Kdo je jen trochu příčetný, v zásadě chápe, jak Česko funguje jako stát. Tedy jak vznikají zákony, že si politiky volíme ve volbách nebo že vládě vyslovují důvěru poslanci. Nemálo Čechů jistě, aspoň v základních obrysech, rozumí třeba americkému nebo francouzskému politickému systému. Ale s pochopením toho, jak funguje Evropská unie, to je nepoměrně horší. Nechápe to ani značná část českých politiků.
Přitom nejde o nic složitého – tedy pokud EU přestaneme vysvětlovat dosavadním způsobem. Na něm se hodně podepisuje fakt, že novinářů, kteří se unii soustavně věnují, je v Česku naprosté minimum. Když přicházejí volby, v médiích se obvykle objevují různé kalkulačky „koho volit“ a zaručené „vysvětlovny“ toho, jak EU funguje. Připomínají ale hromadu informací z Wikipedie naskládaných za sebe zcela bez porozumění tomu, co je skutečně důležité.
„Média chtějí dát lidem kontext, což by měla dělat neustále, ale místo toho se do toho pustí jen jednou za pět let,“ tedy když se volí do europarlamentu, napsal americký komentátor Dave Keating.
Jak někomu vysvětlíte, jak to s novými zákony funguje v Česku? Přece tak, že parlament má dvě komory – Poslaneckou sněmovnu a Senát. A právě ony se musí na přijetí dané normy shodnout. V EU to funguje vlastně stejně. Tak co je na tom tak složitého?
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekČeské sněmovně odpovídá Evropský parlament, do něhož se tu uskuteční volby v pátek a v sobotu. Poslanci jsou přímo voleni, mají mandát od voličů – úplně stejně jako v Česku. Něco jako Senát máme v EU taky, je to Rada EU, tedy instituce, které Česko předloni na půl roku předsedalo. Nový „evropský zákon“ je přijat jen tehdy, když ho v úplně stejné podobě odhlasují obě komory, tedy europarlament i Rada.
Jistěže oproti českému fungování najdeme rozdíly. Ale není to nic, co bychom neznali z jiných demokratických zemí. V Radě zasedají ministři podle tématu, které se zrovna řeší – tedy ministři financí, zemědělství, vnitra a tak dále. Nejsou přímo volení, na rozdíl od českých senátorů. Ale tak je to i v Německu nebo v Nizozemsku. Do horní komory parlamentu prostě lidé v některých demokratických zemích své zástupce přímo nevolí.
V Česku může sněmovna přehlasovat Senát. V EU to není možné. Kromě několika málo výjimek je k přijetí nového „zákona“ nutný souhlas jak Rady, tak Evropského parlamentu. Opět, není to nic mimořádného. Je tomu tak i v USA nebo v Itálii. Na rozdíl od české reality taky platí, že Rada, tedy obdoba Senátu, je důležitější než Evropský parlament, tedy sněmovna. Ani to není výjimečné – Američané to mají stejně.
EU nemá vládu a premiéra v tom smyslu jako Česko – logicky, není to federace. Jistou obdobou je Evropská komise a její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Lépe než přirovnáním k vládě ale komisi a jejímu fungování porozumíme, když ji nazveme administrativou.
Jde o úřednický aparát, který funguje vlastně stejně jako ten český na jednotlivých ministerstvech. V čele každého z těchto ministerstev stojí eurokomisař – to jsou ti „nikým nevolení úředníci v Bruselu, kteří o nás rozhodují“, jak často opakují různí čeští politici. Buď fungování Evropské komise nechápou, nebo vědomě lžou.
Eurokomisaři nejsou žádní nikým nevolení úředníci. Do funkce je nominuje jejich národní vláda, která má demokratický mandát. A potvrzují je přímo volení europoslanci, tedy – opět – lidé s demokratickým mandátem. Eurokomisaři navíc vesměs nejsou ani úředníci, ale politici.
Občas se mezi nimi najde výjimka, ale tak přece bývají složené i vlády v Česku – ministři jsou většinou politici, někdy nějaký resort převezme úředník, člověk z byznysu nebo třeba akademik, který do té doby žádnými volbami neprošel. Přesně tak začala politická dráha Aleny Schillerové, Karla Havlíčka (oba z ANO) a Petra Fialy (ODS).
Při popisu fungování EU by bylo možné jít do větších detailů, mluvit o jednotlivých agenturách, delegovaných aktech nebo třeba Výboru regionů. Ale proč to dělat? Když budete laikovi vysvětlovat český demokratický systém, taky zmíníte jen to nejdůležitější, nikoliv třeba Státní fond životního prostředí.
V Česku o fungování EU kolují nesmysly nikoliv proto, že by bylo tak nepochopitelné, ale protože jsme ji stále nepřijali za svou. Necítíme, že i my jsme EU, považujeme ji za něco vnějšího, podobně jako třeba OSN. Míra zájmu tomu odpovídá.
A politicky je vůbec nejhorší to, co na jedné konferenci pojmenoval náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), který řadu let působil v Bruselu. Českým politikům chybí to, čemu se anglicky říká ownership – něco v Bruselu odsouhlasí, ale doma se za to nejen nepostaví, ale často to dokonce kritizují jako úplný nesmysl. Tak jako třeba Andrej Babiš (ANO), když se vysmíval víčkům přidělaným k plastové lahvi. Což je pravidlo, jehož zavedení v Bruselu podpořila jeho vlastní vláda.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist