Chystají se první velká „solární parkoviště“. S vyššími dotacemi bychom jich postavili víc, říkají investoři

„Na první dobrou se carport líbí každému investorovi. Je to sexy, zajímavé a má to ekonomický přínos. Obchodním domům dá výhodu oproti konkurenci, problém je ale cena. Návratnost investice do carportu vychází kolem 13 až 14 let, což je dvakrát více než u střešní fotovoltaiky,“ vypočítává Ondřej Vaněk, jednatel a ředitel rozvoje obchodu PKV, brněnské konzultantské společnosti v energetice, která tyto projekty připravuje.

Jeden kilowattpeak (kWp) instalovaného výkonu na střeše podle Vaňka v Česku nyní vyjde na 20 až 24 tisíc korun. U carportu na 40 až 45 tisíc korun.

Když už se tedy firmy a majitelé retailových center rozhodnou pro fotovoltaickou elektrárnu, volí v drtivé většině tu střešní. Pro carport se rozhodnou jen ti, kteří sluneční elektrárnu na střechu umístit nemohou, protože jejich střecha nemá dostatečnou nosnost nebo už jsou na ní jiné technologie či střešní okna. Někdy už i fotovoltaiku na střeše mají, ale chtějí navýšit její výkon a jediným volným místem, které pro instalaci dalších panelů ještě zbývá, je parkoviště.

Právě pro takového investora teď PKV zpracovává projekt za přibližně čtvrt miliardy korun. „Je to společnost, která vlastní objekty a v nich jsou v nájmu potravinářské firmy. Už jsme jí udělali šest velkých fotovoltaik na střechách a teď připravujeme šest carportů,“ říká Vaněk.

K tomu pracují na několika dalších projektech, mezi kterými jsou i dva pro brněnskou Masarykovu univerzitu v kampusu v Bohunicích.

Seřízneme kopec a vytáhneme na něj vodu. Stát vytipoval místa pro přečerpávací elektrárny, obce zaskočil

13. 3. 2024 ▪ 6 min. čtení

Když už se firmy pro carporty rozhodnou, je to nejčastěji kvůli povinnosti společností plnit cíle udržitelnosti v rámci ESG reportů. Ty je tlačí i do investic, které pro ně jinak z čistě ekonomického hlediska nejsou zajímavé.

„Z pohledu ESG nám zatím stačí střešní fotovoltaiky. Určitě ale budou přibývat případy, kdy to stačit nebude. Pokud opravdu nejdou fotovoltaiky postavit na střeše, carporty jsou řešením,“ říká Pavel Hromádka, který má na starosti energetické projekty v realitní investiční společnosti Fidurock. Ta letos plánuje instalaci čtyř solárních elektráren na střechách jejich retail parků. „Jakmile ale zjistíme, že spotřeba našich objektů převyšuje kapacitu střešních fotovoltaických elektráren, zamyslíme se i nad carporty,“ dodává Hromádka.

Carporty prodražuje zejména budování jejich základů a masivní konstrukce, která je pro ně potřeba. Parkují pod nimi auta a chodí lidé a musí také vydržet i případný náraz automobilu.

Aby se carporty stavěly víc, bylo by podle investorů nutné na ně zvýšit dotace, pak by byly pro investory atraktivnější. Stávající dotační programy, které pokrývají až polovinu investičních nákladů, totiž nerozlišují, jestli se fotovoltaika staví na střeše, nebo na parkovišti.

„Motivační efekt by to mělo,“ potvrzuje Renata Maierl, mluvčí společnosti Kaufland. Ten se mezi hypermarkety a supermarkety, které HN oslovily, dostal v přemýšlení o carportech zřejmě nejdál, byť konkrétní projekt v Česku zatím neplánuje. „Intenzivně tu problematiku sledujeme. Například v Chorvatsku již byl u jednoho z obchodních domů carport instalován. Mohutné ocelové konstrukce pro carporty je ekonomicky výhodnější instalovat právě v jižněji položených zemích s lepším slunečním osvitem,“ uvádí Maierl.

