Při čtení tohoto článku by měli zbystřit všichni, kdo si koupili auto a uplatňují si odpočet na dani s argumentem, že jej používají ke svému podnikání. A rovněž ti, kteří občas vykážou více kilometrů či některé soukromé cesty vydávají za pracovní, aby si zvýšili sumu, kterou si jako náklad odečtou ze svých daní.

Ukázalo se, že záznamy z kamer u silnic totiž nemusí sloužit jen k odhalování viníků dopravních přestupků či hledání pachatelů trestné činnosti. Ale také ke kontrole, zda někdo nefalšuje knihu jízd. 

Nejvyšší správní soud totiž před dvěma týdny potvrdil, že i finanční správa může žádat policii o informace, kdy a kde se pohybovalo jaké auto. Policie totiž z uložených kamerových záznamů o provozu na dálnicích či jiných komunikacích umí vytáhnout registrační značky vozidel i místo a čas, kde byly zachyceny. A jak ukazuje čerstvý rozsudek, poskytnutí těchto informací správcům daně k tomu, aby odhalili případné daňové úniky, je v pořádku.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Případ před Nejvyšší správní soud dovedl podnikatel Vratislav H. z Ústecka. Ten si v létě 2015 koupil vozidlo Mercedes-Benz za 1,4 milionu korun. U finančního úřadu si vzápětí uplatnil maximální odpočet DPH ve výši čtvrt milionu – auto prý koupil výhradně pro účely svého podnikání. Finanční úředníky to zarazilo a vyžádali si od něj knihu jízd. A byli zaraženi podruhé – kniha jízd začala týden předtím, než auto podle faktury koupil.

Finanční správa proto nejdříve oslovila autosalon a chtěla potvrzení, kdy si muž vůz odvezl. A poté požádala policii, aby prošla kamerové záznamy zejména na nájezdech na dálnici D8 či ostatních dálnic v okolí Prahy, zda se tam jeho auto pohybovalo. Když je dostala, zjistila, že vůz jezdil po jiných místech, než Vratislav H. uvedl v knize jízd. Poté mu odmítla odpočet ve výši 244 tisíc korun uznat.

Vratislav H. proti tomu podal žalobu. Argumentoval především tím, že finanční správa překročila své pravomoci – nebyla prý oprávněna policii žádat o informace, kde se jeho auto pohybovalo. A policie neměla oprávnění je finanční správě předat.

Soud ale jeho žalobu zamítl. Poukázal na to, že správce daně může po orgánech veřejné moci požadovat informace, které jsou nezbytné pro správu daní. A ty jsou povinny mu je poskytnout. „Není přitom pochyb o tom, že Policii ČR je třeba považovat za orgán veřejné moci,“ uvedl Krajský soud v Ústí nad Labem. A odmítl i výtku, že policie tato data uchovává neoprávněně.

Verdikt nyní potvrdil i Nejvyšší správní soud, před nímž Vratislav H. zopakoval své argumenty o nelegálnosti poskytnutí informací. Soud je ale odmítl. „Správce daně byl oprávněn dané záznamy požadovat, neboť šlo o údaje nezbytné pro správu daní a policie je subjektem povinným takové údaje správci daně na výzvu poskytnout,“ poukázal kasační soud.

Zapojení policie je neobvyklé, potvrzuje právník

Podle Vratislava H. případ nekončí. „Půjdu k Ústavnímu soudu, finanční úřad na takový postup neměl právo,“ uvedl pro HN. A jak vysvětluje to, že si vykazoval jízdy i v době, kdy ještě auto nevlastnil? Či to, že kamery zachytily jeho auto jinde, než v knize jízd vykázal?

Podle něj šlo jen o drobnou chybu a rozhodně ne o úmyslné podvádění. „Odpočet DPH mi neuznali na základě neúplnosti v knize jízd. Mohli mi ho zkrátit třeba o dvacet procent, ale ne sebrat mi ho celý,“ konstatoval.

„To, že se finanční správa hodně zaměřuje na knihy jízd, je běžné. Ale to zapojení policie je neobvyklé,“ říká advokátka Veronika Odrobinová z poradenské společnosti Grant Thornton. Ta se podle svých slov ještě s podobným případem nesetkala. „Z mého pohledu advokáta je to hodně velký zásah do soukromí,“ dodala. Rozsudek ji ale současně příliš nepřekvapil – již před pěti lety totiž Úřad pro ochranu osobních údajů konstatoval, že uchovávání záznamů z dálničních kamer je v pořádku.

Před čtyřmi lety sice začala platit nová pravidla GDPR, která velmi zpřísňují způsob nakládání s osobními daty. Ale ani ta by podle Odrobinové neměla mít vliv na spolupráci policie se správci daně. „Policie totiž shromažďuje osobní údaje, aby chránila bezpečnost a předcházela trestné činnosti, a v této oblasti je tak z působnosti GDPR vyňata a řídí se zákonem o zpracování osobních údajů,“ upozorňuje.

Za fixlování hrozí i stíhání

Právnička Odrobinová ale v souvislosti s uvedeným případem upozorňuje na jedno nebezpečí: tomu, kdo podobným způsobem „fixluje“ s daňovými odpočty, hrozí i další trest. „Kromě toho, že mu finanční úřad ten odpočet neuzná, mohl by být stíhán pro podvod a krácení daní. Finanční úřady fungují automaticky, a pokud škoda překročí určitou hranici, podávají trestní oznámení,“ poukázala.

Jak často využívá informací z policejních kamerových záznamů a v kolika případech na základě toho doměřila daně či neuznala odpočty, finanční správa HN neřekla. „Nelze vyčíslit četnost využívání jednotlivých důkazních prostředků v rámci daňových řízení a kontrolních postupů,“ uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Klára Křehlová s tím, že jako důkazních prostředků lze využít všech podkladů, jimiž lze ověřit skutečný stav věci, pokud nejsou získány v rozporu se zákonem.

Informace o projíždějících vozidlech archivovala policie ve svých systémech do nedávné doby až pět let. „Nyní se ale přechází na nový systém Centrální automatická kontrola vozidel, kde je maximální doba jeden rok,“ uvedl Ondřej Moravčík z Policejního prezidia.