Podmínka pro Nagyovou za Čapí hnízdo platí. Případ ale poputuje k Nejvyššímu soudu

Vrchní soud v Praze potvrdil v pondělí tříletou podmínku s odkladem na pět let za padesátimilionový dotační podvod v kauze Čapí hnízdo pro bývalou blízkou spolupracovnici premiéra Andreje Babiše Janu Nagyovou (oba ANO). Ta má také zaplatit půlmilionový peněžitý trest.

Podle předsedkyně odvolacího senátu Evy Brázdilové se neobjevily žádné nové skutečnosti, aby musela změnit prvoinstanční verdikt, který vynesl letos v květnu senát Jana Šotta z Městského soudu v Praze.

Nagyová dál zůstává europoslankyní za hnutí ANO, odsouzení v Česku na výkon jejího mandátu nemá vliv. K pondělnímu jednání nepřišla. Stíhán je spolu s ní i premiér Babiš. Toho ale sněmovna letos v březnu odmítla vydat a soudy tak musí čekat, až skončí jeho imunita po zániku poslaneckého mandátu. To by – pokud nebudou mimořádné volby – mělo nastat v říjnu 2029.

Případ však nekončí, obhájci Nagyové již avizovali, že podají dovolání k Nejvyššímu soudu. Protestují totiž zejména proti tomu, že senát Vrchního soudu v Praze „přikázal“ prvoinstančnímu soudci Šottovi, jak má rozhodnout. To bylo podle nich nepřípustné. 

Analýza

Efekt Čapí hnízdo? Tejc chce omezit pravomoci odvolacích soudů, experti se ale obávají nekonečného „ping-pongu“

7. 5. 2026 ▪ 5 min. čtení

Babiš i Nagyová byli obžalováni za to, že farmu Čapí hnízdo v roce 2008 účelově a jen papírově vyčlenili z Agrofertu, aby mohla získat dotaci z programu pro malé a střední podniky.

Šott Nagyovou i Andreje Babiše dvakrát zprostil obvinění. Odůvodnil to tím, že nemůže vyloučit premiérovu obhajobu, že farmu Čapí hnízdo vyčlenil ze skupiny Agrofert kvůli tomu, aby ji provozovali jeho příbuzní. Podle Šotta se neprokázalo, že dočasné vyčlenění z holdingu (kam se farma po pěti letech vrátila) bylo čistě účelové právě pro získání dotace. Až napotřetí ji ale uznal vinnou. O Andreji Babišovi již kvůli jeho nabyté imunitě nemohl rozhodnout. 

Odsuzuji, protože musím

Sám Šott při květnovém vyhlášení svého třetího prvoinstančního verdiktu konstatoval, že si za předchozími rozsudky stojí. A kdyby mu vrchní soud nepřikázal, jak má některé klíčové důkazy hodnotit a k jakým zjištěním z toho dospět, tak by Nagyovou osvobodil i napotřetí.

Předsedkyně odvolacího senátu Brázdilová naopak trvá na tom, že farma byla z holdingu vyčleněna účelově. Jak při odůvodnění nynějšího rozsudku uvedla, neuvěřila slovům Andreje Babiše, že chtěl, aby si jeho děti vyzkoušely podnikat. A jeho nejstarší syn – Andrej Babiš junior – v té době nebyl vůbec v Česku a tvrdil, že na dokladu o převzetí akcií byl jeho podpis zfalšován. A podobně zájem o podnikání neměla ani Babišova dcera Adriana Bobeková.

Mimochodem: Státní zástupce také nechal údajný podpis Babiše juniora prozkoumat znalcem. Ten sice řekl, že vykazuje jisté shodné rysy s Andrejem Babišem starším, ale jednoznačné vyjádření dát nemohl, protože mu Babiš senior odmítl poskytnout vzorek svého rukopisu k detailnějším srovnávacím zkouškám.

Glosa Petra Honzejka

Čapí hnízdo je definitivně politický proces. V tom smyslu, že politika Babiše kryje před spravedlností

4. 5. 2026 ▪ 3 min. čtení

Obhájci při nynějším odvolacím jednání navrhovali provedení dalších důkazů, především klíčových svědků včetně premiéra Andreje Babiše. Vrchní soud to ale jako nadbytečné zamítl.

Případ  začala policie vyšetřovat v roce 2015. Na délce celé kauzy se podepsalo i to, že policie opakovaně musela žádat o vydání Andreje Babiše ke stíhání. Například odvolací senát musel loni čekat 10 měsíců na to, až imunity zbaví Nagyovou Evropský parlament.

Tejc chce změnit zákon

Sama Brázdilová kritiku, že její senát nepřípustně úkoloval prvoinstanční soud, odmítá. „Smyslem tohoto postupu bylo zabránit nekonečnému soudnímu ping-pongu,“ uvedla s tím, že její postup vycházel nejen z judikátu Ústavního soudu, ale i dalších podobných případů. 

Na spory o to, nakolik může odvolací soud nařizovat, jak má první instance rozhodnout, reagoval již na jaře ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Před prázdninami předložil nečekanou změnu trestního řádu. Ta má výrazně omezit pravomoci odvolacího soudu v případě, kdy nesouhlasí se zproštěním viny obžalovaných ze strany prvoinstančního soudu.

Tejcův resort poslal návrh do připomínkového kolečka jen krátce před vynesením nepravomocného rozsudku v kauze Čapí hnízdo. Návrh už tehdy kritizovali někteří experti.

To, že by názor odvolacího soudu nebyl pro prvoinstančního soudce závazný, by například podle děkana Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a emeritního ústavního soudce Stanislava Balíka mohlo zcela paralyzovat soudní řízení, protože by mohlo právě dojít k nekonečnému ping-pongu mezi oběma stupni. Odvolací soudy by se pak mohly stát fakticky zbytečnými.

„Ten případ by pak nikdy nemusel skončit. Kdyby byl soudce prvního stupně vzpurný a pokaždé rozhodl obráceně než odvolací soud, tak tomu by nezbylo nic jiného než mu to jenom rušit a vracet,“ varuje Balík. A to i proto, že Tejcův návrh současně plánuje výrazně omezit možnost, kdy může odvolací soud přidělit případ jinému soudci, pokud ten stávající opakovaně nerespektuje jeho pokyny.