Inflaci neporazíme, dokud ji nepřerostou úrokové sazby. To tvrdí jedna část ekonomů. Inflace odezní sama, i když národní banka už nebude dělat nic. To tvrdí druhá část ekonomů. Kdo má pravdu?

Odpověď záleží na tom, jak domácnosti a firmy přemýšlejí o inflaci. Rozdíl v přemýšlení o inflaci („tvorbě očekávání“) představuje základní rozpor mezi ekonomickými modely. Prvně zmíněný proud modelování nazvěme keynesiánský. Podle něj je ekonomika stále v nerovnováze a centrální banka ji musí do rovnováhy aktivně tlačit. Klíčovým číslem je takzvaná rovnovážná úroková míra. Tedy úroky očištěné o inflaci, které ekonomiku (a inflaci) ani nebrzdí, ani nezrychlují. Odhad tohoto čísla z dílny ČNB je zhruba +1 procento.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

V této logice tedy národní banka i dnes šlape na plyn, protože úroková sazba sedm procent je menší než inflace. Přesněji řečeno, co porovnáváme při spoření, jsou roční úroky oproti očekávanému znehodnocení peněz za stejnou dobu. O očekávané inflaci se hodně mluví, ale nikdo ji nezkouší měřit sociologicky košer postupem. Těžko však potkáte někoho, kdo do roka čeká inflaci pod šest procent.

V klasickém keynesiánském přístupu se navíc očekávání budoucí inflace tvoří jednoduše podle současné inflace. Vidím inflaci 15 procent, čekám ji 15 procent příští rok. Při stabilních úrokových sazbách sedm procent a jen mírných devizových intervencích tento model (ve své nejjednodušší inkarnaci) implikuje výbuch inflace k nekonečnu. Jiným slovem – hyperinflaci.

Druhý proud modelování můžeme nazvat optimistický. V něm se ekonomika do rovnováhy sama vrací, byť dočasně ji vychylují různé šoky. I změna úroků je jen šok. Optimistický přístup bere racionalitu a důvěryhodnost národní banky jako základ, se kterým domácnosti uvažují o inflaci. Když všechny domácnosti věří ČNB, že inflace za dva roky bude dvě procenta, tak inflace za dva roky bude dvě procenta.

Ale i v optimistickém přístupu se inflace bude rovnat očekáváním jen tehdy, když nepřijdou další šoky. Je to ovšem důvod, proč se prognózy inflace ČNB vždy nakonec vracejí na dvě procenta: model předpokládá, že všichni věříme inflačnímu cíli. Prognóza ČNB na dva roky tedy není prognóza, ale předpoklad. Jinak to ani být nemůže.

Máme naději na nízkou inflaci, nebude-li ČNB už dělat nic? Ano. Je to pravděpodobné? Ne. Nečinnost banky u úroků i kurzu podkopává naši důvěru, že inflace bude pod kontrolou. V obou modelech hrají prim (bohužel neměřená) inflační očekávání. Chybí ujištění á la Draghi (bývalý prezident Evropské centrální banky), že banka udělá vše pro cenovou stabilitu.

Pro důvěryhodnost prognózy ČNB je nejvíce znepokojující odhad růstu mezd. Za roky 2022 a 2023 banka čeká stagnaci produktivity, ale pokles platů reálně o 10 procent. Takový rozdíl je historicky nevídaný a dlouhodobě neslučitelný s ekonomickou teorií a stavem našeho trhu práce. Mzdy zřejmě porostou mnohem rychleji, což způsobí další šok. Inflace tedy bude v dohledné době nad dvě procenta podle obou alternativních modelů – pokud se ČNB neodhodlá k činu.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.