Nová výuka, nové učebnice. Na přípravu je ale málo času a jisté nejsou ani peníze, varují školy

Kvůli chystaným změnám ve výuce jsou v nejistotě nejen učitelé, ale i tvůrci učebnic. Nové „osnovy“ si vyžádají vývoj a nákup nových, což bude drahé pro nakladatelství i školy. Na přípravu a vydání nových materiálů navíc není mnoho času. Kvalitní učebnice je přitom pro skutečné změny ve výuce pro některé učitele zásadní. Ministerstvo školství zároveň zvažuje, že už nebude „správnost“ učebnic kontrolovat a ponechá jejich výběr zcela na školách.

Podle Koalice učebnicových nakladatelů nepůjdou stávající učebnice některých předmětů jen upravit, bude potřeba vyvíjet nové. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) totiž na konci minulého roku schválil nový Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, podle nějž se řídí výuka (dříve to byly osnovy). Například v matematice přibude dost nového učiva, v jiných předmětech zase bude potřeba změnit formu výuky. Tedy například tak, že žák už nebude jen vyjmenovávat nebo popisovat, ale spíše porovnávat, dávat do souvislostí či vysvětlovat. 

Žáci v prvních a šestých třídách se podle nových pravidel mají začít učit od září 2027. Dva roky jsou ale podle nakladatelů na přípravu nových učebnic hraniční. „Musíme oslovit autory, garanty, hodnotitele jednotlivých kapitol z řad učitelů, zpracovat koncepci, strukturu, spočítat návratnost investic a až poté lze začít pracovat na rukopise,“ popisuje Lukáš Tykal z Koalice nakladatelů učebnic.

Ministerstvo školství navíc změny sice ke konci roku schválilo, ale s dodatkem, že některé detaily se ještě mohou změnit po vyzkoušení přímo ve školách, které začne letos v září. Schválenou verzi zveřejní resort příští týden.

Nakladatelé každopádně mohli do tvorby nového rámcového vzdělávacího programu nahlížet. A podle informací HN už někteří z nich na nových učebnicích začali pracovat. „Základní směry jsou jasně dané. Sázejí na to, že kdo materiály školám nabídne jako první, bude ve výhodě. Otázka je, jak budou kvalitní,“ říká expert na tvorbu učebnic z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Petr Knecht.

Například nakladatelství Taktik se právě s ohledem na náročnost produkce učebnic na změny ve výuce připravuje už delší dobu. „Abychom i z časového hlediska dokázali doručit kvalitní vzdělávací materiály,“ vysvětluje jednatel firmy Jaroslav Brdjar.

Další otázka je, jestli budou mít školy dost peněz na to, aby učebnice vyměnily. Ministerstvo chce totiž tu část financování škol, kam spadají i výdaje na učební pomůcky, převést na obce jako jejich zřizovatele. „V tuto chvíli nevíme, zda tento návrh projde. Pokud ano, obce nebudou mít nikde napsáno, kolik peněz musí do škol poslat. Máme velkou obavu, že to nebude fungovat,“ varuje předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Že by školy mohly v jednom roce vyměnit všechny učebnice, podle něj není reálné.

Protože nejdříve se výuka změní v prvních a šestých třídách, bude nutné obměnit učebnice právě v nich. To může vyjít v jedné škole v závislosti na počtu žáků až na sto tisíc korun a někdy i více. 

Například Základní škola v Horní Branné na Liberecku dává ročně za učební materiály pro každého prvňáka zhruba 1500 korun, výdaje na jednoho šesťáka ji vycházejí až na 2500 tisíce korun. Ředitel školy Tibor Hájek už ale v posledních letech podle svých slov nové učebnice téměř nenakupuje. Čeká totiž, až vyjdou ty připravené už podle nového rámcového vzdělávacího programu.

Těžší angličtina i matematika, ministr podepsal klíčové změny ve výuce. Co dalšího se ve školách změní

31. 12. 2024 ▪ 5 min. čtení

Podle Zajíce ale učebnice nemá být pro učitele hlavním zdrojem pro výuku. Dnes může využít třeba rozsáhlé výukové materiály dostupné na internetu. To je správná cesta i podle Knechta z brněnské Masarykovy univerzity: „Není dobré učebnice přeceňovat, na druhou stranu řada kritiků upozorňuje na to, že nové rámcové vzdělávací programy jsou hodně nekonkrétní. Tedy až učebnice mohou učitelům ukázat, jak by vlastně mělo vypadat naplnění tezí, o kterých se v nich píše.“

Učebnice jsou důležité hlavně pro učitele, kteří učí jiný předmět, než jaký studovali, nebo pedagogickou fakultu vůbec neabsolvovali. Ani dnes ale nejsou všechny knihy dostatečně kvalitní. „Ve škole máme například učebnici občanské výchovy, podle níž se žáci mají učit definici osobnosti místo toho, aby mezi sebou diskutovali o tom, jací jsou, v čem se liší a jak se mají navzájem respektovat,“ upozorňuje Knecht, který na část úvazku pracuje na základní škole. 

Doložky pro učebnice

Debata o vývoji nových učebnic zároveň otevřela diskusi o tom, jestli mají mít nadále takzvanou schvalovací doložku, tedy projít recenzním řízením na ministerstvu školství. Podle zasvěcených lidí z oboru stejně není příliš relevantní. „Není mi známo, že by nějaká učebnice nedostala doložku,“ popisuje Knecht. 

Proto ministerstvo školství začalo uvažovat nad tím, že by doložky úplně zrušilo a nechalo by na školách, aby si posoudily kvalitu učebnic samy. Zatím ale není rozhodnuto, jednání stále podle sdělení mluvčí resortu Terezy Fojtové probíhají.

V názoru na rušení doložek nejsou jednotná ani sama nakladatelství. „Čekáme na konkrétní návrh, co by doložky mělo nahradit,“ uvedl Tykal za Koalici učebnicových nakladatelů. Osobně by byl spíše pro jejich zachování, ne každý učitel, zvláště pokud nemá aprobaci, podle něj dokáže posoudit kvalitu učebnice. „A také bych se trochu bál, aby se do škol nedostaly materiály, které by polemizovaly nad tím, zda je Země kulatá,“ obává se. Problém by to mohl být také v otázkách genderové nevyváženosti a dalších témat, která vzbuzují diskuse. V situaci, kdy často učí nekvalifikovaní učitelé, je podle Knechta učebnice alespoň určitá státem garantovaná laťka. 

I přes existenci doložkového řízení vzbudila velkou diskusi například badatelská učebnice dějepisu od nakladatelství Fraus. Někteří historikové z Ústavu pro studium totalitních režimů ji považovali za nekvalitní a veřejně proti ní brojili. Nakonec se jim podařilo dosáhnout zastavení jejího vydávání, i když podle ministerstva byla v pořádku a učitelé ji hodnotili velmi pozitivně.