Odstartovalo obchodování s povolenkami pro domácnosti. Vytápění i pohonné hmoty mohou citelně zdražit

Současné burzovní ceny emisních povolenek pro domácnosti naznačují, že se v nákladech na vytápění a pohonné hmoty projeví výrazněji, než se doposud předpokládalo. S těmito novými povolenkami nazvanými ETS 2 se už měsíc obchoduje na mezinárodní burze ICE. Na rozdíl od velkých průmyslových podniků či energetik domácnosti zatím povolenkami zatíženy nejsou, stejně jako další menší znečišťovatelé. Změna má nastat až od roku 2027. Domácnosti si ovšem samy povolenky kupovat nebudou. Povinnost spadne na dodavatele fosilních paliv, kteří je promítnou do cen. Novými emisními certifikáty se přitom dodavatelé mohou na ICE v předstihu zajistit již nyní.

Na burze ICE mohou obchodníci nakupovat povolenky s uplatněním nejdříve od prosince 2028, tedy výrazně později, než ETS 2 začne platit. Že několik evropských zemí, včetně Česka, tlačí na roční odklad celého systému a burza s touto možností nejspíš kalkuluje, míní i Martin Ludvík, šéf dodavatele energií Powertica z impéria miliardáře Pavla Tykače.

Za kolik se obchodují a dopad na energie

Ceny ETS 2 na ICE se teď pohybují mírně pod 80 eury za tunu CO2. V rámci zavedení systému nových povolenek se přitom počítá s cenovým stropem ve výši 45 eur, který však není úplně pevný. Pokud cena povolenky po dobu dvou měsíců bude nad stanovenou úrovní, uvolní se na trh dva miliony povolenek, což by teoreticky mělo vést k jejímu poklesu. Cenový strop však zohledňuje inflaci a je stanoven k roku 2020, kdy legislativa vznikala. Podle Ludvíka je tak třeba i při relativně pomalém tempu zdražování počítat s limitem 60 eur a výš.

Strop navíc platí jen do konce roku 2029, pak už se dodatečné povolenky na trh uvolňovat nebudou, čímž odpadne impulz ke snížení příliš vysokých cen.  Také Kateřina Kolouchová z think-tanku Fakta o klimatu, která se obchodováním s emisemi zabývá, proto očekává, že největší dopady na spotřebitele hrozí po roce 2030. Především v dopravě se podle ní nepodaří snižovat emise dostatečným tempem a o ETS 2 bude velký zájem.

Cenu vytápění má udržet v mezích strop na povolenky. Hranice je ale měkká, říká Tykačův dodavatel energií

23. 9. 2024 ▪ 14 min. čtení

Pokud by se ceny dosažené na ICE měly udržet, znamenalo by to podle Ludvíka zdražení plynu o 300 korun na megawatthodinu. Pro průměrný byt by to mohlo představovat 2500 korun ročně navíc, u rodinných domů výrazně více. Litr benzinu by se prodražil o 3,50 koruny, litr nafty až o čtyři koruny. Vůbec nejvíce by však zdražilo topení uhlím. Podle kalkulačky Fakt o klimatu by se fosilní palivo při ceně ETS 2 ve výši 70 eur zvedlo o 75 procent.

Proč si obchodníci cení ETS 2 výrazně více, než se očekávalo, může mít několik příčin. „Je možné, že nakupující berou jako referenční cenu klasickou povolenku ETS 1,“ míní Kolouchová. „Staré“ povolenky, kterými je aktuálně zatíženo necelých 40 procent znečišťovatelů, se aktuálně obchodují za cenu kolem 70 eur, ale ještě v lednu byly nad 80 eury.

Burza v Lipsku a žádost o odklad

„Objem obchodovaných ETS 2 je zatím relativně malý a my nemáme dost informací,“ dodává však Kolouchová. A je fakt, že na trhu ICE není příliš živo. Jak upozorňuje Ludvík, doposud se realizoval jediný obchod na 5000 povolenek. „S ohledem na četnost a zobchodovaný objem je evidentní, že se s velkou mírou pravděpodobnosti jednalo o iniciační obchod market-makera s cílem nastartovat obchodní aktivitu, který očividně nebyl úspěšný,“ vysvětluje Ludvík. Je tak otázka, do jaké míry je dosažená cena vypovídající.

Jasněji by mohlo být už v červenci. Tehdy totiž plánuje spustit obchodování s ETS 2 energetická burza v Lipsku EEX. Na rozdíl od ICE by tam mělo být možné nakoupit futures na povolenky s uplatněním v samém začátku platnosti systému, tedy od ledna 2027.

Zda k tomu skutečně dojde, je však nejisté. Podle briefingu Výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) 17 členských zemí neimplementovalo zavedení povolenek pro domácnosti do národních legislativ, termín přitom vypršel už v polovině loňského roku. Čtyři státy, mezi nimi Polsko, Slovensko, Estonsko a Česko, pak z obavy dopadů na spotřebitele apelují na odklad zavedení o rok či více. Pokud k odkladu nedojde a Česko povolenky nezavede, hrozí mu žaloba u Evropského soudního dvora. 

Jak upozorňuje Ludvík, odklad o rok podle schválené evropské legislativy je možný v případě, pokud průměrná cena plynu během prvního pololetí přesáhne cenu v únoru a březnu 2022 a cena ropy Brent bude ve stejném období více než dvojnásobkem průměrné ceny z předchozích pěti let. „Aktuálně však ani jedna z uvedených podmínek splněna není a trendy jdou spíše opačným směrem,“ dodává Ludvík.

Některé státy jako Rakousko a Německo přitom zatížení domácích emisí už zavedly a nyní je plánují přetransformovat na ETS 2.

Pokud jde o Česko, zástupci pravděpodobného vítěze podzimních voleb hnutí ANO povolenky ETS 2 ostře kritizují, je však možné, že právě potencionální budoucí vláda Andreje Babiše je bude muset schválit.

Sociální klimatický fond

Zvýšené náklady na emise by se měly spotřebitelům částečně vrátit. Výnosy z aukcí povolenek budou směřovat do takzvaného Sociálního klimatického fondu a budou určeny na podporu snížení nákladů na neekologickou dopravu a vytápění. V Česku má mít fond objem 50 miliard korun a 37 procent z této částky lze použít i na přímé kompenzace těm, kterým náklady vzrostou nejvíce a nebudou mít možnost přesedlat na čistější paliva.

Průkopnické Rakousko tak například každému obyvateli posílá automaticky na konto až 250 eur ročně. Přesná výše „klimabonusu“ se přitom odvíjí od místa bydliště. Obyvatel odlehlého koutu Alp závislý na automobilu má nárok na vyšší částku než Vídeňan, který může emisní daní zatíženou autodopravu kdykoliv vyměnit za funkční MHD.

Přesné paramenty Sociálního klimatického fondu v Česku zatím známy nejsou, podle dřívějších vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDÚ-ČSL) však spíš nepůjde o přímé dotace, byť vyloučeno to není. Diskutuje se řada opatření. Mezi nimi například dotace na nákup elektrických minibusů pro regiony, kde pokrytí veřejnou dopravou není dostatečné. Dále podpora sdílených elektrokol i běžných kol či kompenzace zvýšených nákladů krajům coby objednavatelům veřejné dopravy tak, aby nemusely ETS 2 promítnout do cen jízdného. Vyloučeny však nejsou ani dotace na nákup osobních elektromobilů či slevové karty na dopravu pro nejzranitelnější skupiny.

Výrazně větší část prostředků by však měla směřovat do oblasti budov, kde se jedná o dotacích na renovaci domů s nájemními byty a podporu výstavby nových nízkoenergetických nájemních domů. Předpokládá se, že právě v nich žijí zranitelnější domácnosti, na které by zavedení ETS 2 mohlo dopadnout nejcitelněji.