Vláda vám to neřekla, ale podle Babiše může za výpadek šílená zelená politika. Je šéf ANO chodící řetězový e-mail?

„Je jasné, že blackout ve Španělsku a blackout v České republice je důsledkem šílené zelené politiky Ursuly von der Leyen a Timmermanse, tvrdí Babiš vedle invektiv na tváře zelené politiky EU a přidává svou oblíbenou floskuli o tom, jak Fiala „políbil prsten“. Za vlastní příčinu výpadku pak Babiš považuje přetoky elektřiny z Německa a Polska, které podle něj několikanásobně překročily plánované hodnoty. Říká to zcela bez důkazů, pokud za ně nepovažujeme mávání neidentifikovanými papíry. V debatě pod videem si tak od europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) vysloužil přízvisko „Chodící řetězový dopis“.

Šéf ČEPS Martin Durčák přitom uvedl, že importy elektřiny byly v danou dobu dobu jen mírně nad očekáváním a souvislost mezi nimi a výpadkem nevidí. Zatímco Babiš viní za výpadek elektřinu ze zahraničí, Durčák upozorňuje, že to bylo právě propojení se sousedními zeměmi, díky němuž se Česko zbavilo přebytečného výkonu. Kdyby se to nepovedlo, nevypadlo by jen devět rozvoden, ale všech 44. Nastal by tedy skutečný blackout, jehož následky by se odstraňovaly déle.

Vysvětlení ČEPS, že za prvotní příčinou pátečního výpadku bylo roztržení fázového vodiče, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami, Babiš zesměšňuje. „Tvrdí, že se porouchal drát. No to určitě.“ Současně si ale protiřečí, když kritizuje zanedbanou údržbu a ptá se: „Jak je možné, že ten drát není zdvojený a už to tak je sedm let?

Že je třeba vedení velmi vysokého napětí V411, které dle ČEPS selhalo, zdvojit, protože je při přenosu elektřiny ze severozápadu na jihovýchod republiky pravidelně přetěžováno, se opravdu ví už roky. První povolení projekt dostal už v roce 2017, tedy předtím, než se Babiš dostal k moci, stále se ale nestaví. Důvodem jsou dlouhé povolovací procedury, ale i chaos v prioritách. Příkladem může být Národní investiční plán, který Babiš v 2020 představil. Nebyl ale řádně strukturován, jednotlivé záměry jsou jen nasypány do kapitol. Na stejné úrovni jsou tak investiční plány ČEPS, jako pověstná Babišem prosazovaná rychlobruslařská hala pro Martinu Sáblíkovou. Že se nerealizovalo, těžko může překvapit.

Zpochybněním vysvětlení, jaké veřejnosti i vládě předložil ČEPS, Babiš současně útočí na jeho šéfa Martina Durčáka. Ten se přitom stal předsedou představenstva po čistce, která proběhla na podzim 2018, tedy za druhé Babišovy vlády. Akcionářská práva v ČEPS vykonává ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož čela Babiš dosadil „nestranickou odbornici za ANO“ Martu Novákovou.

Její éru mají Češi spojeni víc s pověstným výrokem, že za drahá mobilní data si mohou sami, protože moc používají wi-fi, než s energetikou, ale za Novákové došlo i ke kompletní obměně orgánu, který má na ČEPS dohlížet. Místopředsedkyní dozorčí rady se tehdy stala právnička Michaela Pobořilová, se kterou Babiš spolupracuje od doby, kdy byl ministrem financí, a z níž jako premiér udělal svou poradkyni. Časopis Ekonom ji v roce 2016 charakterizoval jako „Babišovu šedou eminenci, které důvěřuje víc než svým náměstkům a která mu řešit personální otázky“. Jménem Pobořilové byl nadepsán i jeden z pověstných šanonů, kterým se Babiš nechtěně pochlubil.

Místopředsedkyní dozorčí rady byla Pobořilová až do října 2022, takže s Durčákem spolupracovala čtyři roky. Pokud by se projevil jako neschopný manažer, Babiš by to dávno věděl a mohl zasáhnout. Což se nestalo. Nynější atak opozičního politika s ambicí usednout znovu ve Strakově akademii tak můžeme brát jako obvinění z kolaborace s vládou, při které se šéf ČEPS také nezdráhá lhát. 

Můžeme sice Babišovy výroky bagatelizovat jako předvolební rétoriku určenou lidem, kteří si fakta neověřují, stejně tak ale může jít o předzvěst čistek v energetice.