Česká energetika stojí před desítkami úkolů. Některé lze vyřešit během několika měsíců, jiné vyžadují roky investování a provádění legislativních změn. A pak jsou požadavky, jejichž prosazení je za současných evropských podmínek prakticky nereálné. Právě schopnost rozlišovat mezi nimi by se měla stát základem nové energetické strategie státu.

Ke konci září se v Brně uskutečnil 30. ročník konference EGU s názvem „Nový realismus v energetice: 30 úkolů pro dalších 30 let“ a z diskusí více než 400 účastníků vyplynulo právě 30 úkolů pro českou energetiku. Jsou ale mezi nimi zásadní rozdíly.

Jeden z úkolů, který se může řešit okamžitě, je uvolňování nevyužité kapacity elektrizační soustavy. Část v současnosti blokují nerealizované projekty nebo zbytečně vysoké rezervované příkony. Nová pravidla připojování a inovace tarifní struktury mohou tento problém řešit, nebo alespoň mírnit. Podle Energetického regulačního úřadu by změny tarifů mohly uvolnit až 3300 MW rezervovaného příkonu, tedy přibližně 15 procent kapacity soustav. Jeho skutečné využití by přitom mohlo přinést úspory v regulovaných platbách až 2,5 miliardy korun ročně.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak odstranit regulatorní překážky pro obnovitelné zdroje?
  • Jak financovat, licencovat a časově naplánovat výstavbu nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů?
  • Jaké konkrétní změny může EU zavést pro zlepšení konkurenceschopnosti naší energetiky?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.