Zmrazení platů úředníků a státních zaměstnanců. Snížení provozních výdajů státu o pět až deset procent. K tomu daňové změny zacílené v souhrnu na růst příjmů státu – tedy zvýšení daní. Z tabulky nadepsané Fiskální predikce – s chystanými úsporami, kterou včera na svém webu zveřejnilo ministerstvo financí, by se při pouhém srovnání změny bilancí rozpočtů s navrženými škrty a bez nich mohlo zdát, že se do Letenské 15 znovu nastěhoval Miroslav Kalousek či jeho o něco méně radikální klon. Osekání výdajů a růst daní mají totiž během dvou let snížit zvyšování veřejného dluhu o nějakých 120 miliard korun.
Zdánlivě astronomická suma však bledne ve srovnání s dluhem vládního sektoru, který během pěti pandemických a (doufejme) postpandemických let nabobtná skoro o dva biliony korun. Opravdu jde o biliony, bez číslovek v tomto řádu už hloubku, do níž stát zatíná sekeru, nepopíšeme. A hlavně: všechny navržené škrty se týkají až let 2023 a 2024. Tedy spolehlivě za horizontem této vlády.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekDokonce ani rozpočet na rok 2022, jehož návrh už nyní ministerstvo financí připravuje, není podle zveřejněné „predikce s úsporami“ nijak dotčen. Přitom má jít už o jednoznačně růstový rok. Ovšem rozpočet se bude schvalovat v nejvypjatější fázi volební kampaně, takže je předem jasné, že tato vláda k něčemu tak nepopulárnímu, jako jsou škrty či zmrazování příjmů, vůli nenajde. Přitom jedině odhodlání k takovým krokům by se dalo brát vážně.
Jak deficit, tak i celkový dluh jsou tedy pro příští rok v úsporné verzi na desetinku procenta stejné jako v základním scénáři, který můžeme nazvat „utrácíme, jako by se nic nedělo“. Takže žádný „Kalousek light“, rukopis současné „strážkyně kasy“ je v dokumentu nadepsaném „Komentář ministryně financí Aleny Schillerové k fiskální predikci“ opravdu k rozpoznání.
Menšími přískoky k vyklizeným pozicím
Vlastní předpověď vytvořená makroekonomickými experty ministerstva financí přitom oproti minulé verzi z ledna velké změny nepřináší. Na to, jak dramatickým obdobím česká i světová ekonomika prochází, je to až s podivem. Ekonomický růst pro letošní rok vyšel „modelářům“ naprosto stejný, poměrně skromných 3,1 procenta. To znamená, že hluboké šrámy utrpěné loni, především ve druhém čtvrtletí, kdy Česko zavedlo tvrdý lockdown a nedostatek zakázek zastavil i průmysl, se zacelí ani ne z poloviny. Nad předkrizovou úroveň se tuzemská ekonomika má dostat až v roce 2023, pro který ministerstvo očekává růst HDP o 3,7 procenta (tři desetiny procentního bodu nad lednový odhad).
Ovšem málokdy jsou odhady postavené na tak nestálých základech. Hlavním parametrem zasahujícím do předpovědí dnes není ani tak zahraniční poptávka, úrokové míry a kurz či třeba cena ropy. Zásadní je vývoj epidemické situace a rychlost, s jakou se podaří proočkovat Česko proti koronaviru. Výpadek v dodávkách vakcín či naopak dobré zprávy, jaké včera přinesla dohoda o jejich mimořádných dodávkách, jsou tím nejdůležitějším. Naopak pohromu zdravotnickou i ekonomickou může znamenat rozšíření agresivnějších variant koronaviru. Autoři predikce mají za to, že příchod nečekaně špatných zpráv je pravděpodobnější, než že by se situace zlepšila, a proto upozorňují, že výsledek může být horší, než říká model.
Bude půl bilionu stačit?
Co to znamená pro rozpočty? Budoucí pofidérní škrty nastíněné v komentáři ministryně financí můžeme nechat stranou. Dříve než bude znám vítěz podzimních voleb, nemají takové deklarace velkou cenu. Podívejme se na letošek. Veřejné finance mají skončit v deficitu odpovídajícím 8,8 procenta HDP. To tu ještě nikdy nebylo. A to už se ministryně Schillerová nechala slyšet, že kdyby se do začátku léta ekonomika nerozjela, musela by sněmovnu požádat o další navýšení rozpočtů. Kombinace nižších daňových příjmů a vyšších nároků na kompenzace podnikům by jí jinou možnost nedala.
Přidejme další faktor. Od nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí se stalo zvykem nadsazovat výši deficitů a následně se chlubit lepším než očekávaným výsledkem hospodaření státu. V tradici se pokračuje i v éře Aleny Schillerové. Snahu vlády mít co nejvolnější ruce lze v době pandemie pochopit. Otázka ale je, zda rozklížená koalice dokáže v předvolební horečce sehnat spojence, který jí svými hlasy pomůže rozpočtový polštář patřičně dofouknout.
