Počet zaslaných dopisů se na úroveň před pandemií už nevrátí, předpovídá šéf České pošty Roman Knap. Firmy i jejich zákazníky koronavirová krize naučila více využívat elektronickou komunikaci. Roste naopak byznys doručování balíků, který se má do několika let stát hlavním zdrojem příjmů pošty. Státní firma proto výrazně navýšila přepravní kapacity, pomoci má i nová síť balíkomatů, kterou chce pošta vybudovat ještě letos.

„Máme vlastní síť, přes kterou jsme schopni doručit 70 milionů balíků za rok. Konkurujeme robustností a odolností, která nezkolabuje ani v předvánoční době,“ říká Knap. 

Ztráta státní pošty za loňský rok byla 1,38 miliardy korun, o miliardu vyšší než v roce 2019. Paradoxně v době, kdy počty přepravených balíků díky koronaviru vystoupaly na nové rekordy, stejně jako tržby konkurentů. Jenže Knap namítá, že oni – na rozdíl od pošty – nemusí provozovat 3200 poboček. Přesto věří, že se podnik do „černých čísel“ může dostat už letos.

HN: Na začátku roku jste řekl, že letošek je pro poštu rokem balíků. V čem se služby zlepší?

Chceme zvýšit kvalitu doručování. Balíky do ruky jsou jednoznačně budoucnost a jdeme do produktu dále investovat. Před dvěma lety jsme měli kapacitu 40 milionů balíků, za minulý rok jsme jich zvládli 52 milionů a teď je síť nastavena na 70 milionů balíků za rok. Když jsme navýšili kapacitu, uvolnily se nám teď ruce, abychom začali řešit kvalitu.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Co přesně znamená řešit kvalitu?

Zásadní je ale, aby zákazník dostal vědět, kdy balík dostane, a v ten den ho skutečně dostal. Spíše než aby to bylo do druhého dne, sledujeme, zda to dostane v termínu. Mimo ten zátěžový měsíc před Vánoci chceme, aby ten balík byl doručen tak, jak jsme vázáni smlouvou. A i v největší zátěži musí být doručeny do tří dnů všechny balíky.

HN: Jak to jde dohromady s propouštěním, které se na poště celkově dotklo 1500 lidí. Nebudou vám chybět?

My jsme ale nepropouštěli u doručovatelů balíků. Ve městech máme oddělené doručovatele balíků od těch, kteří vozí listovní zásilky. Liší se to ale i v rámci regionů, někde nám chybí i doručovatelé listovních zásilek.

Roman Knap (45)
  • Dříve pracoval na obchodních pozicích ve společnostech Oracle nebo KPMG Consulting. Od roku 2008 působil ve firmě SAP, jež produkuje na kontrolu činností firem – od plánování zásob přes prodej, marketing, finance po personalistiku.
  • Ve vedení České pošty je od roku 2018, kdy uspěl ve výběrovém řízení.
  • V roce 2019 představil plán restrukturalizace pošty. Podle něj se má pošta vrátit do zisku a přinést jednodušší fungování svých služeb.

HN: Služby pošty využívala třeba Zásilkovna. Podle její šéfky Simony Kijonkové jste do druhého dne doručili jen 15 procent zásilek, které přes vás podali. Na čem to vázne?

Nemám na to jak reagovat. Naše statistiky ukazují, že 90 procent zásilek je doručených řádně a včas.

HN: Balíky doručujete i na pošty. Loni jste během pandemie omezili jejich otevírací dobu. Zůstane to tak i po skončení pandemie?

Ano, otevírací doby jsou nastavené tak, aby si lidé mohli vybrat, jestli půjdou na poštu jeden den v ranních hodinách, či druhý den v odpoledních hodinách. To se osvědčilo.

HN: Nedávno jste zahájili tržní konzultace k automatům na výdej balíků dostupných nonstop. Jaké s nimi máte plány?

Česká pošta loni otevřela síť dvou tisíc Balíkoven, tedy externích výdejních míst. To je nejrychleji rostoucí síť a pomohla nám zachránit Vánoce. Dokážete si představit, že kvalita je výrazně vyšší než třeba u balíku do ruky, u kterého nemusíte člověka doma zastihnout.

Tuto síť chceme rozšířit, a protože moderním trendem je vybrat si balíky 24 hodin denně, vybudujeme síť výdejních automatů, abychom se lidem ještě více přiblížili. 

HN: Jak bude ta síť automatů vypadat?

Chceme ji stavět jako otevřenou a nabídnout volné kapacity našim partnerům. Říkáme, jestli jste e-shop, nemusíte budovat vlastní výdejní síť, můžete jednat s námi. Můžeme nabídnout přímo určitou kapacitu nebo jde platit za výdej jednoho balíčku.

HN: Kdy balíkomaty chcete rozjet?

V tomto roce. Chceme síť vybudovat co nejrychleji. Nepoptáváme jen samotnou skříň. Je tam platební terminál, chceme výdej balíků sloučit i s dalšími službami, aby se tam daly zaplatit složenky, faktury i další věci. Nebudete muset se složenkou na poštu. Poptáváme, že bychom nějaké balíkomaty nakoupili a další pronajali, abychom síť vybudovali velmi rychle. V nejbližší době chceme vypsat soutěž na první část balíkomatů.

HN: Jaké to bude znamenat investice?

Jsou to investice v řádu desítek milionů korun. Jak jsem říkal, chtěl bych, aby to byla kombinace investic a pronájmu služby. Jednáme se dvěma obchodními řetězci a vedeme diskusi, kdo to bude vlastnit. Těch našich bude asi menšina.

HN: Přejděme k finanční situaci. Loni jste vykázali ztrátu 1,38 miliardy korun. To je o miliardu více než v roce 2019, zároveň je to ale méně, než jste dřív předpokládali. Co ji způsobilo?

Více než polovina loňské ztráty je způsobena pandemii. Na jedné straně vyššími náklady na úklid a dezinfekci, na mimořádné odměny, na té druhé propadem v listovních zásilkách nebo omezením roznosu reklamních letáků, kdy prostě kamenné obchody neměly co nabízet, protože byly zavřené.

HN: Bude koronavirus ovlivňovat hospodaření i letos?

Ano, ochrana zdraví zaměstnanců stojí ohromné peníze. Druhá věc je omezený chod úřadů, což souvisí s oním poklesem u dopisů. Lidé si navíc na elektronickou formu komunikace více zvykli a neočekávám, že by se objem listovních zásilek po covidu vracel na množství jako před pandemií. Česká pošta se proto musí transformovat od byznysu z listovních zásilek do logistické firmy, která vozí balíky.

HN: Platí, že v roce 2022 chcete být ziskoví?

My už počítáme s návratem do černých čísel v roce 2021. Covid tomu ale nenahrává. Doručovací služby sice rostou, ale není to náš jediný byznys.

HN: Co je vlastně hlavním zdrojem vašich tržeb? Jsou to už balíky?

Teď se to vyrovnává. Doteď byla většina tržeb z listovních zásilek, to představovalo zhruba šest miliard korun, a očekáváme, že v roce 2023 tržby z balíkových služeb převáží tržby z listovních služeb. Listovní zásilky naopak klesají zhruba o třináct procent za rok.

HN: Budete se ale muset potýkat s konkurencí. Třeba zmíněná Zásilkovna chce svou síť výrazně rozšířit. Jak chcete s celým aparátem České pošty konkurovat mladé firmě, která dokáže rychle reagovat na změny a přizpůsobit se?

Máme vlastní síť, přes kterou jsme schopni doručit 70 milionů balíků za rok. Tu síť fyzicky máme. Konkurujeme robustností a odolností, která nezkolabuje ani v předvánoční době.

HN: Šéfka Zásilkovny Kijonková tvrdí, že chce letos přepravit 70 milionů zásilek. To by znamenalo zhruba stejně jako vy. Myslíte si, že se jim to podaří?

Nechci to komentovat, to se ptejte jich.

HN: Co vás v konkurenčním boji se soukromými firmami nejvíce handicapuje?

3200 poboček, které musíme provozovat. Stát nám platí za takzvanou univerzální službu (provoz poboček a držení logistické sítě po celém Česku, pozn. red.) maximálně 1,5 miliardy korun ročně. To je strop. Náklady jsou ale 1,9 miliardy, takže jsme v této položce 400 milionů v minusu.

HN: Řešíte se státem, jak síť zoptimalizovat? Třeba v Británii jsou pošty často třeba součástí obchodů.

Pobočky Pošta Partner v tomto stylu máme také, aktuálně jich máme 700.

HN: Chcete jich mít víc?

Ano, vidím to na 1500 takovýchto poboček, tedy více než dvojnásobek oproti současnému stavu. A samozřejmě je to pro menší obce, kde si to chce vzít místní samospráva nebo soukromník, který to spojí se svým byznysem.

Vy jste zmínil Británii – tam pošta nemá ani jednu svoji pobočku. Jsou oddělené od logistického operátora, stejně tak to má Francie i Německo. Je to podobné, jako že České dráhy nevlastní koleje. Jsou jen operátor. A tudy směřuje poštovní trh v Evropské unii.

HN: A přímo rozdělení jako v případě Českých drah a Správy železnic je teď na stole?

Z pohledu procesů, účetnictví to rozsekané je. Pořád je to ale v rámci jednoho podniku. To, co se bude dít, je pak politické rozhodnutí. Budeme o tom diskutovat.

HN: Jak je mimochodem možné, že je německá či rakouská pošta v zisku? Co dělají jinak?

Ty části logistiky vykazují zisk i v Česku. Ne ale pobočky. Oni tou restrukturalizací prošli už dříve. Česká pošta ji má teď ve velmi krátkém čase před sebou. Němci toho využili a koupili DHL. Mimochodem i oni procházejí změnami a mají stejné problémy. Není pravda, že německá pošta funguje špičkově a česká špatně.

HN: Uvažujete nad nějakými akvizicemi?

Uvažujeme, součástí naší strategie je i akvizice jiných firem, jednáme o majetkovém vstupu České pošty či potenciální koupi. Jak to dopadne, je ve hvězdách.

HN: Velkým tématem je v poslední době digitalizace. Nejde přímo proti vašemu byznysu?

Jestli dojde k masivnímu nárůstu využívání datových schránek, bude to znamenat pokles v počtu listovních zásilek. A to už se děje. Podívejte se na severské státy, které už si řekly, že na některá místa poštu vůbec doručovat nebudou.

HN: Tam jsou ale fjordy a ostrovy.

Jasně, ale jsou to první vlaštovky. Smáli jsme se jim, jak jezdí elektromobily, a teď tento trend pokračuje i jinde.

HN: Kam se tedy podle vás posune pošta dlouhodobě?

Pošta se bude zmenšovat. Digitalizací budou některé služby mizet. Je to jako telefonní budky. Naopak pošta bude mnohem více fungovat jako prostředník mezi občanem a státem. Ať už v datových schránkách, nebo jako kontaktní místo na malých obcích, kde je pobočka skutečně tím jediným pojítkem se státem.