Měření stovek parametrů podnikání, tisíce podkladů a studií a miliardy vynaložené na specializované konzultanty – to vše přinesou nová pravidla, podle kterých budou muset i tuzemské firmy už příští rok detailně sledovat takzvané ESG, tedy dopady své činnosti na společnost a životní prostředí. Evropská komise nyní přichází s jednotnými standardy pro tento reporting. A výsledkem dlouhých politických bojů mimo jiné je, že menší firmy dostanou oproti původním návrhům rok až dva navíc na přípravu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek„Hlavním cílem úprav oproti původním návrhům z listopadu bylo umožnit hlavně menším společnostem se na reporting lépe připravit,“ říká Filip Gregor, manažer v poradenské firmě Frank Bold, který se na vývoji standardů podílel přímo v Bruselu. Změny má komise oficiálně zveřejnit v pondělí.
Evropská unie má ambici zkrotit emise skleníkových plynů a stát se do poloviny století prvním klimaticky neutrálním kontinentem. K tomu je třeba přenastavit to, jak firmy fungují a měří dopady svého podnikání. Součástí boje se změnou klimatu je i takzvaný nefinanční reporting – povinnost firem zveřejňovat složité soubory dat o environmentálních a sociálních dopadech jejich činnosti, tedy ESG.
Evropská komise nyní zveřejňuje prováděcí nařízení, které určuje přesné parametry reportování, jež od příštího roku budou pro všechny firmy v unii jednotné. Nyní mají tuto povinnost jen velké společnosti – banky, pojišťovny a firmy na burze, v Česku celkem asi 25 podniků. Měly ale relativně volnost, co do těchto zpráv zahrnou, a proto mnohým sloužily spíš k sebepropagaci. Cílem nové legislativy je právě větší transparentnost a omezení takzvaného greenwashingu, kterým si společnosti vylepšují image. Firmy budou o sobě muset zveřejňovat informace v 80 oblastech a udávat celkem více než tisíc údajů.
Nová legislativa a jednotné standardy začnou platit od ledna příštího roku a na firmy dopadnou postupně, podle velikosti. V první vlně budou opět největší firmy a týkat se to bude reportingu za rok 2024.
V další vlně půjde v Česku možná o víc než tisíc firem, které budou muset vytvářet ESG reporting za rok 2025. Střední a menší podniky budou mít povinnost sbírat data od roku 2026, pokud jsou obchodované na regulovaném akciovém trhu. Od roku 2028 dopadne povinnost reportovat i na firmy, které mají mateřskou společnost mimo EU, a navíc se tato povinnost vztáhne na celou skupinu. Tím EU dosáhne i toho, že bude téma ESG důležité rovněž pro neevropské firmy, které budou v unii chtít podnikat.
Nefinanční reporting má za cíl informovat investory, zákazníky i širší veřejnost, jak se dané firmě daří plnit cíle v oblasti ESG. V budoucnosti budou tyto parametry stále důležitější – budou rozhodovat o tom, zda a za jakých podmínek firma dostane například bankovní úvěr, zda od ní partneři budou odebírat zboží nebo do ní investoři vloží své peníze.
Při vyjednávání finálních parametrů ESG reportingu ale bruselští úředníci udělali zásadní ústupek: všechny firmy mimo velké korporace, tedy firmy do 750 zaměstnanců, mohou řešit část požadavků na reporting s určitým zpožděním oproti původnímu plánu. „Ta myšlenka je taková, že tyto menší firmy pravděpodobně ještě nemají zavedené vnitřní politiky na sledování ESG dat, nejsou na to připraveny a novou regulatorní zátěž by nezvládly,“ říká Gregor z Frank Bold.
Roční odklad bude platit například pro detailní reporting finančních efektů plynoucích z klimatické změny, sucha nebo úbytku biodiverzity. První rok musí pouze příslušné dopady odhalit a patřičné finanční efekty obecně popsat. Podobný odklad se týká vykazování jedné z kategorií skleníkových plynů – konkrétně nepřímých emisí spojených s dodavateli materiálů či emisí spojených s koncem života svých výrobků (takzvaný Scope 3).
Další roční nebo dvouleté odklady se týkají reportingu podrobných informací ohledně pracovní síly, dat o dopadech na biodiverzitu či některých dat spojených se sociálními dopady, například o pracovní síle dodavatelů.
Gregor z Frank Bold ale upozorňuje, že firmy se na nové povinnosti musí připravit už nyní. Půjde totiž o sběr specifických dat o uhlíkové stopě různých materiálů či o data spojená s dopadem na přírodu, která je třeba se naučit získávat a správně zpracovávat.
„Nová legislativa a standardy přinesou nejen nové povinnosti, ale i velké vyjasnění, která data v oblasti ESG jsou podstatná, co firmy skutečně potřebují vědět, aby se do budoucna mohly rozhodovat o svých obchodních strategiích. Také budou vědět, která data potřebují, aby se mohly bavit s bankami a investory a aby nemusely řešit, jako doposud, jejich často nesourodé požadavky,“ dodává Gregor.
