Inflace mírně zpomalila, obavy ale zůstávají. Problém je zdražování služeb, hodnotí analytici

Česká inflace zůstává i přes únorový pokles na 2,7 procenta dlouhodobě zvýšená. Problematický je zejména sektor služeb, kde ceny stále rostou vysokým tempem. Shodli se na tom analytici při hodnocení předběžného údaje o vývoji spotřebitelských cen, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace podle nich nahrává tomu, že Česká národní banka (ČNB) odloží další snížení úrokových sazeb.

„Inflace již několik měsíců nevykazuje jasný trend. Její setrvání poblíž úrovně tří procent však znamená, že zůstává dlouhodoběji zvýšená a nad hodnotami, které by si přála ČNB,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Z pohledu struktury inflace nadále budí obavy ze setrvačnosti zvýšené inflace silný růst cen služeb,“ dodal.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že ke snížení meziroční inflace proti lednu o 0,1 procentního bodu přispělo zejména zlevnění energií. Naopak služby podle něj zdražují znepokojivým tempem, meziročně se jejich ceny zvýšily o 4,7 procenta. „Únor sice tradičně přináší růst cen rekreací, ale v letošním roce se k nim musely přidat i další služby, což se dozvíme po zveřejnění zpřesněného odhadu. V tuto chvíli se tak zdá, že inflace ve službách zůstává nepříjemně silná a odmítá se zklidnit,“ uvedl Hradil.

„Je vidět, že zcela zvládnout inflaci ve službách se stále nedaří, mj. v důsledku relativně silné poptávky ze strany spotřebitelů,“ podotkl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Inflace se na cílová dvě procenta letos nejspíš nedostane,“ dodal.

Hradil a Rožumberský předpokládají, že kvůli struktuře inflace zřejmě ČNB na konci března ponechá základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta a k jejímu dalšímu snížení přistoupí až v květnu. Podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona bude rozhodující pro březnové nastavení sazeb čtvrteční údaj ČSÚ o vývoji mezd ve čtvrtém čtvrtletí. „Pokud mzdová dynamika výrazně nezpomalila, předpokládáme, že bankovní rada na březnovém zasedání opět přeruší cyklus uvolňování měnové politiky a dopřeje si více času na vyhodnocení dalších příchozích dat,“ uvedl.

Analytik PwC Dominik Kohut podotkl, že by snížení úrokových sazeb podpořilo hospodářský růst v Česku. „Na druhou stranu velkým otazníkem i pro ČNB bude další vývoj ve světě, a to nejen ekonomicky, ale i geopoliticky. Rizikem pro odhad průměrné roční inflace 2,4 procenta zůstávají především inflační tlaky spojené s radikálními kroky amerického prezidenta a jeho započatou obchodní válkou s Kanadou, Mexikem a Čínou. Jejich případné rozšíření na Evropu a reciproční zavedení odvetných cel by se do cen k nám dováženého zboží propsalo velmi citelně,“ uzavřel.