Jsme nervózní, stát není připravený, hlásí moravští farmáři. Před slintavkou chrání i vápno

K branám zemědělského družstva v jihomoravských Velkých Bílovicích přijel v pátek odpoledne cyklista. Chtěl si koupit čerstvé mléko, které tu běžně v okně starého domu prodávají. Dnes ale muž odjíždí s prázdnou. „S ohledem na nákazovou situaci do odvolání preventivně pozastavujeme prodej mléka,“ stojí na ceduli visící na okně. 

Jen zhruba třicet kilometrů odtud jsou slovenské hranice a právě sousední země teď místní farmáře děsí. Na Slovensku se objevilo již šesté ohnisko nákazy velmi nakažlivé nemoci SLAK – slintavky a kulhavky –, která postihuje sudokopytníky. Podle ekonomů by případný vpád nemoci do Česka způsobil zemědělcům velké ekonomické ztráty a vyšrouboval nahoru ceny masa a mléčných produktů.

Z družstva zrovna vyjíždí jeden ze zaměstnanců s traktorem. Kola cestou ven dezinfikuje vápnem. „Nikdo teď ke skotu nesmí, jen ti nejnutnější zaměstnanci, což je tak 10 lidí. Nemůžeme taky jezdit do zahraničí,“ popisuje mladý muž preventivní opatření, která musí personál dodržovat.

Opatrnost je namístě. Slintavka a kulhavka je vysoce infekční onemocnění, šíří se vzduchem na vzdálenost až desítek kilometrů a způsobuje u zvířat velké zdravotní problémy. Jakmile se nemoc u skotu objeví, musí se celé stádo vybít. A to i přesto, že smrtnost zvířat není tak vysoká – na nemoc umírá jen asi pět procent zasažených zvířat.

Jenže pokud by se včas nezasáhlo, virus by se podle Státní veterinární správy rychle rozšířil mezi další stáda, což by způsobilo velké ekonomické ztráty. Existují ale ještě jiné důvody. Pokud zvířata nemoc přežijí, jsou velmi oslabená a náchylnější k dalším onemocněním, mají nízkou dojivost a již se nedají hospodářsky využít.

Opatření proti slintavce a kulhavce v Česku

Další 3
fotografie

Podle veterinární správy neexistuje ani žádná specifická léčba. Během zotavování, které trvá několik týdnů až měsíců, navíc může být zvíře zdrojem infekce, a tedy i dalších rizik. Česko by také mohlo ztratit označení země bez SLAK. „Pokud bychom tento status ztratili, byl by znemožněn export živých zvířat a produktů z nich, včetně mléka,“ vysvětluje na svém webu ministerstvo zemědělství. U člověka je výskyt této nemoci velmi zanedbatelný, a pokud ji chytí, průběh je mírný.

„Podniky jsou v mimořádném režimu. Mají mimořádná opatření a náklady na dezinfekci. A to jak u pracovníků, tak techniky. Už jsou z toho ti lidé unavení a ve stresu. Předtím byl covid a teď tohle. Je to pro ně nápor,“ popisuje aktuální situaci viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček.

Kritizuje zároveň, že stát není na takové události dostatečně připraven a vybaven. „To je pro nás tragédie. Opatření by mohla být rychlejší, ale nemáme na to technické vybavení, jako jsou dezinfekční brány na přechodech, což je hrubý nedostatek,“ stěžuje si Hlaváček.

Speciální režim na farmách

Frustraci potvrzuje i jeden z největších chovatelů na Hodonínsku, ředitel společnosti Zemagro Svatopluk Müller. Jeho farma v Násedlovicích čítá asi 1500 kusů skotu. „Z té situace jsme nervózní. Myslíme si, že by ta opatření, co se týče ochranných hranic, měla být větší nebo taková, jaká jsou na slovensko-rakouské hranici. Tedy aby se dezinfikovaly všechny vozy, včetně osobních aut,“ říká. Zatím totiž na tuzemských hranicích procházejí dezinfekcí jen kamiony. 

Müllerova farma se mezitím zcela izolovala. Zaměstnanci se přímo u vstupu musí převléct do speciálních „skafandrů“. „Takových přechodných oblečení,“ upřesňuje farmář. Jediný, kdo jede dovnitř vozidlem, je mlékař. „Tomu se vydezinfikují kola a spodek auta a i on musí přísně dodržovat opatření, když jde načerpat mléko. Pokud by se u nás nějakým způsobem nemoc rozšířila, tak omezíme i inseminátora a budeme inseminovat sami. Řešíme i krmení, jsme domluveni i s dodavatelem na dezinfekci kvůli maximální ochraně,“ vysvětluje Müller. 

Myšlenku, že by se mezi jeho zvířata nemoc dostala, si nechce vůbec připouštět. „Protože máme novou stáj, do které jsme investovali nižší stovky milionů korun. Stádo jsme nějakým způsobem pět let překřižovali, věnovali jsme tomu hodně úsilí a máme desítky milionů korun úvěrů na tu farmu. Pokud by se to rozmohlo, muselo by se stádo zlikvidovat,“ říká s obavou v hlase Müller. Obnova stáda by totiž podle něj trvala roky.

Hraniční přechody v pozoru

Slintavka a kulhavka se objevila na začátku března nejprve v Maďarsku poblíž města Györ. Odtud se rozšířila i na nedaleké Slovensko. Podle tamního ministerstva zemědělství bylo v prvních pěti ohniscích dohromady téměř šest tisíc kusů skotu. Šlo zejména o dojnice, kvůli jejichž utracení přijde Slovensko podle resortu zhruba o šest procent roční produkce mléka.  

Česko z obav před šířením slintavky přijalo několik opatření. Do země se například nesmí dovážet hospodářská zvířata jako skot, kozy, ovce a prasata z Maďarska, Slovenska a částí Rakouska. Veterináři také zakázali vstup do některých obor a dalších míst na východě republiky, kde by se mohla nemoc rozšířit na divoká zvířata.

Obrat v zemědělství: chov prasat vydělává, po dlouholetém úpadku přibylo v Česku vepřů

28. 3. 2025 ▪ 5 min. čtení

Přísná opatření se týkají i pěti vybraných hraničních přechodů se Slovenskem. Od půlnoci na pátek přes ně musí přejet všechny nákladní vozidla nad 3,5 tuny.  A například v Lanžhotě stojí v několikakilometrové koloně ze Slovenska stovky kamionů. Přejet zde musí zhruba dvacetimetrový dezinfekční černý pás.

„Průjezd přes rohože trvá zhruba jednu minutu,“ vysvětluje na místě krajský řídící důstojník hasičů Radek Miškařík. V případě, že zástupci Státní veterinární správy určí kamion k celkové dekontaminaci, pak takový proces trvá kolem čtyř minut.

Aby se už velkým kolonám předešlo, budují teď hasiči pro kamiony takzvané dekontaminační jímky. „To budou dezinfekční jímky, kterými budou vozidla projíždět. Díky tomu se proces urychlí a bude větší propustnost vozidel,“ popisuje Miškařík.

Ministr zemědělství Miroslav Výborný (KDU-ČSL) v této souvislosti v TV Prima v neděli řekl, že kolony očekává i v nadcházejících dnech.  „Za chvíli strpení a menší komfort na hranicích to ale stojí,“ uvedl podle ČTK s odkazem na ohrožení chovů a dalekosáhlé ekonomické dopady.

Ministr také potvrdil, že nemoc nebyla v Česku dosud potvrzena ani se během víkendu neobjevilo žádné podezření. „Riziko rozšíření je ale obrovské vzhledem k dynamice, jakou se nákaza šíří na Slovensku a v Maďarsku,“ podotkl šéf resortu.

Česko podle něj nebude v případě vzniku ohniska nákazy postupovat stejně jako Slovensko a Maďarsko, kde jsou vybíjena všechna vnímavá zvířata na farmách v tříkilometrovém okruhu. Veterinární správa by podle Výborného postupovala individuálně.

Obnova stáda by trvala roky

Podle ekonomů by největší ztráty v případě nákazy v Česku souvisely se zákazem vývozu hovězího masa do zahraničí. Právě na tom stojí fungování mnoha zemědělců. „U postižených zemědělců by to znamenalo útlum veškeré živočišné výroby, což je malér. Nastalo by obrovské kolísání trhu,“ domnívá se například ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Upozorňuje také, že velkým nebezpečím jsou volně žijící zvířata, která mohou nemoc přenášet. „A ta nikdo na hranicích nekontroluje,“ podotýká zemědělský ekonom s tím, že případné restrikce na obchodování s masem by vyšroubovaly ceny nahoru. 

To potvrzuje i ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity v Brně. Dopady nákazy by tak podle něj pocítili i spotřebitelé, a to nejen u cen masa, ale i mléčných produktů. „Odhadem třeba 10 procent,“ vypočítává Lacina.

Podle něj by mělo šíření nemoci v tuzemsku dva ekonomické rozměry: „Jeden je, že jsou zemědělci pojištění, anebo se vytvoří nějaký finanční mechanismus, který ztráty bude kompenzovat. Druhý rozměr ale je, že stádo dojnic budujete desítky let, takže i když dostanete finanční kompenzaci za ztrátu, tak vám pak dlouho trvá, než ho obnovíte. A vlastně nikdy se vám to ani nepovede obnovit v té kvalitě, kterou jste měli,“ vysvětluje ekonom Lacina.