Na současný evropský ekonomický prostor můžeme nahlížet jako na laboratoř, v níž lze pozorovat dvě tváře stejného problému. Německo a Francie, dvě nejsilnější ekonomiky eurozóny, se potýkají s nutností řešit dlouhodobě neudržitelný růst veřejného dluhu. Berlín reaguje zatím včas, aby předešel tržní nedůvěře. Paříž sklízí důsledky dlouho odkládaných rozhodnutí.

Vývoj v obou zemích by měl být pro Českou republiku víc než předmětem analytického zájmu, může sloužit jako praktický návod, kudy se vydat, případně čeho se vyvarovat.

Článek již není odemčený!

Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.

Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se liší fiskální reakce Německa a Francie na rostoucí veřejný dluh.
  • Jaké konkrétní kroky představilo Německo na podporu investic.
  • Jaké dopady měly poslední snížení ratingu a tržní nedůvěra na francouzské veřejné finance.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.