Je to ve firmách „populární“ téma na sklonku každého roku. A byť tedy nejde o novinku, i tak se letos množí dotazy týkající se nevybrané dovolené. Kolik hodin je možné přesunout do následujícího roku? Lze je případně proplatit? Zeptali jsme se právníků, jak v podniku postupovat, aby bylo vše legální.
Dotazy firem na téma nevyčerpané dovolené potvrzuje například Adam Valíček, vedoucí partner advokátní kanceláře Valíček & Valíčková. „Řeší, zda ji proplatit, převést, nebo nařídit k čerpání,“ popisuje.
Zákoník práce, který zaručuje zaměstnancům minimum čtyř týdnů placené dovolené za rok, hovoří jasně. Zaměstnavatelé by měli primárně svým lidem nařizovat čerpání dovolené v daném roce a nepřevádět ji do dalšího.
Toho se snaží držet například v české technologické firmě MoroSystems. „Dovolenou do dalšího roku nepřevádíme. Chceme totiž, aby si všichni naši kolegové v průběhu roku vzali volno, odpočinuli si od práce, nabrali novou energii a strávili čas s rodinou,“ popisuje šéf společnosti Tomáš Páral.
Opakovaně se ale podnikům stává, že většině zaměstnanců aspoň nějaký den volna zbude. Právník Valíček popisuje tři způsoby, jak je možné je legálně převést do dalšího roku: „Jednak je to překážka v práci na straně zaměstnance.“ Pracovník má naplánovanou dovolenou, ale nakonec si ji nevybere například kvůli nemoci, kdy skončí na „neschopence“.
Druhou výjimkou mohou být provozní důvody na straně firmy. „Ty mohou nastat například při poruše výrobní linky, jejíž práci musí zaměstnanci zastat,“ popisuje Valíček. V obou těchto případech lze převést i volno ze zákonných čtyř týdnů, u pedagogů jde o týdnů šest.
Firmy se začínají ptát, kolik skutečně potřebují manažerů. Vlna unbossingu zasáhla hlavně USA
Třetí způsob se pak týká firem, které svým pracovníkům dávají pět a více týdnů placeného volna. Vše nad zákonné minimum, nejčastěji je to týden navíc, lze převést do dalšího roku, pokud o to zaměstnanec písemně požádá. „Taková situace může nastat například tehdy, když zaměstnanec plánuje v dalším roce delší dovolenou,“ popisuje právník s tím, že zaměstnavatel ale může tuto žádost odmítnout.
Konečné slovo o tom, v jakých dnech si pracovník placené volno vybere, ať už v určený rok nebo převedené z toho minulého, má totiž vždy zaměstnavatel. Podle právničky Magdy Janotové z kanceláře Petráš Rezek je právě tento aspekt výběrů dovolených tématem, na které se firmy ptají nejčastěji.
Kdy lze převést dovolenou do dalšího roku
Základní 4týdenní dovolená jde převést jen v případě, že dojde k nějaké mimořádné události. Ze strany zaměstnance to může být v případě, že v době zamýšlené dovolené onemocní a už si ji nebude mít kdy vybrat. V případě firmy mohou rozhodnout provozní důvody, jestliže například dojde k poruše linky v továrně a nutně potřebuje všechny zaměstnance, aby práci zastali.
U firem, které nabízí pět a více týdnů dovolené, je možné po písemné žádosti pracovníka převést vše nad rámec zákonně stanovených čtyř týdnů. Zaměstnavatel s tím ale musí souhlasit.
Připomíná proto, že má zaměstnavatel podle práva nárok udělovat volno podle toho, aby nebyl ohrožený chod firmy. „Přihlíží k provozním důvodům a zároveň k oprávněným zájmům zaměstnance, typicky rodinná dovolená, školní prázdniny a podobně,“ doplňuje.
Tato pravidla ale platí v případě převedených dovolených jen do poloviny následujícího roku. Pomyslné rozhodovací právo totiž 30. června přechází na pracovníka a termín tohoto volna nemusí nadřízený schvalovat. Například vývojářské studio Similarweb se snaží podle své personalistky předcházet této situaci tím, že doporučuje „starou“ dovolenou vybrat do konce března.
Modelový příklad: zaměstnanec, který má čtyři týdny dovolené a dva mu letos zbudou, jelikož například nastala nějaká mimořádná situace a neměl kdy si zbytek vybrat, může mít v roce 2025 volných týdnů šest. Vždy se následující rok přednostně vybírá převedená dovolená. Pokud ale nedojde k některé ze zmíněných výjimek, měl by si do roku 2026 vybrat vše.
Proplácení nevybraného volna u stávajících zaměstnanců totiž není legálně možné. Zákon to umožňuje jen v případě, kdy pracovní poměr skončí. Valíček po letošku očekává rozsáhlejší proplácení dovolených spíše v případě dohod – do tohoto často krátkodobého pracovního poměru se dovolená za určitých podmínek nově přidala od letošního roku.
Na „škudlení“ dovolené ale podle Janotové firma zpravidla prodělá. Jelikož lidé odpočívat zkrátka potřebují, stává se pak zpravidla to, že pracovníci k oddychu využívají práci na dálku nebo „neschopenku“, jelikož mohou být přepracovaní a mít větší sklony vyhořet. Vyšší počet nahromaděných volných hodin se zároveň do provozu firmám začleňuje hůře než pravidelné čtyři až pět týdnů na zaměstnance.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist