Realitní fondy dál rostou. Hodnota nemovitostí v portfoliích fondů zahrnutých do žebříčku TOP realitní fondy dosáhla na konci druhého čtvrtletí přibližně 415 miliard korun. Loni přitom šlo o 263 miliard. Za nemalou částí růstu portfolií je loňské uvedení realitního fondu ze stáje Penty. Vedle velikosti portfolií jsou v žebříčku vidět i značné rozdíly ve výkonnosti.

Fondy dostupné široké veřejnosti vydělaly za posledních dvanáct měsíců v průměru zhruba 5,8 procenta, zatímco u fondů kvalifikovaných investorů (FKI) dosáhl průměr 10,44 procenta. FKI mívají větší volnost ve strategii a mohou být více koncentrované, více využívat dluh nebo mít vyšší podíl developmentu.

Příkladem je developerský fond Silverline Real Estate, který je určený právě pro investory s větším majetkem. Jeho meziroční výkonnost dosáhla 17 procent. Jenže svět investic, který byl dosud dostupný hlavně kvalifikovaným investorům, se začíná otevírat i menším částkám.

Pomáhá tomu ELTIF, tedy evropský fond dlouhodobých investic. Laicky řečeno nejde o nový typ aktiva, ale o evropskou právní „obálku“, do níž lze vložit například nemovitosti, infrastrukturu, private equity nebo soukromý dluh. Správce díky ní může po splnění podmínek oslovovat i retail a fond nabízet napříč EU.

 

U českých realitních hráčů už nejde jen o teorii. Například Efekta má ELTIF ve své nabídce a distribuuje jej primárně na Slovensku, ale také v Česku. „Fond typu ELTIF umožňuje založení v jedné členské zemi a na základě notifikace nabízení v dalších zemích Evropské unie,“ uvedl již dříve pro HN Filip Emmer, portfolio manažer Efekta investiční společnosti. Podle něj to umožňuje postupně zmezinárodňovat i zdroje kapitálu.

TOP realitní fondy

Realitní fondy jsou nástroje, které umožňují zhodnocovat peníze na nemovitostním trhu. Češi si je oblíbili hlavně v době nízkých úrokových sazeb na spořicích účtech, kdy jako jedny z mála investičních nástrojů nabízely zajímavé výnosy. V období rostoucích sazeb zájem opadal, nicméně v roce 2024 a 2025 se trend obrátil a fondy se opět stávají atraktivními.

Vstupní poplatek se v nich průměrně pohybuje do tří procent. Výstupní poplatek se pak liší podle toho, po jaké době chce člověk své peníze zpět. U naprosté většiny institucí je po třech letech nulový. Fondy si zpravidla účtují ještě další poplatky, jejich výnosy jsou však o ně očištěné.

Data o realitních fondech sbírají a analyzují Hospodářské noviny ve spolupráci s Institutem strategického investování (ISTI) při Fakultě financí a účetnictví pražské VŠE.

Základním kritériem pro zařazení fondu do žebříčku TOP realitní fondy je možnost veřejné nabídky podílových listů či investičních akcií jednotlivých fondů. Fond také musí vlastnit nemovitosti, a nikoli je pouze dluhově financovat. Jde tedy o výkonnost podkladového aktiva, a nikoli jen o výši úroku poskytnutého úvěru.

Stejnou cestu připravuje i zmíněný Silverline. „Dnes naši strategii nabízíme hlavně prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů, kde je minimální investice milion korun. ELTIF má umožnit dostat se k podobným investicím i lidem, kteří takovou částku nemají,“ říká zakladatel fondu Dan Vaško. Minimální částka pro investici má být 200 korun.

O vlastním ELTIF mluvila už dříve také Penta a podle zdrojů HN tyto fondy připravují i další velcí hráči. Trend navíc není omezený jen na reality. Česká spořitelna letos začala nabízet Erste Private Markets Evergreen ELTIF s investicí od 25 tisíc korun a Komerční banka Amundi Prima – Private Markets ELTIF od 50 tisíc. V Česku se tak začíná naplno projevovat trend, kdy se složitější a méně likvidní investice snadněji dostanou i k drobným investorům.

Jak se fondům daří

Výnosy realitních fondů určených veřejnosti se v posledních čtvrtletích stabilizovaly. Za posledních 12 měsíců, počítáno ke konci června 2026, dosáhly výkonnosti zhruba 5,8 procenta.

Nejvyšší roční zhodnocení mezi retailovými fondy ukázal Aurelia nemovitostní fond s výnosem 15,57 procenta. Následoval Fidurock Residential Fund se 7,86 procenta a ZDR Investments Industrial se 6,68 procenta. Ve tříletém horizontu se nejlépe umístil Creditas Nemovitostní I s průměrným ročním výnosem 7,79 procenta.

U fondů kvalifikovaných investorů činil průměrný roční výnos 10,44 procenta. Nejlépe si vedl CB Property Investors s 25,61 procenta, následovaný Silverline Real Estate se 17,59 procenta a Wood & Company Residential podfondem se 17,09 procenta. Na tříletém horizontu zůstává nejvýkonnější CB Property Investors s průměrným ročním výnosem 23,28 procenta.

Investor by ale neměl porovnávat fondy jen podle výnosu. Důležité je, jaké nemovitosti fond drží, kde investuje, jak vysoké používá zadlužení a jak dlouhé má nájemní smlouvy. U některých fondů stojí výnos hlavně na nájemném z hotových budov, u jiných hraje větší roli development či přecenění. S tím se mění i riziko.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou