Zmrazení platů úředníků a státních zaměstnanců. Snížení provozních výdajů státu o pět až deset procent. K tomu daňové změny zacílené v souhrnu na růst příjmů státu – tedy zvýšení daní. Z tabulky nadepsané Fiskální predikce – s chystanými úsporami, kterou včera na svém webu zveřejnilo ministerstvo financí, by se při pouhém srovnání změny bilancí rozpočtů s navrženými škrty a bez nich mohlo zdát, že se do Letenské 15 znovu nastěhoval Miroslav Kalousek či jeho o něco méně radikální klon. Osekání výdajů a růst daní mají totiž během dvou let snížit zvyšování veřejného dluhu o nějakých 120 miliard korun.
Zdánlivě astronomická suma však bledne ve srovnání s dluhem vládního sektoru, který během pěti pandemických a (doufejme) postpandemických let nabobtná skoro o dva biliony korun. Opravdu jde o biliony, bez číslovek v tomto řádu už hloubku, do níž stát zatíná sekeru, nepopíšeme. A hlavně: všechny navržené škrty se týkají až let 2023 a 2024. Tedy spolehlivě za horizontem této vlády.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
