Menší firmy nechtějí zveřejňovat informace hlavně kvůli konkurenci, velké firmy by měly být naopak sdílnější, říká Minčič z Hospodářské komory

Citlivé údaje o ziscích i nákladech firem by brzy mohla posílat finanční správa přímo do veřejných rejstříků. Ladislavu Minčičovi z Hospodářské komory ale vadí, že zejména malé firmy mají o sobě poskytovat příliš mnoho údajů.

Řada jich proto čísla i kvůli strachu z konkurence nezveřejňuje a porušuje tak zákon.

HN: Ministerstva v současnosti přicházejí s řadou návrhů, jak podnikatelům usnadnit život. V posledních letech si však firmy stěžují spíš na to, že jim administrativní zátěž roste, například v souvislosti se zavedením EET. Jak na tom tedy Česko aktuálně je?

Možná nejjednodušší je použít některé zavedené srovnání, například publikaci Světové banky Doing Business. Myslím si, že Česko má šanci dostat se výš než do čtvrté desítky, kde v současnosti je. Jsou oblasti, které nás opravdu tíží, typicky jde o získání stavebního povolení. I když se v některých věcech zlepšujeme, žebříček Světové banky nám spíše ukazuje, že zas tak velké pokroky neděláme.

HN: Finanční správa by nově mohla posílat data z účetních závěrek firem přímo rejstříkovým soudům, pokud ji o to podnikatel požádá. Firmám by tak stačilo údaje odeslat spolu s daňovým přiznáním a nemuseli by je posílat na dvě místa. Je to pokrok?

Myšlenka je v zásadě správná, nemá smysl dělat věci duplicitně. Objevila se už v minulosti a souvisí i s tím, že respekt běžných podnikatelů vůči finanční správě je v praxi větší než k rejstříkovým soudům.

Zákonem by však mělo být předem přesně určeno, co a v jakém rozsahu má daný podnikatel zveřejňovat.

Finanční úřad, který obecně spravuje data, jež podléhají daňovému tajemství a neměla by být veřejná, by měl ke zveřejnění do rejstříku poslat jen jejich určitou podmnožinu. U menších firem by informace měla být skromnější než u velkých, třeba nadnárodních korporací. Bylo by to i východisko z dnešní neutěšené situace. Od mnoha našich členů víme, že mají obavy z rozsahu a šíře sdělování dat rejstříkovým soudům, protože se bojí jejich zneužití konkurencí a podobně.

HN: Co konkrétně jim vadí?

Jde o to, zda mají být zveřejněny jednotlivé detailní položky zisku a ztrát nebo údaje z rozvahy. Je otázkou, jestli u menších firem nestačí jen sumární ukazatele typu velikosti jmění, obratu nebo počtu zaměstnanců, a nikoliv detailní nákladové a výnosové položky. Někteří podnikatelé nám říkají, že v určitých odvětvích jsou čísla z účetních závěrek snadno vyložitelná. Při konkrétní velikosti byznysu z konkrétního čísla třeba odhadnete, od koho podnik pořídil stroje nebo technologii.

Podnikatele pak například mohou kontaktovat dodavatelé konkurenční technologie. Lidé z branže vědí, co si s podobným vybavením může firma dovolit a kde jsou limity, za které už konkurent nemůže jít. Hospodářská komora tedy chce, aby ve sbírce listin byla spíše obecnější čísla, která by příliš neumožňovala rozklíčovat malý byznys do nejmenších detailů.

HN: Česko patří v přístupu do rejstříku k nejotevřenějším zemím. Do výsledků může nahlédnout kdokoliv bez registrace či poplatku. Myslíte si, že by přístup měl být nějak regulován?

Udělali jsme anketu. Mnozí z našich členů si myslí, že by bylo dobré, kdyby zde nějaká regulace existovala. Že by přístup nebyl bezplatný. Minimálně by bylo dobré, kdyby bylo zjistitelné, kdo si moji malou firmu lustroval a z jakého důvodu. Ani pro firmy na druhé straně nemusí být tato informace zdarma.