Česká republika se snaží, aby výdaje dvou procent HDP na obranu vydávala již v roce 2024. Tedy o rok dříve, než se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Po sobotním jednání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana v Lánech to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zopakoval, že Zemana zastoupí na červnovém summitu NATO v Madridu. Účastníci schůzky mluvili také o otázkách blížícího se předsednictví Česka v Radě EU, o ruské agresi na Ukrajině nebo energetické bezpečnosti.

O zvyšování výdajů na obranu podle Fialy mluví v poslední době i ty evropské země, které se původně ke svému aliančnímu závazku ve výši dvou procent HDP nehlásily. Zvyšovat je podle něj plánuje i neutrální Rakousko. Fiala řekl, že čeští zástupci komunikují s NATO, jakým způsobem chce Česká republika své závazky naplnit. Platí podle něj, že dvě procenta HDP bude Česko vydávat nejpozději v roce 2025. Vláda se ale snaží, aby tohoto cíle dosáhla již v roce 2024. Není podle něj ale jednoduché v tak krátké době financování armády zvýšit.

Česko se nyní zabývá několika finančně náročnými projekty modernizace armády. Musí například vyřešit, jak nahradit stávající nadzvukové stíhačky. Celkem 14 strojů Jas39 Gripen má pronajaté od Švédska. Smlouva končí za pět let a čeští piloti na gripenech létají již 17 roků. V běhu je nyní rovněž zakázka na nákup tuctu vojenských vrtulníků z USA.

Země také zahájí jednání o nákupu až 50 nejmodernějších německých tanků Leopard. Stane se tak poté, co Německo oznámilo, že daruje Česku 15 starších leopardů. Ty by měly nahradit ruské stroje T-72, které Praha poslala Ukrajině.

A ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové (ODS) nyní zkoumá vůbec největší zakázku v historii české armády – nákup 210 bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. Předchozí ministr Lubomír Metnar (za ANO) měl tendr nechat ve stavu, kdy si nové vedení ministerstva musí nechat vypracovat rozbory a právní posudky, zda vůbec a případně jak v soutěži pokračovat.

K podobě jednání poradního týmu prezidenta Fiala uvedl, že byly předem domluveny okruhy, ke kterým předložil svá stanoviska. K nim ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák a prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý vypracovali oponenturu. Na jejich základě pak účastníci schůzky vedli diskusi. Fiala ji uvítal, je podle něj nutné, aby se jednotlivá témata do hloubky probrala. Premiér ocenil, že v zahraničněpolitických otázkách se Česku daří jako celku mluvit jedním hlasem.

„Expertní tým prezidenta republiky za účasti předsedy vlády projednával ekonomické otázky a zahraniční politiku s přesahem na energetickou a potravinovou krizi,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam