25 let železničního veletrhu v Ostravě. Chceme ještě expandovat, říká ředitel Rail Business Days

Jestli počítám správně, tak tradice železničního veletrhu v Ostravě má letos výročí, kulatých pětadvacet let. Spousta vzpomínek, někdy v prvních letech jsem tu dokonce byl jako mladý brigádník u jednoho z výrobců a prováděl návštěvníky po lokomotivě. Název i pořadatel se od té doby vyvinul, veletrh taky. Jak moc?

Rozdíly určitě jsou, protože i doba se rychle mění. Veletrh jako takový narostl, letos jsou to dvě velké výstavní haly a k tomu jedna malá v kolejišti. Počet vystavovatelů letos překonává hranici 130. Zapadá to do konceptu, který jsme zvolili: chceme, aby se všechno odehrávalo v jediném areálu: veletrh, doprovodná konference a potom i galavečer. Nechceme návštěvníky vystavovat nějakým přesunům po Ostravě.

Kde byste chtěli mít veletrh za 10 let? Teď je to, řekněme, lokální byznys s evropským přesahem?

To říkáte přesně. Snažíme se jít postupně, zvyšovat počet mezinárodních účastníků a přivádět na veletrh společnosti, které třeba ještě nejsou v Česku úplně tak zavedené a mohou nabídnout nové technologie, originální řešení nebo celkově jiný pohled na svět. Konkurence v jakémkoliv odvětví vlastně vždycky přináší benefit pro celé odvětví i pro zákazníky, ať už je to firma, stát nebo koncový uživatel.

Odklon od uhlí je až přehnaně rychlý a náhrada vázne, říká šéf ČD Cargo. Z evropské deprese přitom vycházíme ještě dobře

10. 6. 2025 ▪ 6 min. čtení

Ostravský veletrh asi nikdy nebude tak velký jako Innotrans v Berlíně, už s ohledem na velikost areálu. Jak si vlastně definujete jeho pozici mezi světovými veletrhy?

Samozřejmě musíme být realisti. Když tu nemáme obří veletržní areál jako v Berlíně, těžko docílíme stejné velikosti. Ale jsme přesvědčeni, že region střední Evropy si svůj veletrh zaslouží. Realistický cíl, kam bychom se chtěli velikostí posunout, je třeba polský veletrh Trako.

Když se podíváme na samotnou železnici – stále přichází spousta peněz z veřejných zdrojů i evropských fondů do osobní dopravy. Tam je teď dobře. A naopak nákladní doprava je v komplikované situaci, kdy na ni doléhají strukturální problémy průmyslu. Jak to vlastně vypadá s českou železnicí v roce 2025 z pohledu organizátorů veletrhu?

Doba je samozřejmě turbulentní a je to tak už pár let. Koronavirus, vysoká inflace, válka na Ukrajině, celní válka… To všechno se odráží na tlaku na finance, který je pak cítit i ve výstavnictví. Ale pořád zůstává, že vystavovatelé se chtějí účastnit, protože jim veletrh dává byznysový smysl. Nás to samozřejmě těší, protože platforma, kterou jsme vytvořili, díky tomu naplňuje očekávání. A třeba situaci v nákladní dopravě se budeme věnovat i v rámci druhého dne konference, jak s nákladními dopravci, tak například se Svazem průmyslu a obchodu. A budeme hledat řešení a východiska. Ale je zjevné, že ten růst odvětví se teď týká hlavně osobní dopravy.

Vloni jste tu právě v osobní dopravě měli několik premiér, třeba bateriové vlaky. Když se podíváme na letošní exponáty, co bude poutat nejvíc pozornosti?

Letos na veletrhu vidím hlavních lákadel hned několik a spojují je především alternativní pohony. Budeme tu mít třeba středoevropskou premiéru vodíkové jednotky RS0 od Stadleru.

Tedy první konkurent pro vodíkové jednotky od Alstomu.

Ano, budeme druhý veletrh, kde se ukáže. A poprvé se tu představí skutečně dedikovaná bateriová jednotka od Škody, bude to zajímavé srovnání. Takový souboj alternativních pohonů naživo.

Bateriová jednotka od Škody se představila už loni, v čem je rozdíl?

Loni to pořád byla spíš elektrická jednotka vybavená bateriemi. Teď už je to plnokrevný bateriový design a jsem na něj osobně hodně zvědavý.

K tomu bude velkým lákadlem i ComfortJet, který už je v kompletním složení i s řídicím vozem a bistrovozem. No a poslední věc – i když bude letos hlavně důraz na ekologická vozidla, jako atrakce se nám tu ukáže i velká parní lokomotiva řady 475.1 ze Slovenska, kterou přiveze DB Cargo a bude s ní tady mít v rámci veletrhu několik jízd do okolí.

V Česku se už roky mluví o vysokorychlostních tratích, aktuální termíny počítají se začátkem stavby asi za tři roky. Už je to znát i na výstavním programu?

Ono už to bylo znát i v minulých letech, i když tématem byla spíš infrastruktura. Plány, napojení na zahraničí a tak dále. No a teď se pomalu pozornost začíná přesouvat k vozidlům a technologiím. Právě už zmíněný ComfortJet sice není i kvůli rychlosti 230 kilometrů za hodinu klasická vysokorychlostní souprava, ale má s nimi společných hodně atributů a bude se na těchto tratích určitě používat. A uvidíme určitě i dost komponentů nebo zabezpečovacích prvků, které se ve vysokorychlostním provozu využijí.

Vloni jste deklarovali 11,5 tisíce návštěvníků. Kolik by to mělo být letos? A jak moc vlastně chcete být vidět v samotné Ostravě?

Já jsem vždycky optimista, náš cíl je samozřejmě vždycky výš než rok předtím. A věřím, že i tohle číslo se nám podaří překonat. Zájem o veletrh totiž je letos opravdu velký. Zatím je to hlavně ze strany odborné veřejnosti, hodně vstupenek se pak prodá přímo na místě, kdy se lidé prostě přijdou podívat. Všechna čísla zatím naznačují, že bychom loňský rok měli překonat.

Budoucnost železnice

Stáhněte si přílohu v PDF

A z druhé strany: jak jste vlastně spokojený s tím, jak se s veletrhem sžila Ostrava?

Už jsme zmínili, že tu má veletrh velkou tradici. A jak od města, tak od kraje máme samé pozitivní reakce. Paradoxně je umocnila i ta několikaletá nucená pauza za covidu. Vypadá to, že si lidé v regionu uvědomili, že je veletrh prospěšný a že je dobře, že se vrací.  

Co areál? Není vám už trochu malý?

Zatím je to spíš radost, ale s areálem musíme nějak pracovat. Letos už jsme obě dvě velké haly vyčlenili pro expozice. K tomu stavíme montovanou halu, kde proběhne konference a galavečer. Celý areál postupně rozšiřujeme. Má to své limity, ale zatím je pro nás jeho kapacita dostačující. Navíc se nám podařilo domluvit i se sousedním PKP Cargo, kde máme výstavní část, a letos jsme přidali 300 metrů expoziční koleje.

Neuvažujete i o expanzi do přilehlé stanice Ostrava‑střed?

Ne že by nás to nenapadlo, ale zatím je to spíš jen úvaha. Je tam velký limit ve vytíženosti provozem. Reálně by tam mohla být využita jedna kolej. Ale je to spíš téma na budoucí roky, protože ve stanici se plánuje podchod ze stanice právě k nám do Trojhalí a nějaké možnosti ve stanici se s tím otevřou.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost železnice.