Sehnat místo v domově seniorů pro dnešní padesátníky bude prakticky nemožné, největší problém čeká Středočechy

Soukromá společnost Centrin CZ provozuje klasické domovy pro seniory i domovy se zvláštním režimem (určené pro lidi s demencí) v Praze a Středočeském kraji a aktuálně se stará o 311 klientů. „V Praze, kde máme 45 míst, se nám uvolní tak dvě místa ročně, v ostatních domovech může být obrátka 40 lidí, záleží na diagnóze klienta,“ říká Helena Franclová, jednatelka firmy, která je na trhu už 18 let.  

Přeplněné kapacity už teď. A bude hůř

V obou typech domovů v Česku je aktuálně kapacita pro 61 tisíc lidí zcela naplněná, každoročně zůstává zhruba 90 tisíc dalších žádostí neuspokojených, byť skutečná poptávka bude kvůli souběžnému podávání přihlášek do více zařízení nižší. Situace se nicméně ještě zkomplikuje.

„S tím, jak bude narůstat nejen počet osob starších 80 let, ale i osob trpících demencí, lze očekávat ještě větší převis mezi poptávkou, potřebou těchto služeb a jejich nabídkou, skutečnou kapacitou,“ říká Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb. 

Nejhůře je na tom Středočeský kraj, kde se čeká nárůst klientů na více než dvojnásobek – o 116 procent. Je to dáno demografií – zatímco dnes podle data Českého statistického úřadu patří tento kraj k nejmladším z pohledu průměrného věku, během příštích dvou dekád se lidé, kteří si v produktivním věku pořídili rodinu a bydlení za Prahou, překlopí mezi seniory. „Vzhledem k tomu, že migrace obyvatel za prací do našeho kraje probíhá kontinuálně již mnoho let, dochází ke stárnutí této generace, což se projevuje právě v této predikci,“ uvedl Martin Hrabánek, radní Středočeského kraje pro oblast sociálních věcí. Dalším faktorem, proč má být nárůst větší než jinde je skutečnost, že středočeské domovy kvůli jejich blízkosti využívají senioři z Prahy – dnes je tomu tak ze třiceti procent.  

Nemohoucích seniorů bude za dekádu dvojnásobek. Stát zvažuje povinné pojištění, jinak hrozí kolaps

19. 12. 2024 ▪ 8 min. čtení

Podle ministerstva práce bude nezbytné, aby se do výstavby nových kapacit více zapojily města a obce. „Obce dnes mají přebytkové hospodaření. Tam, kde vznikají svazky obcí, se baví i o tom, jak společně zabezpečit péči o své seniory,“ popsal nedávno v rozhovoru pro HN ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

A větší roli má podle něj sehrát i soukromý sektor. Ani tak ale vznik nových lůžek nedokáže podle lidí z branže udržet krok s poptávkou. „Situaci nevidíme dobře. Chybí 15 až 16 tisíc lůžek pro pokrytí plné potřeby, s tím, jak se populace dožívá čím dál vyššího věku, do roku 2035 bude chybět 30 až 40 tisíc lůžek,“ popisuje Karel Videcký, obchodní šéf fondu kvalifikovaných investorů PFFL. Ten se specializuje na investice do alzheimer center, která následně pronajímá provozovatelům. Aktuálně má 532 lůžek a dalších 1000 ve výstavbě. 

Stát tak bude nucen jít jinou cestou. „Je jasné, že kvůli tak výraznému nástupu počtu seniorů, k němuž v následujících 10 až 15 letech dojde, nebude možné zajistit jejich potřeby prostřednictvím pobytových služeb. Podpora bude nezbytná i pro neformální pečující,“ naznačuje Martin Škurek, náměstek hejtmana pro sociální věci Olomouckého kraje. Ten se přitom nachází pod celostátním průměrem – očekává nárůst klientů potřebujících dlouhodobou péči o 72 procent.

Nebudou lůžka, nebudou lidé

Z predikce ministerstva vyplývá, že problémem bude i personál – zatímco dnes dlouhodobou péči zajišťuje v přepočtu 71 tisíc lidí na plný úvazek, do půlky tisíciletí jich bude potřeba o 57 tisíc víc. „Přímou péči o seniory – hygiena, strav, oblékání – jen tak umělá inteligence nenahradí. I když volné lidské kapacity jsou a stačí si udělat kurz, pro tuhle práci nemá každý předpoklady, není ani finančně příliš zajímavá,“ míní Jiří Kulhánek, náměstek hejtmana Ústeckého kraje, kde se čeká nárůst uživatelů dlouhodobé péče o 81 procent.

Podle Petry Zdražilové, vrchní ředitelky sekce rodinné politiky a sociálních služeb ministerstva práce, zatím není jasné, jaké typy sociálních služeb bude oněch více než 300 tisíc lidí potřebovat. „Bavíme se o transformaci sítě sociálních služeb. Výzkumy říkají, že chceme umírat doma, musí se tedy posílit osobní asistence, odlehčovací služby, podpořit pečující příbuzné,“ říká.

S tím souhlasí i Kristýna Mlejnková, ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu, která se zabývá péčí v domácím prostředí. „Dřív bylo běžné, že lidé dožili doma, v socialismu se to změnilo – péče se začala zajišťovat institucionálně. Proměna zpět je pomalá. Nemůžeme ale počítat s tím, že péče ze strany rodin bude zadarmo a do úmoru,“ dodává. Aliance například prosazuje návrh na zavedení nové dávky jako odměny pro osoby pečující o plně závislé příbuzné.

Podle Franclové určitá finanční motivace postarat se o seniora doma funguje už dnes. „Máme lidi, co si babičku raději vezmou domu, protože příjem navíc z důchodu a příspěvku na péči se jim hodí – potřebují splácet hypotéku, platit dítěti školu nebo se ocitnou bez práce,“ říká.