Ministerstvo životního prostředí, které o dotacích na fotovoltaiky rozhoduje, zvýhodnění pro carporty neplánuje. „Pro zjednodušení u výše dotace nerozlišujeme mezi druhy instalace, tedy jestli jsou pozemní, střešní nebo jiné,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

„Pokud stát opravdu chce, aby se začaly fotovoltaiky víc stavět i na parkovištích, měl by je víc podporovat,“ říká Aleš Spáčil, majitel společnosti Greenbuddies, která staví velké fotovoltaiky a s těmi na parkovištích už má hodně zkušeností ze zahraničí. Postavila například největší rakouský carport u termálních lázní ve městě Lutzmannsburg. Parkovací plocha se 454 parkovacími místy je zde zastřešena solárními panely s instalovaným výkonem 1,5 MWp.

Podle Spáčila nemusí být carport vždy násobně dražší než střešní fotovoltaika. Sám počítá s prodražením o 40 procent.

„Poptávka ze zemí Evropské unie stále roste, a to jak díky legislativní podpoře v jednotlivých zemích, tak i podpoře dotační. Nedávno jsme dokončili projekt solárních carportů v Belgii pro průmyslové areály společnosti Adiwatt, kde jsme vystavěli sedm řad carportů s 2248 panely o celkovém výkonu 1 MWp. Dále jsme udělali solární parkoviště pro řetězec Lidl v Nizozemsku,“ uvádí Aleš Damm, ředitel společnosti Greenbuddies Charging, která se na výstavbu solárních carportů pro komerční účely specializuje.

Podle něj lze v Česku brzy očekávat podobný boom carportů jako v zahraničí. Ne ve všech zemích k tomu ale investory motivují jen dotace. Ve Francii a v některých německých spolkových zemích už povinnost osadit parkoviště solárními panely vyplývá ze zákona.

V Česku se carporty zabývá i polostátní energetická společnost ČEZ. Jeden z prvních českých projektů ostatně stojí v areálu jaderné elektrárny v Dukovanech. V roce 2021 tam nad 322 parkovacími místy vyrostl carport s 2598 fotovoltaickými panely a výkonem 831 kWp.

Koncem loňského roku společnost ČEZ ESCO dokončila carport se 718 solárními panely v Uherském Brodě pro Českou zbrojovku. „Z hlediska návratnosti je samozřejmě nejlepší mít fotovoltaiku na střeše, ale pokud chcete mít zastřešené parkoviště, carport má smysl,“ říká ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Skupiny ČEZ Jan Kalina.

ČEZ ESCO má v tuto chvíli poptávku klientů z oblasti veřejné správy, mezinárodních korporací i velkých českých firem. „V různé fázi vyjednávání je aktuálně několik projektů o celkovém instalovaném výkonu 6,8 MWp,“ uvádí mluvčí společnosti Barbora Peterová.

Ve Francii v polovině roku 2023 vstoupil v platnost zákon, který nařizuje osazení parkovací plochy solárními panely za předpokladu, že kapacita parkoviště je 80 parkovacích míst a větší. Podle francouzské vlády by takto vzniklá fotovoltaická parkoviště mohla generovat přibližně devět až jedenáct gigawattů energie. Tedy téměř tolik jako deset jaderných reaktorů.

V sousedním Německu byla povinnost instalovat fotovoltaiku na otevřených parkovištích pro komerční využití v posledních dvou letech uzákoněna ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko, Severní Porýní-Vestfálsko, Šlesvicko-Holštýnsko, Porýní-Falc, Dolní Sasko a Hesensko. Parametry nařízení se v jednotlivých spolkových zemích liší. Minimální počet parkovacích míst se pohybuje v rozmezí od 35 do 100.

Zatímco v Německu se tento požadavek vztahuje pouze na nová parkoviště, ve Francii je zákon rozšířený i na stávající místa.

Vůbec největší parkoviště zastřešené solárními panely vzniklo v nizozemském Biddinghuizenu v místě, kde se každoročně koná několik velkých hudebních festivalů. Instalováno tam bylo na 90 tisíc solárních panelů o celkovém výkonu 35 MWp. Panely zastřešují celkem 15 tisíc parkovacích míst. Jedno procento vyrobené elektřiny je použito na provoz festivalů a zbytek se dodává do sítě.