Proč nejsme ekonomikou malou, nýbrž středně velkou a proč bychom za to měli být rádi

Nezřídka se v různých debatách objevuje přesvědčení, že česká ekonomika, a případně Česká republika jako země, je malá. Někteří dokonce občas použijí téměř pohádkový termín „maličká zemička“, když hovoří například o našem nedávném sportovním, politickém či ekonomickém úspěchu.

Slovy klasika: „Ano, dobře. Ovšem tak tomu není.“ Tedy pokud se nebudeme srovnávat pouze s hodně velkými ekonomikami, což ale může dělat téměř kdokoli. Dlužno dodat, že bohudík a bohužel zároveň. Bohudík z toho důvodu, že naše váha není zanedbatelná téměř v jakémkoli vyjádření; bohužel z toho důvodu, že nemůžeme z našich ekonomických problémů vinit jenom okolí nebo oblíbené „externí“ faktory – rozuměj Německo, eurozónu, cla v USA, Čínu, energetickou krizi atp.

Řečí čísel: naše středně velká bezmála jedenáctimilionová země se ekonomicky podle údajů Světové banky řadí celosvětově na 46. místo a v přepočtu na paritu kupní síly velmi podobně (49.), což znamená, že jsme těsně v první čtvrtině všech měřených zemí. V rámci EU tvoříme asi 1,8 procenta celkového HDP a řadíme se přesně do jejího středu. Zároveň z hlediska ekonomické vyspělosti měřené skrz HDP na obyvatele jsme na tom ještě o poznání lépe, a sice kolem 32. místa, což nás podle definic MMF a OECD řadí mezi vysokopříjmové ekonomiky.

Trendově si také nevedeme špatně: na slušných pozicích se držíme celkem dlouhodobě, a i vzhledem k tomu, že států spíše přibývá, je to vlastně úspěch. Aneb do finále mistrovství světa ve fotbalu je také dnes těžší se dostat než před šedesáti lety, o čemž by zrovna naši fotbalisté odkazující se na to, že „každý dnes přece může porazit každého“ mohli vyprávět.

Česko podnikatele dusí zbytečnými předpisy, ti pak mají horší podmínky než jinde v EU. U kterých zemí se inspirovat?

8. 12. 2025 ▪ 3 min. čtení

Naše střední velikost s sebou přirozeně přináší svá úskalí. Místo trochu pohodlného „můžeme jen příjemně překvapit“ máme značnou odpovědnost za to, jak to u nás vypadá bez ohledu na to, jak to vypadá jinde. Minimálně do značné míry, ale my se jí při vší úctě nemůžeme zříkat. Platí to dokonce i v časech, kdy v okolí létají ekonomické hromy a blesky a Mordor je na vzestupu. A buďme za to rádi – rozumná velikost, vnitřní trh a částečná ekonomická autonomie jsou zřídkakdy na škodu, a především to znamená, že se s námi musí přímo či nepřímo aspoň částečně počítat prakticky v jakékoli formaci, která se schází.