Kdo chce pochopit jedinečnost Freiburského barokního orchestru, musí ho zažít. Tak očividná radost ze společného hraní, které spojuje přátelství a spolupráce, je v hudbě patrná zřídka, napsal rakouský deník Wiener Zeitung. Světoznámé těleso se specializuje na historicky poučenou interpretaci staré hudby. Na festival Pražské jaro příští rok zavítá 25. května, potřetí v jeho historii.

V předvečer významného křesťanského svátku Nanebevstoupení Páně uvede ve Dvořákově síni Rudolfina s belgickým vokálním souborem Vox Luminis duchovní repertoár: Bachovu kantátu Auf Christi Himmelfahrt allein (Sám na Kristovu nebeskou cestu), další kantátu Ich fahre auf zu meinem Vater (Vystupuji ke svému Otci) od Bachova současníka Georga Philippa Telemanna, houslovou Růžencovou sonátu Vzkříšení Krista od severočeského rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera a Bachovo slavnostní Oratorium k Nanebevstoupení Páně.

Freiburský orchestr téměř před 35 lety na univerzitě ve stejnojmenném německém městě založili nadšení studenti. Po dvou letech zkoušení a intenzivního studia pramenů, jak autenticky hrát baroko na dobové nástroje, začali vystupovat. A měli úspěch.

Na světových pódiích se prosadili koncem 80. let díky festivalu staré hudby v nizozemském Utrechtu a soutěži Carla Philippa Emanuela Bacha v Hamburku. Roku 1992 poprvé účinkovali ve Španělsku, Anglii a USA.

Třicetičlenný orchestr stejně jako v 18. století hraje bez dirigenta, řídí ho koncertní mistr. Repertoár tvoří díla od 17. století a romantismu až po modernu, současní autoři pro něj píší kompozice experimentující se zvukem barokních nástrojů. V čele stojí dva umělečtí ředitelé – německý houslista Gottfried von der Goltz a jihoafrický klavírista Kristian Bezuidenhout, jeden z nejvýraznějších současných interpretů, jehož záběr sahá od fortepiana a cembala až k modernímu klavíru.

„Muzikanti bez ohledu na sestavu najednou umí létat, pouštět se do atmosféry a emocí daného díla,“ pochvaloval si Bezuidenhout v deníku Tagesspiegel, když orchestr před čtyřmi lety po jubilejní 30. sezoně převzal po uznávané houslistce Petře Müllejansové. Letos s ním nahrál dvě alba Mozartových klavírních koncertů.

Koncert

Freiburger Barockorchester 

Rudolfinum, 25. května

Freiburští mají prvotřídní pověst. Často s nimi zejména při provedení velkých děl hostuje světoznámý dirigent René Jacobs, s nímž získali ocenění kritiků Německá nahrávka roku 2009 za provedení Mozartovy opery Idomeneo.

Spolupracují ale také s kontratenoristou Philippem Jarousským, barytonistou Christianem Gerhaherem, houslistkou Isabelle Faustovou nebo dirigentem sirem Simonem Rattlem.

Na Pražském jaru vystoupili poprvé roku 1995 s poctou nejvýznamnějšímu anglickému baroknímu skladateli Henrymu Purcellovi. Podruhé přijeli před sedmi lety s jedním z nejznámějších děl téhož období, Bachovými Braniborskými koncerty. „Po celý večer jsme mohli obdivovat hlavní devízu Freiburských, a sice dokonalou souhru a promyšlenou interpretaci: přesvědčivé frázování, citlivou komunikaci mezi jednotlivými skupinami, odstiňování continua a celkovou jemnost hry,“ napsal časopis Harmonie.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam