Zaměstnanci to většinou ani nepoznají. Firmě se daří a šéf působí za každých okolností sebejistě. A také spokojeně. Ve skutečnosti se ale ve své kanceláři i v hlavě cítí osamělý. Trápí ho, že nemá nikoho, na koho by se mohl obrátit. Domů chodí pozdě a rozladěný. K rodině se pak chová odtažitě, své emoce potlačuje a stále častěji sahá po alkoholu. Nebo drogách. 

Právě takové problémy chce stále větší počet lidí na vysokých pozicích řešit s odborníky. A hlavně se to týká mužů. Těch je v nejvyšších byznysových patrech jednoduše více než žen a navíc na rozdíl od nich častěji neumějí řešit své psychické problémy včas.  

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ačkoli se duševní zdraví stává ve firmách stále větším tématem, mluví se o něm spíše v souvislosti s psychikou zaměstnanců. Spokojený pracovník znamená lepší výkon firmy. Méně se ale výzkumy věnují otázce stavu top manažerů.

Psychické problémy se přitom nevyhýbají ani těm nejúspěšnějším. O svých problémech s depresemi například opakovaně mluví majitel Tesly Elon Musk. U spoluzakladatele serveru Reddit Aarona Swartze pak dlouhodobé deprese vyvrcholily v roce 2013 sebevraždou.

S množstvím stresu a odpovědnosti neumí šéfové vždy pracovat a propadají pocitům samoty. A s postupnou změnou přístupu k péči o duševní zdraví se i muži na vrcholných pozicích méně bojí vyhledat pomoc psychologů a osobních koučů. Podle serveru Raconteur také šéfové zkrátka nemají na výběr a po posledních ekonomicky nejistých letech musí své problémy začít řešit.

Častější pocity osamění českých manažerů – a to zejména ve středním věku – pozoruje například psycholožka Martina Mikesková z organizace Soulmio, která nabízí programy péče o duševní zdraví pro firmy. Šéfové se podle ní dostávají do pozice, kdy se o velkých rozhodnutích nemají s kým poradit a vše leží jen na nich: „Když vystoupáte na vrchol, na tu pomyslnou bednu jako ve sportu, jste tam sami.“ 

Manažeři jsou přitom neustále pod velkým tlakem a zpravidla získávají zpětnou vazbu jen o tom, co firma nedělá dobře. „Nikdo nepřijde za šéfem a řekne: všechno skvěle funguje. Říkají mu naopak, co je špatně nebo v čem je konkurence lepší. Což je podstata managementu,“ popisuje psycholog Tomáš Vašák, který působí jako osobní kouč byznysmenů.

U těch se podle Vašáka v některých případech projevují depresivní pocity, kdy mají například problém vstát z postele a dojít do kanceláře. Své pocity zpravidla nedokážou vůbec pojmenovat. A spíše než o osamění mluví o nedostatku času a prostoru své niterné pocity s někým řešit.

S tím souhlasí i Mikesková, podle níž mají muži v manažerských pozicích problém ukázat zranitelnost. Roli hraje jejich potřeba zůstat tvrdí a známé klišé, že „kluci nepláčou“. Výsledkem je, že své emoce potlačují. „U mužů můžeme často vidět agresi a vztek, ale v pozadí za tím může být pocit ohrožení a strach. Mnohdy ani sami nevědí, co za tím je,“ vysvětluje Mikesková.

Takto do sebe uzavření muži mohou být sice velmi úspěšní v práci, ale nemívají naplňující vztahy doma. Podle Mikeskové bývá výsledkem, že manažeři tráví více času v práci, jelikož v ní se necítí tolik zranitelně jako doma.

Vašák doplňuje, že se manažeři často doma chovají odtažitě a nemají zájem řešit rodinné starosti, přijdou jim malicherné: „Prodělali ten den v práci milion a nezajímá je, když chce manželka řešit, že se jim rozbila myčka na nádobí.“ Svou nepřítomnost doma se pak někdy snaží kompenzovat nakupováním dárků.

Své potlačené emoce jsou muži středního věku zvyklí řešit alkoholem nebo drogami jako například kokain. „Nemluví se o tom dostatečně, ale užívání kokainu je na vyšších pozicích běžné. Jste díky němu výkonný a přátelský,“ říká Mikesková. Z Vašákovy zkušenosti je také časté, že se zaměří na vysoký výkon v jiné oblasti, například začnou trénovat na maraton.

Problémy žen v manažerských pozicích se přitom z Vašákovy zkušenosti liší. „Stěžují si spíše na ztrátu vztahů v původním týmu. Říkají: Teď, když jsem šéfka, se se mnou holky už tolik nebaví a spíše mě pomlouvají.“

Kondice psychiky šéfa může mít přitom přímý vliv na výkonnost a úspěch firmy. „Přestane dělat rozhodnutí, nebo se úplně izoluje a začne se rozhodovat nezávisle na zbytku podniku. Přestane lidem věřit,“ říká Vašák. Spolupracovníci pak nejsou schopní předvídat další kroky vedení. Výsledkem z Vašákovy zkušenosti v několika případech bylo, že takového izolovaného manažera se akcionáři rozhodli propustit.

Lidé z vysokých pozic by se tak podle odborníků měli spíše zaměřit na ty přátelské vztahy a situace, které jim dělají dobře a při nichž mají možnost se o svých potížích hlouběji rozpovídat. „Radím jim, aby si udržovali vazby z mládí. To jsou lidé, kteří je znají třeba ze školy a je jim úplně jedno, že jsou top manažeři,“ říká Vašák. Podle něj mají šéfové často problém s důvěrou – často se jim zdá, že se s nimi někteří lidé baví jen proto, že od nich budou něco chtít.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.