GE Aviation není jediným výrobcem leteckých motorů v Česku. Americká korporace, o níž se v posledních měsících hodně píše v souvislosti s její miliardovou tuzemskou investicí, má v zemi zdatného souputníka − První brněnskou strojírnu (PBS) Velká Bíteš. Firma z Vysočiny se sice oproti GE nemůže opřít o obří dolarový kapitál, přesto se jí daří své letecké a strojírenské výrobky dodávat celkem na čtyřicet světových trhů.
Vděčí za to především svému hlavnímu produktu − takzvaným pomocným energetickým jednotkám, což jsou v podstatě malé startovací motory, které rozbíhají hlavní pohonné jednotky letounů nebo vrtulníků, a navíc před startem zajišťují napájení paluby elektřinou. "Tyto turbostartéry u nás vyvíjíme a vyrábíme už od 70. let a v současnosti patříme mezi pouhé čtyři společnosti na světě, které mohou takové motorové jednotky vyvíjet a nechat si je certifikovat," říká šéf letecké divize velkobítešské PBS Roman Kolka.
Jeho společnost na začátku 90. let přežila silný pokles poptávky na svých tradičních východoevropských trzích. Rychle se jí podařilo vrátit do Ruska, kam dodává turbostartéry do vrtulníků značky Mil, expandovala ale také do Číny, západní Evropy nebo Severní Ameriky. Začátkem století navíc PBS rozšířila svou leteckou výrobu o produkci vlastních motorů, jež se od startérů odlišují tím, že slouží jako hlavní pohony menších vrtulníků či bezpilotních letadel.
Letecké motory z Vysočiny se montují do dronů i vrtulníků
"Pokud je řeč o bezpilotních letadlech − dronech –, tak se naše motory montují například do zmenšených modelů letadel, na nichž si výrobci testují aerodynamiku. Drony vyráběné našimi klienty rovněž slouží ke sledování počasí a využívají se také jako cvičné cíle," uvádí manažer. Cvičnými cíli míní létající bezpilotní terče, na nichž si armádní piloti trénují zásahy raket ve vzduchu.
Letecká výroba závisí na dlouholetém testování a vývoji, aby nové motory dokázaly přežít v náročných povětrnostních podmínkách. Většina globálních soupeřů PBS se může spolehnout na četná vývojová střediska, která má rozesetá po celém světě. Strojírna z Velké Bíteše si přitom vystačí se svým jediným závodem, ve kterém nalézají práci především letečtí odborníci z brněnského VUT. Navíc se obejde i bez řady subdodavatelů.
◼ Velkobítešská pobočka První brněnské strojírny vznikla už v 50. letech. Od 70. let se zabývá především leteckou výrobou. Strojírenské díly ale dodává také energetickým podnikům, působí v automobilovém průmyslu, byznysu s čističkami odpadních vod a má i vlastní slévárnu.
◼ Firma patří do skupiny PBS Group, kterou vlastní podnikatel William Didden.
◼ Loni PBS Velká Bíteš utržila téměř 1,2 miliardy korun, hrubý zisk dosáhl 170 milionů. Firma má 728 zaměstnanců.
"V 90. letech jsme čelili výkyvům dodávek od dodavatelů, jejichž práci jsme nakonec z většiny nahradili vlastními silami. Provozujeme proto vlastní slévárnu, součástky si sami obrábíme a samozřejmě máme vlastní vývoj a výrobu. Z 90 procent jsme výrobně soběstační," říká Kolka. Dodává, že se firma neobejde bez nejmodernějších technologií. PBS tak dokáže své kovové díly tepelně opracovávat ve vakuu, k řezání, vrtání či svařování některých součástek mu zase slouží laser. Tam, kde nelze využít klasické obrábění, může zase firma obrábět za pomoci speciální elektrody, která elektřinou taví povrch kovu.
Pro strojírnu je tradičně klíčová hlavně letecká výroba, která se na ročních tržbách přesahujících miliardu korun podílí více než z poloviny. Firma se ale věnuje i jiným strojírenským oborům. Vyrábí třeba součástky turbodmychadel pro nákladní vozy či lokomotivy, energetikům dodává lopatky do plynových turbín a zabývá se též výrobou speciálních kompresorů a čerpadel fungujících v extrémně nízkých teplotách.
Taková zařízení ostatně PBS dodala i do evropského urychlovače částic CERN, který má pověst špičkového vědeckého pracoviště. "Jde o velmi unikátní technologie, které pracují s kapalným heliem o teplotě blížící se absolutní nule. Taková zařízení využívají především výzkumné instituce, jimž například slouží k výzkumu supravodivosti," vysvětluje šéf letecké divize podniku.
Podle něj má nyní firma plně vytížené své výrobní kapacity. V dalších letech by se mohla spolehnout také na lukrativní zakázku od Aera Vodochody, do jehož nového cvičného letounu L-3NG by měla PBS dodávat některé součástky. Firma by na kontraktu mohla utržit desítky milionů korun.
Vedle toho ještě strojírna v příštích týdnech představí svůj nový proudový motor TJ80. Také konkurenční GE hodlá v příštích letech na světové trhy vstoupit s novým pohonem. Ten bude ovšem turbovrtulový, firmy si proto v tomto byznysu konkurovat nebudou. Motor z Bíteše je určen pro drony, zatímco ten od Američanů bude pohánět pilotovaná letadla značky Cessna.
Pro firmu z Vysočiny by ale GE mohlo představovat konkurenci na pracovním trhu. Americká společnost pro svou novou výrobu hledá stovky leteckých expertů a mohla by je začít přetahovat právě z Bíteše. Toho se ale v PBS nebojí. "GE jako konkurenta nevnímáme. Naopak s ním jednáme o možné spolupráci," říká manažer Kolka.
Letecké motory z Vysočiny se montují do dronů i vrtulníků
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist