České domácnosti stále spoří nadprůměrně. Lockdowny jsou ve spotřebním chování i po letech s námi

Míra úspor českých domácností na konci loňského roku dosáhla 18,3 procenta. Výsledek – číslo vyjadřuje podíl úspor na celkových příjmech – můžeme vidět ze dvou stran. Na jedné straně je to nejnižší hodnota za posledních  deset kvartálů, ale současně je tato hodnota o polovinu vyšší, než byl dlouhodobý průměr.

Covidová doba a následně i energetický šok změnily chování českých domácností v takovém rozsahu, že si sice po letech na lockdowny už nikdo nevzpomene, ale ve spotřebním chování jsou stále s námi.

V březnu 2020 vznikly zavřením obchodů vynucené úspory, když příjmy domácností díky státní pomoci nakonec příliš neklesly, ale nebylo je kde utratit. Pak nemožnost utrácet vystřídaly obavy ze schopnosti zaplatit energie. Ani jedno riziko není již akutní, ale opatrnost zůstává. Za posledních pět let příjmy domácností v průměru vzrostly o 40 procent, ale výdaje jsou vyšší „jen“ o 30 procent. Pokud tyto statistiky očistíme o inflaci, tak reálné výdaje domácností jsou asi o tři procenta nižší, než byly před covidem. Samozřejmě existují rozdíly mezi jednotlivými domácnostmi, ale na celkové agregátní úrovni to je zřetelné.

Změna na postu nejviditelnějšího experta ČNB. S inflací přichází bojovat Petr Sklenář z J&T. Co od něj očekávat?

26. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

Tento fakt opět můžeme hodnotit ze dvou stran. Na jedné straně je to jedna z hlavních příčin slabého ekonomického výkonu v předchozích letech, ale současně to představuje i potenciál pro další růst. Pokud se chování domácností bude dál normalizovat, tak to povede k růstu české ekonomiky kolem dvou procent.

Domácí vývoj míry úspor kromě Německa je v evropském kontextu spíše anomálií. Jinde v Evropě domácnosti takovou „paměť“ neměly a relativně rychle se vrátily k běžnému chování. I tak to může být jedno z poučení pro další mimořádné situace v budoucnu, a sice že některá vládní opatření můžou mít nečekaně dlouhý dopad a pak přinášet i velké náklady.