Střed Evropy Martina Ehla: V pasti nízkých příjmů

Spor o dřívějším výskytu slepice či vejce trochu připomíná debata, jež se rozběhla v Evropě o penězích, které mladší členské státy EU dostávají z evropských fondů, a naopak financích, které z těchto zemí odcházejí ve formě zisků investorů. Na dramatičnosti a aktuálnosti této debatě přidává fakt, že summitem, který se konal minulý pátek, se rozběhla ostrá jednání o podobě rozpočtu EU po roce 2020. V té době už bude chybět britský příspěvek a Německo chce k nelibosti hlavně středoevropských států přinejmenším část čerpání evropských fondů svázat s tím, kolik členské země přijmou uprchlíků.

Kdybychom to měli nějak stručně shrnout, základní otázkou je, zda západní část EU se svojí neokoloniální politikou vůči středoevropským postkomunistickým zemím pomohla vytvořit živnou půdu pro nynější vlnu populismu a nacionalismu − anebo středoevropští nacionalisté a populisté jen využívají situaci nižších příjmů a špatně fungujících státních institucí. Přispívá k tomu celková nespokojenost s kořeny v náročné transformaci, zatímco byznys a liberální politici stále obhajují tezi, že západní investoři přinášejí do regionu pracovní místa, peníze a efektivitu.