Co zaznělo na Health & Longevity Summitu HN: Pijte kávu, seznamujte se v posilovně a starejte se o sebe jako o své auto

Jak se chovat, abychom žili co nejdéle? Na tuto otázku hledali odpověď přední odborníci i zástupci firem na prvním ročníku Health & Longevity Summitu 2024, který pořádaly Hospodářské noviny ve spolupráci s klinikou Elite Medical. Zdraví totiž není jen pravidelné docházení na preventivní prohlídky, v němž mají i tak Češi mezery. Dá se mu pomoci i řadou dalších způsobů. Jaké to jsou? A proč bychom neměli tolik dát na studie provedené na myších?

Přinášíme přehled toho nejzajímavějšího, co zaznělo od řečníků. Mezi nimi byl například přední český onkolog Luboš Petruželka, neurovědec Aleš Benjamín Stuchlík nebo viceprezident Hospodářské komory Filip Dvořák.

Káva a občas párek

Naprostým základem zdravého života je strava. Především pak její kvalita a minimální podíl ultrazpracovaných potravin. Například ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) razí tezi, že by se Češi o sebe měli starat minimálně tak dobře jako o své vozidlo. „Spousta lidí, kteří mají hezké auto, ho leští a myje šampony. Přemýšlí, kde nabrat benzin nebo naftu, nejen z hlediska ceny, ale i kvality,“ uvedl na summitu. Sami ale podle něj často žijí z pomyslných nekvalitních pohonných hmot, což se podobně jako u aut projeví až časem.

Zároveň ale neexistuje jedna surovina, která by zdravý život zajistila. „Není moc potravin, které by vyloženě snížily riziko nemocí, strava vždy funguje v nějakém komplexu,“ uvedla epidemioložka a specialistka na veřejné zdraví se zaměřením na výživu Eliška Selinger. Podle ní je proto třeba se vždy dívat na jídelníček jako celek. 

Nebuďte cyničtí a nepořádní. Sedm věcí, které nám zkracují život, a přesto je často děláme

1. 10. 2024 ▪ 3 min. čtení

To je ovšem dobrá zpráva. Znamená to, že se v něm dobře ztratí i nějaká ta uzenina. „Můžeme si klidně dát párek, jen ne každý den,“ řekl gastroenterolog z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Jan Martínek. Podle něj k tomu jasně hovoří statistiky – průmyslově zpracované potraviny typu uzenin stojí ročně za 50 tisíci úmrtími, pro srovnání kouření ale za stejnou dobu usmrtí celosvětově milion lidí.

Ačkoli „správných“ surovin je podle něj celá řada, vypíchl během diskuse celkem tři. Zaprvé kávu, která podle řady výzkumů pomáhá chránit proti onemocnění jater. Dále jako prevence některých typů rakovin mohou fungovat dvě další potraviny – brokolice a rajčata.

My versus myši

Kromě samotného složení potravy ale může pomoci i změna rytmu, kterým se lidé stravují. V této souvislosti je často skloňovaným tématem držení půstu, zejména toho pravidelného několikahodinového. Jeho obecné přínosy ale věda doposud neprokázala.

Tedy alespoň ne na lidech. Přerušovaný půst, nejčastěji prováděný v rytmu osm hodin konzumace a poté 16 hodin bez jídla, má jasné zdravotní přínosy například pro myši – to studie prokázaly. Podle spoluzakladatele Institutu moderní výživy Miloslava Šindeláře mohou být ale tyto výsledky lehce zkreslené už jen tím, které myši se v dané laboratoři rozhodnou vědci použít – tedy jakou mají genetiku.

A výsledky studií provedených na zvířatech se pak na lidi aplikují jen velmi obtížně. „Nežijeme v laboratoři, jsme tu vystavení vnějším podmínkám, riziku infekce, stresu a tak podobně,“ popisuje Šindelář.

S tím souhlasil i mladý vědec František Knobloch z kliniky Elite Medical: „Ano, 16 hodin bez jídla na myších funguje, ale na lidech to nepozorujeme. Malé organismy mají jiný metabolismus.“ Pro pomalejší myší metabolismus totiž čas plyne jinak – a 16 hodin hladovění pro ně znamená to samé co pro člověka řádově tři až pět dní.

U lidí navíc podle Knoblocha často při držení půstu dochází k výraznému negativnímu faktoru, kterým je ztráta svalové hmoty. Ta začíná ubývat přirozeně od 20. roku věku. „Při držení půstu je třeba se zaměřit na silové cvičení,“ dodává. Jak totiž v rámci svého příspěvku zmínila fyzioterapeutka Zuzana Čejková, s úbytkem svalů slábne celé tělo, zejména pak kosti.

Stres nezměříme

Právě zmíněný stres je jedním z hlavních faktorů, který lidi od zvířat spolehlivě odlišuje. A je pak jednou z hlavních příčin řady onemocnění, zejména těch onkologických. Podle předního českého onkologa Luboše Petruželky se pomyslný věk, kdy mají lidé nejvyšší riziko propuknutí rakoviny, v posledních letech neustále snižuje.

Konkrétní vliv chronického stresu ale nelze přesně určit. „Hlavní problém stresu je v tom, že ho lze obtížně změřit. Může zvyšovat riziko rakoviny, ale ten doklad není jednoznačný,“ řekl Petruželka, který je přednostou onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Je proto dobré nezdravému stresu co nejvíce předcházet. „Duševní zdraví si uchováme, pokud budeme pořád zaměstnávat mozek, mentální aktivita bude pestrá a bude nás bavit,“ řekl neurovědec Aleš Benjamín Stuchlík. 

A kromě už známých ideálních 7–8 hodin spánku může výrazně pomoci i pohyb. „Sportem uvolňujeme hormony štěstí a zlepšujeme svou sebedůvěru. Když dosportujeme, cítíme se dobře a máme pocit, že můžeme lépe kontrolovat svůj život,“ doplnila psycholožka Linda Arbeli z 1. lékařské fakulty UK. A s nadsázkou dodala, že je proto ideální se seznamovat s potenciálním novým partnerem či partnerkou v posilovně. 

Osamocení člověku způsobuje jen další míru stresu a je dalším z prokázaných faktorů, které přispívají ke zkracování života. „Mozek je sociálním orgánem. Jsme společenští tvorové a jednou z vlastností, které nás odlišují od zvířat, je soucit. Jsme zvyklí být s někým v kontaktu, a když jsme sami, mozek začne tuhnout a produkovat stresové hormony,“ popsala Arbeli.

Jak mohou přispět firmy

Do zdraví Čechů by mohly v budoucnu více investovat i firmy. Ministerstvo zdravotnictví chystá změnu pravidel pro preventivní prohlídky. Nově by mohlo být čistě na zaměstnavatelích, zda budou chtít po svých pracovnících vstupní prohlídku. Zároveň by ale resort uvítal, pokud by jim připláceli na další formy prevence.

Jak potvrdila Kateřina Bílly Danyšová, šéfka české a slovenské pobočky sítě laboratoří Synlab, firmy se už o lepší péči o zdraví svých lidí začaly aktivně zajímat. Některé podniky si od laboratoří objednávají analýzy na míru a výsledky následně zohledňují například v úpravě složení stravy v podnikových kantýnách. „Testy volí dle toho, jestli je to výrobní firma, kde jsou vystaveni větší zátěži, nebo kancelářská práce, kde je sedavá práce a možná vyšší míra stresu,“ popisuje. 

Firmy si ale stojí za tím, aby jim stát péči o zaměstnance nepřikazoval a mohly si ji řídit samy. Důležitost péče si totiž samy uvědomují. „Čím zdravější a spokojenější zaměstnanec, tím lépe se může zaměřit na svou práci,“ řekl Filip Dvořák, předseda Hospodářské komory Praha 1.