Evropská unie bude v příštích letech potřebovat výrazně víc baterií, elektromobilů, větrných turbín a dalších čistých technologií. Bez nich nesplní klimatické cíle ani plán na modernizaci průmyslu. Většina kovů a minerálů, na nichž tyto technologie stojí, se však těží a zpracovává mimo Evropu.

Lithium pro baterie, vzácné zeminy pro magnety nebo hořčík pro elektrolyzéry se z velké části těží a zpracovávají mimo Evropu. Takzvané kritické, respektive strategické materiály přitom hrají klíčovou roli nejen v „zelených“ odvětvích, ale také v obranném a polovodičovém průmyslu. Čína, která globálním dodavatelským řetězcům kovů a minerálů v současnosti dominuje, navíc loni ukázala, že je ochotna svou pozici využít jako tvrdý politický nástroj.

Otázka dostupnosti těchto surovin se tak už dávno změnila z čistě obchodního tématu na strategickou prioritu států. Velké ekonomiky si v době rostoucího geopolitického napětí vytvářejí zásoby a snaží se mít dodávky pod větší kontrolou.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč Evropa zůstává závislá na Číně.
  • Co brzdí těžbu i recyklaci doma.
  • A proč se cíle do roku 2030 vzdalují.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.