Těžší angličtina i matematika, ministr podepsal klíčové změny ve výuce. Co dalšího se ve školách změní

Mluví se o ní už deset let, poslední čtyři roky se tvoří a těsně před koncem roku, v nejzazší termín, školskou reformu v pondělí podepsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). První žáci se podle ní mohou začít učit už v září. Její hlavní cíl je výuku zmodernizovat, dostat se od biflování k dovednostem potřebným pro život.

Role školy má být jiná, známky už v prvních ročnících nebudou, na začátku prvního stupně se zvolní, na konci povinné školní docházky toho ale mají žáci třeba v matematice nebo angličtině umět víc. 

Angličtinu se budou žáci učit už od první třídy, do deváté pak budou muset být na stejné úrovni jako dnešní maturanti. V matematice jim nově přibude například okruh statistika, pravděpodobnost a kombinatorika.

„To je dobrá myšlenka, jde o posun k potřebám vzdělávání v dnešním světě, dává mi to smysl. Ale objevují se tam i nerovnice, kvadratická funkce, řezy těles a další prvky dnes středoškolského učiva,“ řekla vzdělávací organizaci EDUin uznávaná učitelka matematiky Štěpánka Baierlová, s tím, že tam už si není tak jistá, zda je to v dnešním světě potřeba. Baierlová je zároveň členkou expertního panelu, který před čtyřmi lety stanovil hlavní cíle vzdělávací reformy a nyní se snažil kriticky zhodnotit, jak se to povedlo.

Důraz by se měl klást na kompetence před velkým množstvím znalostí, které dosud hrály prim. Cíl je, aby se učivo provzdušnilo a učitelé se zaměřili hlavně na jeho aplikaci v reálném životě. Tedy například místo: žák vyjmenuje, popíše, zařadí, bude v osnovách – kterým se nově říká Rámcové vzdělávací programy – žák porovná, dá do souvislostí, chápe.

Nově by také mělo být jednodušší spojovat předměty do bloků, například humanitní nebo přírodovědný. Zvýší se i počet hodin, o kterých školy samy rozhodnou, čemu je věnují. Na druhém stupni to má být až 40 procent výuky. Mohou zařadit třeba mediální výchovu nebo udělat volitelné semináře z různých předmětů pro žáky, kteří se o daný obor více zajímají. 

Autoři chtějí, aby se vedení škol zamyslelo nad tím, jaká je role školy, a více se zaměřilo na to, aby ve školách vytvářelo pro děti vlídné a bezpečné prostředí, aby se naučily pracovat se stresem. Méně by se také mělo tlačit na výkon, a to nejen v mateřských školách, které se někdy až moc podobaly prvním třídám, ale také v prvních ročnících školy. Ministerstvo počítá s tím, že se v prvních a druhých třídách nově nebude známkovat, aby se rodičům i dětem dal jasný signál, že známky nejsou to nejdůležitější.

Od sedmé třídy také zůstane povinný druhý cizí jazyk, byť tvůrci reformy nejdříve uvažovali nad tím, že by zůstal pouze jako volitelný předmět. Na výběr ale bude jen ze tří jazyků – německý, francouzský a španělský, už nepůjde zvolit ruštinu nebo italštinu. Tyto změny ale začnou platit až od září 2034. Ministerstvo chce finální podobu dokumentu zveřejnit až na tiskové konferenci v půlce ledna.

Špatná komunikace i propagace. Učitelé přelomovou reformu bojkotují, výuka se nezmění, varují ředitelé škol

21. 10. 2024 ▪ 5 min. čtení

Tvorbu školské reformy provází poměrně výrazná kritika, v posledních měsících před jejím dokončením s ní nebyli spokojení ani její autoři. Což je podle majitele organizace Scio a odborníka na vzdělávání Ondřeje Šteffla dané tím, že do přípravy promlouvaly desítky pracovních skupin, stovky připomínkujících a nespočet organizací, kde každý prosazoval své zájmy. „Snaha vyhovět všem vede k tomu, že výsledek nevyhovuje nikomu,“ míní.

Asociace ředitelů základních škol se už nechala slyšet, že je změna v současné podobě pro učitele příliš nesrozumitelná, a obává se, že se ve školách reálně nic nezmění. Proto je teď důležité, aby Národní pedagogický institut, který celou reformu připravoval, upnul své síly na to, aby opravdu všem kantorům srozumitelně vysvětlil, co se od nich čeká a jak to mají udělat. „Jsme připraveni jim poskytnout veškerou metodickou podporu,“ říká mluvčí institutu Radek Melichar.

Právě proto, aby změny neproběhly jen na papíře, je podle expertů nutné všem učitelům srozumitelně vysvětlit, co po nich ministerstvo vlastně chce a jak to mají udělat. Pokud učitelé nebudou přesvědčeni o tom, že je změna správná, ve třídách se nic nezmění. I rodičům je ale potřeba vysvětlit, co se má ve školách stát, jakou výuku mají očekávat a co od škol vyžadovat.

Část autorů reformy a odborníků ze vzdělávací oblasti na podzim vystoupila s tím, že by se balík změn měl odložit, to je však pro ministerstvo školství nepřípustné, hlavně z politického hlediska.

Školy nicméně stále budou mít poměrně velkou volnost v tom, jak nový Rámcový vzdělávací program naplnit. Každá škola si podle něj vytváří vlastní vzdělávací program. Měly vzniknout různé vzory, které by školy, které si s velkou změnou nebudou vědět rady, mohly převzít a reformu tak relativně snadno naplnit. Jenže práce na nich se zadrhla, stále nejsou hotové. „Když to nedokázaly relativně pokrokové školy, které se k tomu dobrovolně přihlásily, jak to mají zvládnout běžné školy?“ ptá se Baierlová. 

Díky připomínkám veřejnosti se ministr rozhodl, že reformu sice podepíše, nebude ji však prezentovat jako hotový dokument, ale jako verzi pro pilotní testování, která se ještě může měnit.