USA v lednu nebudou mít nového prezidenta, hrozí občanská válka, varují miliardář, diplomat a politolog

Předvolební kampaň, kterou sledujeme ve Spojených státech, nemá za posledních mnoho desítek let obdoby. „Byla to až dosud opravdu divoká jízda,“ hodnotí Milan Babík, který působil jako politolog na několika amerických univerzitách a nyní vede pražskou Knihovnu Václava Havla. Nového prezidenta budou Američané volit v úterý 5. listopadu.

Na republikánského kandidáta Donalda Trumpa byly spáchány dva atentáty, demokratická uchazečka o prezidentskou funkci Kamala Harrisová zase do souboje vešla na poslední chvíli po odstoupení prezidenta Joea Bidena. Ať už volby dopadnou jakkoliv, bude mít výsledek zásadní význam pro Evropu, včetně Česka.

Amerika je mimořádně rozpolcená a nic nenasvědčuje tomu, že by volby mohly situaci zklidnit. „Jsem si jistý, že i další volby v USA budou vyhrocené, protože ta společnost je mnohem víc polarizovaná než ta naše,“ připomíná miliardář Petr Pudil, který ve Spojených státech podniká.

Praha se delší dobu pokoušela využít ve svůj prospěch fakt, že Trumpova první manželka Ivana byla Češka a on sám i jeho děti do Československa a později České republiky jezdili. Jeho nejstarší syn a blízký politický souputník Donald junior česky stále rozumí. „Doufali jsme, že se s touto kartou dá hrát. Ale zatím se to nikomu nepovedlo přetavit do výhody pro Česko,“ připouští Jaroslav Zajíček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, který dříve působil mimo jiné jako zástupce českého velvyslance ve Washingtonu. „Nepovedlo se to ani Slovincům,“ dodává v narážce na původ současné Trumpovy manželky.

Babík, Pudil a Zajíček diskutovali o prezidentské kampani v USA a jejím dopadu na Evropu v rámci Fóra HN s několika desítkami českých podnikatelů, manažerů či politiků. Zajíček zdůraznil, že Česko by se mělo snažit především o to, aby bylo pro USA nadále relevantním partnerem, bez ohledu na výsledek voleb. Připomněl, že tato relevance v posledních letech výrazně vzrostla – české firmy v Americe zaměstnávají tisíce lidí, stát nakoupil americké stíhačky F-35 a odebírá americký zkapalnělý zemní plyn.

Ekonomika ale může být pro vzájemné vztahy značným problémem, shodli se všichni tři řečníci na Fóru HN. „Protekcionismus a industriální politika jsou fenomény, které budou pokračovat, ať vyhraje kdokoliv. Dopady na Evropu, a tudíž i na Česko, budou velmi vážné,“ upozornil Pudil, který je spoluzakladatelem firmy BPD Partners. Připomněl Trumpovy plány na uvalení cel na veškerý dovoz včetně toho evropského. Bidenova administrativa, v níž je Harrisová viceprezidentkou, zase evropské firmy fakticky diskriminuje v sektorech, jako je automobilový průmysl nebo výroba baterií. 

komentář martina ehla

Za měsíc bude v Americe jasno. Nebo taky ne. Co všechno může ovlivnit poslední týdny kampaně v USA?

13. 10. 2024 ▪ 6 min. čtení

Dalším zásadním tématem transatlantických vztahů je obrana a bezpečnost. Trump opakovaně zpochybňuje význam NATO a během svého prvního prezidentského období podle dostupných informací vážně zvažoval, že z něj Ameriku vyvede. Účastníci Fóra HN se toho ale příliš neobávají. „Jsem si úplně jist, že NATO přežije,“ vyjádřil se Zajíček. Trumpova soupeřka Harrisová se k alianci jasně hlásí. „Je pro nás srozumitelnějším kandidátem z hlediska přístupu k Evropě,“ dodal Zajíček.

Harrisová by pravděpodobně pokračovala v současné americké politice vojenské podpory Ukrajiny, která ale zároveň není tak velká, aby Kyjev mohl dobýt zpět veškerá okupovaná území. Trump naopak slibuje, že válku ukončí během jediného dne. „To je hloupý slib nebo klasická snaha zalíbit se,“ zhodnotil to Milan Babík. Petr Pudil s tím souhlasí, ovšem připomíná, že válka na Ukrajině je podle průzkumů pro Američany nepodstatným tématem. „Po volbách si prezident může dovolit udělat něco úplně jiného, než o čem mluvil v kampani, volič mu to bez problému odpustí. Trumpovým voličům bude úplně jedno, jestli uzavře mír za 24 hodin, nebo za 24 let.“

Otázkou je, kam až může vyhrocená předvolební kampaň zajít. Trump před čtyřmi lety neuznal svou porážku s Bidenem a i teď vyhlašuje, že by se s případnou prohrou nesmířil. Pudil proto odhaduje, že nový prezident do funkce nenastoupí v lednu příštího roku. „Tipuju, že Amerika odloží inauguraci, a to proto, že výsledek bude velmi těsný a oba tábory už dnes připravují strategii, jak ho zvrátit. Zní to šíleně, ale je to realita, slyšel jsem to z mnoha stran.“ Podle Pudila se tak po volbách povede dlouhá právní bitva.

Jaroslav Zajíček to vidí podobně. Obává se, že hrozba občanské války není zcela vyloučená. „Odložení inaugurace by byla ještě mírná věc. Budu věřit, že demokracie v Americe je tak silná, že ustojí i tohle, ale zatím ty indicie nenaznačují, že by to mělo dopadnout rychlým uznáním výsledku, ať bude jakýkoliv,“ uzavřel Zajíček na Fóru HN. Je jasné, že případný chaos v USA by vyhovoval zemím, jako je Rusko nebo Čína.