domácího mazlíčka.
Jaký nábytek?
Nejčastěji se do zimních zahrad používá ratan. Praktičtější je ale jeho plastová napodobenina. Dřevěný nábytek volte z dřevin, které odolávají vlhku a plísním, jako jsou teak, akát nebo eukalyptus. Vhodnými materiály jsou také kvalitní ocel či hliník a sklo. Jestliže máte zahradu plně izolovanou, můžete použít klasický obývací nábytek.
Při zařizování nezapomeňte na nejrůznější dekorace, které celý prostor zútulní. Polštáře, koberce, svíčky, ale také obrazy a designové osvětlení dodají prostoru „šťávu“.
Jaké vytápění?
Zimní zahradu můžete napojit na centrální vytápění nebo do ní pořídit nezávislé topení. Klasické radiátory ale přece jen sníží romantiku prostoru, a tak jsou vhodnější volbou nejrůznější krby. Nebojte se ani plynových variant.
V prostoru můžete mít také podlahové topení. Pokud plánujete zimní zahradu využívat jen výjimečně a spíše vám bude sloužit jako místo pro přezimování rostlin, bude dostačující, když si do ní pořídíte klasický infrazářič.
Stáhněte si přílohu v PDF
Jaké rostliny?
Výběr rostlin do zimní zahrady vyžaduje plánování. Volit byste je měli s ohledem na průměrnou vnitřní teplotu, vlhkost a světlo. Tropické typy vyžadují vysokou vlhkost, zatímco některé subtropické rostliny se spokojí s vlhkostí nižší.
U celoročním zimních zahrad, ve kterých se teplota pohybuje kolem osmnácti stupňů Celsia, se bude dařit exotickým a teplomilným rostlinám, jako jsou orchideje, kapradiny, pomerančový jasmín, kardamon, bromélie. Sklízet v nich můžete také citrusy nebo banány.
V teplých zimních zahradách s vysokou vlhkostí můžete pěstovat i náročnější rostliny. Líbí se v nich například ledviníku, araukárii, fíkusům a orchidejím. Zahrady, kde je pokojová teplota, ale nižší vlhkost vzduchu, ocení zelenec, potos, filodendron a kořenokvětka neboli domácí štěstí. Do zahrad s nižší teplotou můžete umístit kamélie, věncovce nebo bramboříky.
Jen pozor. Než si rostliny pořídíte, naplánujte jejich umístění. Rychle rostoucí rostliny mohou brzy zaplnit celý prostor.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
