ČEZ prodává své polské elektrárny manažerovi Křetínského. Nevylučuje ani definitivní odchod z Turecka

Komu ČEZ prodal své polské uhelné elektrárny? „Trudno powiedzieć“, tedy „těžko říct,“ odpovídá na svou vlastní otázku polský ekonomický server Wnp.pl a rovnou se vrhá do konspirace. Upozorňuje, že kupující ResInvest Group uvádí na svých stránkách jednu z adres ve švýcarském městě Zug, které si oblíbili Rusové a sídlí tam třeba i provozovatel plynovodu Nord Stream.

ResInvest Group ve skutečnosti sídlí na pražské Proseku a stojí za ní Tomáš Novotný, dlouholetý vrcholový manažer holdingu EPH Daniela Křetínského. Jak informoval deník E15, letos v únoru založená entita koupila od EPH majoritní, 51procentní podíl ve společnosti obchodující s tuhými palivy EP Resources. Ještě předtím nabyla za vyšší stovky milionů korun šestiprocentní podíl v indonéském těžaři uhlí Geo Energy. Nákup uhelných elektráren Skawina a Chorzów o výkonu 330 a 240 megawattů od skupiny ČEZ lze nicméně vnímat jako první transakci, kterou se nový hráč na energetickém trhu výrazně zviditelnil.  

Mediální zástupkyně skupiny Eva Vítová odmítla obchod komentovat. „Obecně můžeme říci, že posláním skupiny ResInvest Group je vyhledávat atraktivní příležitosti v sektorech, kde jsme schopni využít naše kompetence a zajistit našim spoluinvestorům a akcionářům dostatečně atraktivní zhodnocení investic,“ uvedla pro HN Vítová. Dodala, že skupina není nijak teritoriálně omezená a speciálně se zajímá o zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, jakými jsou právě i polské elektrárny ČEZ. 

Pro ČEZ je v úterý oznámené uzavření smlouvy o prodeji polských elektráren završením dlouhého procesu. Polostátní společnost se polského, stále méně vydělávajícího uhlí snažila zbavit dlouhodobě. V listopadu 2021 však prodej přerušila, protože nabídky nebyly dostatečně atraktivní. Proces se naplno opět rozjel letos. „Na začátku bylo zájemců několik desítek, těch, co podali závaznou nabídku, bylo sedm, nakonec z toho vykrystalizovali čtyři a vítěz nabídl nejlepší cenu ze všech,“ okomentoval pro HN finanční ředitel ČEZ Martin Novák. 

Transakci ještě musí schválit polský antimonopolní úřad a cenu strany nezveřejnily. Podle ČEZ je však vyšší než náklady na vyřazení obou fosilních zdrojů, což byl plán B, pokud by se kupec nenašel. „To znamená, že prodej je nad účetní zůstatkovou hodnotou a dopad do zisku v příštím roce by měl být pozitivní,“ zhodnotil Novák. 

Komentář Luďka Vainerta

Babišův generátor slibů zvyšuje otáčky. Co by znamenalo zestátnění ČEZ za peníze z dividend

24. 10. 2024 ▪ 4 min. čtení

Výsledky v letošním roce naopak výrazně ovlivní jiná transakce. ČEZ koncem srpna uzavřel nákup 55,2 procentního podílu v distributorovi plynu GasNet od finanční společnosti Macquarie za 21,3 miliardy korun. To podle odhadů přidá ČEZ k celkovému provoznímu zisku před odpisy EBITDA za letošní rok čtyři miliardy korun. Za první tři kvartály dosáhl ČEZ EBITDA 100 miliard korun a pro celý rok mírně zvýšil očekávání. „Zařadili jsme do našeho portfolia společnost GasNet od 1. září. To je jeden z důvodů, proč jsme zvedli naši očekávku EBITDA na 126 až 130 miliard korun,“ řekl Novák. 

V plynárenské společnosti zatím stačil ČEZ vyměnit generálního ředitele. Tím se nedávno stal Andrzej Martynek, někdejší šéf fúzí a akvizic ČEZ, který nahradil Martina Gebauera, zastupujícího původního akcionáře. „Teď probíhá analýza, co by se mohlo zefektivnit. Ale nečekáme žádné velké změny, je to fungující firma a jsme rádi, že ji máme v portfoliu,“ dodal k dalším plánům s GasNet Novák. 

Na rozdíl od provozního zisku čistý zisk ČEZ v prvních třech čtvrtletích letošního roku klesl o 6,4 miliardy na 23,4 miliardy korun a také výhled na celý rok vedení skupiny výrazně nezměnilo a dál se pohybuje v rozmezí 26 až 30 miliard korun. Důvodem je stále platná daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax (WFT). Od čistého zisku se odvíjí dividenda a tato hodnota je tak důležitá především pro minoritní akcionáře, kteří existenci WFT dál ostře kritizují. 

Další z významných transakcí, kterou má ČEZ aktuálně rozjetou, je nákup zhruba pětinového podílu v britské společnosti Rolls-Royce SMR, která vyvíjí malý modulární reaktor. Obchod za jednotky miliard korun se podle předpokladů završí v příštím roce. 

ČEZ tak postupně dokončuje obrat v někdejší strategii zahraniční expanze. Ta směřovala především na jihovýchod do zemí jako Bulharsko, Rumunsko či Albánie. Z většiny tamních trhů se však polostátní skupina již stáhla a nyní ukončí i své angažmá v Polsku, které odstartovalo v roce 2006. Skupina ale chce na tamním trhu nadále zůstat aktivní v oblasti energetických služeb prostřednictvím své německé společnosti Elevion.

A částečně Skupina ČEZ působí také ještě v Turecku, kde se už před časem zbavila podílu v tamní distribuci a prodeji energií koncovým zákazníkům. Nyní Novák nevylučuje, že společnost prodá i zbytek svého tamního podnikání. 

„Dnes tam máme už jen zhruba 40procentní podíl ve veřejně obchodovatelné společnosti Akenerji spolu s naším tureckým partnerem AKKÖK Holding. Společnost se potřebovala přefinancovat, což se povedlo, a teď mohou začít debaty o prodeji. Zatím ale není nic rozhodnuto. Aktiva bychom se chtěli zbavit, ale cena musí být atraktivní,“ dodal Novák. Akenerji se primárně zabývá výrobou elektřiny z obnovitelných a plynových zdrojů, celkový instalovaný výkon činí 1224 megawatt.