Odklon od „zeleného kapitalismu“ míří z USA do Evropy. Brusel je pod tlakem, aby změkčil byrokracii okolo ESG

Americký prezident Donald Trump svými činy po nástupu do funkce dokazuje, že rozhodně není fanouškem ESG. Jedním z jeho prvních kroků v Bílém domě bylo rozhodnutí o odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu.

Ve čtvrtek pak Trump propagoval uhlí jako zdroj paliva ve svém videovystoupení na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Dlouhodobě podporuje těžbu ropy a zemního plynu. K ledu šla během prvních dní jeho vládnutí i politika DEI (diverzita, rovnost a inkluze), kterou propagovala předchozí administrativa bývalého prezidenta Joea Bidena.

ESG je zkratkou anglických slov environmental, social a governance používanou pro společensky odpovědné investování a podnikání. A změny v přístupu USA se podle všeho promítnou i do pravidel, jaká si v této oblasti nastavila Evropa. „Bude to muset postupně zmírnit, jinak by jí Amerika ještě více odskočila,“ upozorňuje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler s tím, že nepůjde o změnu ze dne na den.

Ostatně Evropská unie se ohledně regulací, které jsou spojené s ESG, dostává pod tlak. Francie připravuje podle agentury Bloomberg návrh, který by omezil rozsah toho, co musí firmy hlásit. Chce proto, aby méně společností podléhalo povinnosti dělat reporting podle směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) v plném rozsahu. Cílem by měla být pravidla, která jsou zvládnutelná a zároveň nebudou pro firmy nákladná, uvedla mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová.

Německá vláda pak minulý měsíc vyzvala Evropskou komisi, aby směrnici CSRD zmírnila. Například požaduje, aby se nové povinnosti netýkaly malých a středních firem. Podle platné směrnice by se totiž pravidla dotkla až padesáti tisíc firem v Evropské unii. Větší firmy by pak musely reportovat stovky dat, která se vztahují k ESG, od zastoupení jednotlivých pohlaví ve vedení firem k rizikům, která představuje jejich byznys pro životní prostředí. Největší korporace budou reportovat data k ESG za loňský rok v průběhu letoška. Středních a malých firem se povinnost bude týkat za letošní rok a nejmenších až za rok 2026.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Právě německé ekonomice se v posledních dvou letech nedaří, její výkon se zmenšuje. Loni se tamní hospodářství meziročně propadlo o 0,2 procenta, o rok dříve to bylo 0,3 procenta.

Rozsáhlý reporting a s ním spojenou byrokracii kritizuje i český byznys. „Je nastavený tak, že Evropu neposunuje dál, ale vytváří džihád proti firmám, kterým se prodražuje provoz. Je potřeba výrazné zjednodušení,“ uvedl v rozhovoru pro HN Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu.

Evropská unie může být navíc dotlačena ke zmírnění své „zelené politiky“, která se ukazuje až příliš ambiciózní. Vysoké ceny energií podle polského premiéra Donalda Tuska totiž ohrožují ekonomickou sílu Evropy. Zároveň varoval před zavedením loni schváleného systému emisních povolenek. Takzvaný systém ETS2 má od roku 2027 zatížit ceny pohonných hmot a fakticky více zdanit domácnosti využívající k topení plyn a uhlí.

„Pokud vstoupí v platnost, zlikviduje všechny demokratické vlády v Evropě. Zamyslete se nad tím, zda to stojí za to,“ uvedl polský premiér. Dodal, že tuto poznámku neříká jako zástupce polského předsednictví EU, ale jako zkušený politik. Povolenky pro auta a domy počítají se stropem ve výši 45 eur za tunu oxidu uhličitého (CO₂). V Česku by podle odhadů mohl zdražit litr benzinu nebo nafty o dvě až čtyři koruny. Kvůli drahým energiím už nyní odcházejí energeticky náročné provozy z Evropy a míří například do USA.

O změnách nálady v Evropě svědčí i to, že švýcarská banka UBS zvažuje odchod z nejvýznamnější světové bankovní aliance zaměřené na boj s klimatickou změnou – Net-Zero Banking Alliance (NZBA). V minulých týdnech odešla z aliance většina velkých amerických bank.