Když se Laura Mitroliosová, tehdejší procesní manažerka Československé obchodní banky, rozhodla po sedmi letech opustit korporátní prostředí, konkrétní vizi budoucnosti neměla. "Už jsem nechtěla trávit čas v práci s minimální pravomocí v rozhodování a přispívat firmám k dalšímu růstu, toužila jsem po smysluplné práci s flexibilním týmem a ve prospěch lidí," vyzdvihuje hlavní důvod svého odchodu.

Poté co se seznámila s ředitelkou Institutu cirkulární ekonomiky, měla Mitroliosová jasno. "Zjistila jsem, že jsem v principech cirkulární ekonomiky byla vychovávána a že je mi to blízké," popisuje dnešní finanční manažerka neziskové organizace, jejíž agendou je snižování produkce odpadů a propagace udržitelného způsobu života. Zajišťuje její finanční stabilitu, vede a motivuje tým, řídí projekty odpadového hospodářství obcí. "Je pro mě důležité, že se v této práci víc realizuji, a cením si jí stejně tak jako lidí, kteří s námi spolupracují a pomáhají nám udělat svět lepším," uzavírá manažerka, která v neziskovce pracuje třetím rokem.

Nedostatek schopnosti nalézt smysl ve svěřených úkolech a činnostech je jeden z nejčastějších důvodů odchodu ze zaměstnání. Zhruba čtvrtina mileniálů podle průzkumu IBM Institute chce, aby jejich práce měla pozitivní dopad na společnost. Chtějí pomáhat řešit společenské problémy a pracovat na tom, co je baví. Loňský průzkum Hospodářských novin přitom ukázal, že víc než polovina českých zaměstnanců nevidí smysl v tom, co v práci dělá.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak smysluplnost určité pozice určuje přístup toho, kdo ji obsazuje.
  • Jaké jsou motivace lidí, kteří volí práci za nízkou mzdu.
  • Čím lidé s nižšími příjmy kompenzují tento handicap vůči ostatním.
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se