Stačilo! je nepřiznanou koalicí, řekl brněnský soud. Registraci kandidátky ale nezrušil, rozkolísal by politickou scénu

Hnutí Stačilo! vytvořilo podle Krajského soudu v Brně pro podzimní sněmovní volby nepřiznanou koalici a porušuje zákon. Registraci jeho kandidátky ale nezrušil, protože zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany. „Zásah by působil překvapivě a značně by rozkolísal politickou scénu,“ napsal v odůvodnění.

Soud řešil návrh na zrušení registrace kandidátní listiny Stačilo! na Vysočině, který podalo hnutí Česká republika na 1. místě! a strana Volt Česko. Mluvčí Voltu Duy Hoang Do řekl, že právníci nyní rozhodnutí soudu i předchozí rozhodnutí soudů analyzují a k situaci se vyjádří ve čtvrtek. Již dříve naznačili, že jsou připraveni se obrátit i k Ústavnímu soudu.

Strany své návrhy odůvodňovaly tím, že Stačilo! zastupuje několik politických subjektů. Jako nepřiznaná koalice ale potřebuje pro vstup do Poslanecké sněmovny získat jen pět procent hlasů. Naopak koalice dvou subjektů potřebuje k zisku mandátu osm procent a koalice tří a více uskupení 11 procent hlasů ve volbách. Podobnými návrhy už se zabývaly i soudy v jiných krajích, všude je ale zamítly.

„I přesto, že kandidátní listina hnutí Stačilo! porušuje zákon, neboť není označena jako listina koaliční, nepřistoupil krajský soud ke zrušení provedené registrace. Rozhodl namísto toho o zamítnutí návrhu,“ uvedl krajský soud v usnesení. Odůvodnil to zachováním principu právní jistoty a předvídatelnosti práva, když totožný postup v minulosti volily i jiné strany.

V letošních volbách takovou strategii přijaly kromě Stačilo!, za které kandidují komunisté, sociální demokraté a další subjekty, i Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Piráti, kteří mají na svých kandidátkách zástupce strany Zelení. „Stalo-li se obcházení právní úpravy koalic ve volebním zákoně v české politické praxi běžným jevem, nelze nyní, krátce před volbami, zcela překvapivě otočit kormidlem a postihnout za toto jednání v podstatě náhodně vybraný subjekt,“ uvedl soud v usnesení.

Rozhovor

To je jedno, co máte za program. Zaorálek obhajuje pakt s komunisty i referendum o EU a NATO, svět se prý změnil

27. 8. 2025 ▪ 14 min. čtení

Podle ústavního právníka Marka Antoše nabídl krajský soud svůj výklad Ústavnímu soudu, který by se mohl věcí dál zabývat. „Novou argumentaci v něm nepoužil, odůvodnění je ale odlišné od rozhodnutí dalších soudů ve stejné věci. Soud sice konstatoval, že koalice nemohou být posuzovány pouze podle toho, jak samy sebe definují. Je třeba vykládat je materiálně, což se ale dlouhodobě neděje. Na druhou stranu soud nemůže přehlédnout, že Stačilo! vycházelo z legitimních očekávání daných předchozí praxí, nebylo by tak fér jeho kandidátku zrušit krátce před volbami,“ uvedl Antoš.

Brněnský soud zamítl i návrhy na zrušení registrace kandidátky SPD na Vysočině. Zde ale soud upozornil, že na této kandidátce byli jen členové SPD. „Pokud tedy navrhovatel tvrdil, že se politické hnutí SPD dohodlo na celostátní úrovni s politickými stranami Trikolora, PRO a Svobodní, že součástí kandidátní listiny budou též členové těchto stran, kandidátní listina SPD podaná v Kraji Vysočina o takové dohodě nesvědčí,“ podotkl krajský soud.

Ten připustil, že volební zákon neobsahuje žádnou výslovnou definici koalice. „Přesto nelze přistoupit na takový výklad, podle kterého je koalicí jen taková volební strana, která se za koalici sama označí. Ze zákona lze naopak dovodit, že koalicí je každé uskupení politických stran či hnutí, které se dohodnou na předvolební spolupráci a sestaví společnou kandidátní listinu pro dané volby.“

Soud se podle svých slov ocitl v situaci připomínající známou pohádku Hanse Christiana Andersena Císařovy nové šaty. „Bylo jistě možné zařadit se do průvodu a výše popsané problémy ‚nevidět‘. Senát Krajského soudu v Brně se nicméně rozhodl otevřeně říci, že ‚král je nahý‘. Učinil tak i proto, že je vysoce pravděpodobné, že se posuzovanou problematikou bude zabývat Ústavní soud,“ konstatoval.

Jak už dříve připustil pro HN bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, je důvodem nejasností nedokonalý volební zákon. A i podle něj by tak měl definitivní výklad udělat Ústavní soud. „Pokud právní norma dovoluje několik výkladů, tak dokud Ústavní soud nerozhodne, který je ústavně konformní, tak to nikdo najisto nemůže vyložit,“ říká.