Mohlo to být lepší? Tato otázka se po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou nutně nabízí.

Dohoda, k níž obě strany dospěly v průběhu sobotního jednání, zahrnuje patnáctiprocentní cla na dovoz evropského zboží do Spojených států. Evropa naopak své trhy otevře a povolí nulové clo na dovoz z USA, a to včetně osobních a nákladních aut. Stojí za připomenutí, že než Trump rozpoutal obchodní válku, tak ještě v roce 2024 Evropa zatížila dovoz automobilů z USA desetiprocentním clem, zatímco vyvážela do Ameriky s 2,5procentní celní sazbou.

Součástí dealu je rovněž nákup energií od Američanů za 750 miliard dolarů. Pro srovnání, loni EU dovezla energie, tedy ropu, plyn včetně LPG, zhruba za 440 miliard dolarů. Dalším závazkem unie je navýšení investic do amerického vojenského vybavení o 600 miliard dolarů. Dohoda se nevztahuje na ocel, hliník, kde od 4. června platí cla ve výši 50 procent, ani na léčiva, kde hrozí 200procentní celní zatížení.

Podle Ursuly von der Leyenové dohoda vytváří jistotu a stabilitu pro podniky, což je pravda, zejména ve srovnání s hrozícími třicetiprocentními cly, která měla začít platit od srpna.

Reálně to ale na jednoznačnou výhru Evropy nevypadá.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaká je dohoda USA–EU o clech?
  • Kdo na ní vydělá?
  • Jak se může EU bránit?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.