Závislost na jediném zdroji energie je past. Dříve nebo později investora dožene

Nejčastější chyba lidí a firem, které se rozhodnou investovat do energetiky, je, že se na projekt dívají z opačného konce. Neřeší v první řadě, co od energetického systému potřebují. Mají ale představu, jakou technologii by si chtěli koupit. A na tu si pak přejí vše ostatní napasovat.

„Nejčastěji si postaví solární elektrárnu, která je naohýbaná na dané podmínky, a pak vymýšlejí, jak všechno přizpůsobit soláru. A tak dnes vidíme maminky, jak si hrají s pračkou, sušičkou a sporákem, aby přizpůsobily spotřebu výrobě,“ řekl Jan Krišpín, generální ředitel společnosti ORGREZ, v debatě Hospodářských novin, která se věnovala otázce, jak chytře investovat do energetiky.

„Přitom kdyby pořídili menší elektrárnu a k tomu menší baterii, vešli by se do stejného rozpočtu, ale bylo by to mnohem zajímavější,“ podotkl Krišpín.

Často se nechce investorům svůj záměr přehodnotit ani zpětně. „Jde o smýšlení typu: už jsem se do něčeho zamiloval a nechce se mi to měnit. Je to taková mantra lidí, kteří mají dopředu nastavenou představu. Navíc je i těžké vycouvat zpět, když už v projektu proinvestovali peníze,“ popsal Krišpín. Dodal, že mnohem lepší je zamyslet se hned na začátku, co vlastně domácnost, obec nebo firma potřebují, a pak přemýšlet nad tím, z čeho danou skládačku sestavit.

V energetice se často stává, že zdroj, který se aktuálně vyplatí, za pár let už výnosný být nemusí. „Bylo to běžné ještě tak dva tři roky zpátky. Spousta podnikatelů zjistila, že je velmi výhodné postavit si třeba diesel generátor nebo spotřebovávat energii na místě pro služby výkonové rovnováhy. Cena v té době byla skvělá, zdroje měly návratnost v měsících nebo několika málo letech. Ale dnes už to tak není. Ten, kdo má zdroj vybudovaný, nyní přemýšlí, co s ním,“ podotkl Lukáš Dobeš, ředitel společnosti Tedom Esco.

Do těchto služeb výkonové rovnováhy se nyní začínají dostávat i velkokapacitní baterie. Pokud slouží k akumulaci, nemusí platit distribuční poplatky. Očekává se, že se vybudují stovky megawatthodin kapacity.

Firmy doufaly v levnější energie, otálely s nákupem, teď je čeká náročný rok. ČEZ spouští AI nástroj, který má vývoj cen předpovědět

23. 10. 2026 ▪ 4 min. čtení

I odpadní vody mohou pomoci ušetřit

Jan Krejsa, spoluzakladatel fondu WERO ČSEF SICAV, důrazně doporučil všem investorům, kteří nejsou zároveň profesí energetici, aby o podobě energetického řešení nerozhodovali sami. A platí to například i pro starosty obcí. „Určitě by se měli obrátit na společnost, která jim k tomu udělá ekonomický audit a navrhne koncepci řešení,“ poradil Krejsa.

Energetická řešení přitom zdaleka nezahrnují jen fotovoltaické elektrárny a bateriová úložiště. K akumulaci energie může například sloužit i voda v bazénu u rodinného domu. Obce zase mohou investovat do moderních technologií na čištění odpadních vod a jejich opětovné využití přímo v rámci svého provozu. „I tady mohou být energetické úspory významné,“ upozornil Krejsa. Při posuzování jednotlivých nabídek by proto starostové neměli sledovat pouze pořizovací cenu, ale také celkovou ekonomickou návratnost projektu.

Diskutující připomněli, že i současný veřejný systém zásobování teplem prochází velkou obrodou. „Dochází k obrovské obměně teplárenských systémů, což umožňuje instalaci modernějších zdrojů (než uhlí, pozn. red.). Trh to začíná chápat a měl by směřovat k antifragilitě, tedy stavět systém tak, aby z každé změny byl schopen díky flexibilitě těžit,“ uvedl Jan Krišpín.

„Občas se trh pohne ve prospěch podpůrných služeb, občas je to vnitrodenní obchodování, někdy je levnější nafta, jindy elektřina, někdy plyn, střídá se to. A pokud si s tím systém umí pohrát v čase, ideálně velmi flexibilně i v průběhu dne, pak dokáže dělat neskutečné věci,“ popsal Krišpín.

I Jan Krejsa potvrdil, že závislost na jednom zdroji energie, který se v dnešním čase jeví jako optimální, je pastí a dříve nebo později investora dožene. Přitom varianty pro větší diverzifikaci se nabízejí. Jednou z možností, jak ufinancovat investice do energetických technologií, je jejich pořízení formou operativního leasingu. „Na začátku technologii platit klient nemusí, investujeme ji my a dodáváme službu, v jejíž ceně je zahrnuto i opotřebení technologie,“ popsal Krejsa.

Kombinace zdrojů chrání před blackoutem

Diskuse se stočila také ke kapacitě energetické sítě měst a k otázce, jak alternativní zdroje energie mohou pomoci při blackoutech. „Chránit mohou výrazně. My jako výrobci kogeneračních jednotek je instalujeme i v rámci ostrovního provozu. Mohou tedy fungovat bez sítě a pohánět tak podnik nebo část obce. Zkoušeli jsme tento systém v části Vrchlabí a v kombinaci s baterií a fotovoltaikou tvoří celkem robustní energetický systém,“ ujistil Lukáš Dobeš.

Stejný systém používá Tedom i na svém sídle u Třebíče, kde funguje kombinace kogeneračních jednotek, baterií a solárních panelů. „A v podstatě nás vůbec nezajímá, co se děje vedle v síti. Pokud jsou nějaké výpadky, přepneme na ostrovní provoz a fungujeme,“ přiblížil Dobeš.

Podle Jana Krišpína se však nějakých výraznějších a dlouhodobějších blackoutů není nutné obávat. Distributoři totiž mají celou řadu mechanismů, které mohou energetickou soustavu regulovat.

„Koneckonců o velikonočních svátcích už si to úspěšně otestovali, docházelo k regulaci fotovoltaik. Pokud by skutečně soustava byla přetížená nějakým zdrojem nebo spotřebičem, bude ji distributor nekompromisně regulovat,“ ubezpečil Krišpín.

Je však podle něj třeba, aby stát a EU nedělaly žádné chaotické kroky, co se týče dotační podpory obnovitelných zdrojů, a aby podpora zřizování nových zdrojů byla dlouhodobě předvídatelná a synergická.

Partnery debaty jsou ORGREZ, WERO ČSEF SICAV a Tedom Esco.