Telemedicínská Meddi více než zdvojnásobila obrat. Uspěla s online pohotovostí na jihu Čech a nabízí ji celé zemi, chystá i měření tlaku mobilem

Jde o jeden z nejrychleji rostoucích českých zdravotnických online projektů. Už šest let v Česku společnost Meddi nabízí prostřednictvím mobilní aplikace lékaře na telefonu. Po celém světě má devět milionů klientů, kterým platí přístup k nepřetržité péči firmy, státy, kraje či města.

Loni Meddi z pohledu čísel výrazně vyrostla – obrat dosáhl 607 milionů korun, z toho 400 milionů spadá na Česko. Přitom o rok dříve činil obrat celé firmy 250 milionů korun a v tuzemsku 140 milionů. Provozní zisk EBITDA dosáhl 100 milionů korun. 

Stojí za tím zejména získání péče pro zaměstnance velkých korporací, ale také spuštění online polikliniky se 13 specializacemi na Slovensku. „Podařilo se nám ukázat, že zvládneme větší množství klientů a že ve výsledku klesl počet fyzických návštěv pohotovostí. Tohle zafungovalo jako reference v zahraničí,“ říká zakladatel Meddi Jiří Pecina. A jako příklad zmiňuje třeba Mexiko, kde spolupracuje se společností Roche a státem Veracruz na projektu zaměřeném na pacienty s diabetem. Cílem je díky mobilu mít jednak neustálý přehled o stavu pacienta a zároveň snížení počtu pravidelných fyzických návštěv doktora.

Meddi má také za sebou první plný rok online pohotovosti, kterou si pro své obyvatele objednal Jihočeský kraj.

Letos zakladatel Pecina očekává nárůst obratu k jedné miliardě korun. Pomoci k tomu má expanze v zahraničí, zároveň má podnikatel za cíl domluvit se s ministerstvem zdravotnictví, že by jeho firma provozovala online pohotovosti pro celé Česko. To by znamenalo výrazný finanční nárůst.

„Nabízíme službu online pohotovosti celému Česku za 30 korun na pacienta na rok. V tom jsou náklady na technologie, lékaře, na vše. Všechny updaty a technologická řešení a garance souladu s evropskými předpisy. Za 360 milionů korun ročně jsme schopni dodat digitální pohotovosti pro všechny obyvatele Česka bez limitu počtu využití. Lékařské zprávy bychom posílali jejich praktikům,“ vysvětluje Pecina v rozhovoru pro HN. Vedlo by to podle něj ke snížení fyzických návštěv pohotovostí o desítky procent. Tím by stát ušetřil významnou částku a zvýšil by se komfort. „My bychom na tom měli zisk 30 milionů korun,“ říká Pecina.

Debata HN

Telemedicína nenahradí lékaře, ale usnadní jim práci. Odlehčí také pohotovostem

1. 12. 2025 ▪ 4 min. čtení

Pecina argumentuje daty z praxe: v jižních Čechách, kde firma vyhrála výběrové řízení a kraj za službu platí 12 milionů korun ročně, klesl počet fyzických návštěv na dětských pohotovostech až o 50 procent. V Karlových Varech evidují pokles o 23 procent. „Během vánočních svátků jsme celých 88 procent pacientů byli schopni ošetřit na dálku, pouze 12 procent bylo odesláno k dalšímu vyšetření k lékaři nebo do nemocnice,“ dodává.

HN oslovily ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), ten se k nabídce staví opatrně. „Umím si představit, že mohou být do budoucna online pohotovosti ve větší míře začleněny do systému zdravotní péče. Ale k dispozici prozatím nemáme dostatečně ucelená a systematicky vyhodnocená data, která by umožnila komplexně posoudit přínos pro zdravotnický systém,“ reagoval Vojtěch. Ministra především zajímá, jestli online konzultace skutečně uleví pohotovostem a zda nedochází k nadužívání receptů na antibiotika bez přímého vyšetření. O projektu v Jihočeském kraji ví, ale oficiální souhrnné vyhodnocení zatím postrádá.

Pecina se snaží vyvrátit nadužívání receptů: „Podle statistik ze slovenské pojišťovny Dovera předepisujeme léky pouze v 16 procentech hovorů.“

Pecina říká, že jihočeskou pohotovost v mobilu si ze zhruba 650 tisíc obyvatel stáhlo přes 40 tisíc. „Takže když započítáme i členy domácností, jsme na nějakých zhruba 120 až 160 tisících. Odbavili jsme za rok 20 tisíc pacientů, to je velké číslo,“ říká Pecina. Téměř 40 procent případů na jihu Čech byly dětské případy, senioři pak dělali šest procent.

V případě online pohotovostí Meddi jedná i s dalšími zeměmi – podle Peciny jsou dvě evropské, jedna je v Latinské Americe a jedna v Africe.

Jak to funguje

Řada telemedicínských aplikací v zahraničí funguje systémem tržiště. Pacient vyšle požadavek, lékaři, kteří mají zrovna prostor, si ho vyberou a spojí se s ním. „V našem případě si lékař pacienta nevybírá. Pacient dostane informaci, který lékař se mu bude věnovat, toho může odmítnout. Pokud s ním souhlasí, dojde ke spojení. Jeden lékař neošetřuje více než čtyři pacienty za hodinu,“ vysvětluje Pecina.

„Naše cesta nasmlouvání si už existující zdravotní zařízení je násobně levnější než si držet jen své lékaře. V Česku je 47 tisíc zdravotnických zařízení. Ti nabízejí skvělou péči a my chceme jít cestou, že je s pacienty budeme propojovat, nechceme vedle tohoto velkého počtu zařízení budovat úplně nové a všechny lékaře přetahovat jiným zařízením. Na Slovensku po nás chtěli vlastní, tak tam máme svoje lékaře v naší poliklinice. Ale to je za mě dražší systém než využívat volné kapacity stávajících zdravotnických zařízení,“ vysvětluje.

Každé zařízení, od kterého Meddi objednává lékaře, dostane na hodinu tisíc korun. „A je jedno, kolik má pacientů, maximálně pak čtyři za hodinu,“ říká Pecina. Nejvíce zapojených lékařů má z Prahy a severních Čech. Významná část jsou lékařky na mateřské dovolené. „Třeba na noční pohotovosti si vystačíme s několika lékaři ve službě,“ říká Pecina. Celkově pak po celém světě má zasmluvněno 7800 lékařů.

Nejčastěji lékaři řeší nemoci horních cest dýchacích, horečky, bolesti hlavy, vyrážky. Dalším častým případem jsou pacienti, kteří odjedou na dovolenou a zapomněli si vzít s sebou léky. „Lékař ověří, že léky berete pravidelně, a vystaví vám mezinárodní elektronický recept,“ popisuje.

Meddi používá svůj předpovědní model. Ten na základě nasbíraných dat, předpovědi počasí, vln nemocí či pohybu lidí dokáže údajně na rok dopředu predikovat, kolik lékařů určité odbornosti bude v konkrétní hodinu a den potřeba. „Za těch víc než pět let víme, kolik potřebujeme lidí a jaké budou na ně náklady. Pracujeme se šestiprocentní čistou marží, to nám stačí,“ vysvětluje Pecina.

„Víme, že v pondělí telemedicínu skoro nikdo nevyužívá. Skoro nikdo nevolá v noci, protože když je vám v noci zle, tak jedete na pohotovost. Klienti hrazení kraji nebo městy nás kontaktují hlavně v sobotu a v neděli, kdy jejich lékaři nepracují. Největší zájem u firemních klientů bývá ve čtvrtek,“ popisuje Pecina.

Ačkoli veřejný sektor, po započtení Slovenska a Latinské Ameriky, tvoří 70 procent klientů, na zisku se podle Peciny podílí jen šesti procenty. To, co generuje většinu zisku, jsou smlouvy s korporáty o péči pro jejich zaměstnance. Mezi klíčové klienty patří firmy jako Visa, Novartis, Tesco, Burger King nebo Veolia. Právě Veolia se na celkovém obratu skupiny podílí zhruba deseti procenty.

„U firemních klientů je větší škála služeb. Také za ně podniky platí zhruba pětinásobek. Nejrychleji rostoucí trh s firemní klientelou je nyní Maďarsko a Polsko,“ říká podnikatel. A dodává, že lidí, kteří si platí služby sami, je zlomek, jen několik tisíc.

Potenciál v českém zdravotnictví? Péče o seniory, demografie je neúprosná, říká šéfka Penta Hospitals

27. 2. 2026 ▪ 10 min. čtení

Meddi nyní připravuje expanzi do Španělska, Itálie, Portugalska, Rumunska, Bulharska a Uzbekistánu. Překvapivě na to ale nevyužívá žádné úvěry. „Nemáme ani korunu úvěru, žádného jiného investora než mou rodinu. Díky tomu neztrácím čas přípravou prezentací pro investory ani vyjednáváním s bankami a mohu se plně soustředit na rozvoj byznysu,“ přibližuje Pecina s tím, že do rozvoje míří všechny prostředky, které firma vygeneruje.

Meddi aktuálně pracuje na certifikaci nástroje BioScan, který umožňuje měření krevního tlaku pomocí mobilního telefonu a má být schválen jako oficiální zdravotnický prostředek. Od dubna bude možné ověřování totožnosti klientů také prostřednictvím bankovní identity, což zvýší bezpečnost a uživatelský komfort. Ve vývoji je rovněž AI ambulantní software Meddi Dent pro zubní ordinace.

České zdravotnictví na špici

Podle Peciny patří české zdravotnictví mezi pět nejlepších na světě. „Máme neuvěřitelnou dostupnost kvalitní péče. V zahraničí je standardem, že i v urgentních případech čekáte dlouhé hodiny, než se vás někdo ujme. A znám to i z vlastní zkušenosti. Moje dcera jezdí parkur a závodí na řadě míst ve světě. Měla vážný pád ve francouzském Nancy. Odvezla ji sanitka do nemocnice, já tam jel z Prahy autem a byl jsem tam o hodinu dřív, než ji vzali na první vyšetření. Tohle se vám v Česku nestane, tady vás přijmou výrazně dřív. A když často slyším debatu o českém zdravotnictví, tak jen kroutím hlavou, jak si lidi neuvědomují, jak dobře se v tomto ohledu máme. Žijeme v jedné z nejbezpečnějších a nejčistších zemí se silnou kupní silou, ale stále máme tendenci na vše nadávat,“ popisuje Pecina.

Paradoxně právě kvalita zdravotní péče brzdila a brzdí rozvoj telemedicíny – v severských zemích, které se často dávají za příklad, vznikla podle majitele Meddi z nutnosti, protože k lékaři trvá cesta třeba tři hodiny autem na sněhu.

Do budoucna vidí Pecina velký růst byznysu kolem chronických nemocí. Meddi původně vznikla pro tuto oblast, konkrétně pro péči o onkologické pacienty. „Diabetiků v Latinské Americe je 26 procent obyvatel a v Saúdské Arábii 35 procent. To je trh, na který chceme cílit.“ Dodává, že příliš nevěří v byznysovou budoucnost preventivních aplikací. „Úplně každý člověk ví, že by měl jíst zdravě, moc nepít, nekouřit a měl by se hýbat. A nemyslím si, že na většinu lidí bude mít vliv, když mu nějaká aplikace, za kterou by měl ještě platit, řekne, že to nemá dělat a má se jít raději projít.“