ECB je tam, kam ČNB došla před rokem. „Extrémně vysoká“ inflace straší i Frankfurt

Stojíme v temné místnosti, takže není třeba, abychom dělali velké kroky, varoval ještě minulý týden guvernér řecké národní banky Janis Stournaras před tím, aby Evropská centrální banka rázně zpřísnila měnovou politiku. Ta však ve čtvrtek zvýšila svou depozitní sazbu na 0,75 procenta. A to z nuly. Přeskočila tak hned dva tradiční schůdky, což je v historii „strážce eura“ nebývalý radikální postup.

I Stournaras, zástupce těžce zadluženého Řecka, kterému vyhovovala extrémně uvolněná měnová politika ECB posledních jedenácti let, nakonec hlasoval pro to, aby se onen „velký krok“ podnikl. Navzdory tomu, že „temno v místnosti“ – tedy výhled evropské ekonomiky – kvůli dalšímu uzavírání plynových kohoutů za strany Ruska ještě zhoustlo.

Proti zdražení peněz v eurozóně se nepostavil ani jeden člen výkonné rady ECB či guvernér některé z národních bank. A to ještě šéfka banky Christine Lagardeová dala jasně najevo, že zvyšování sazeb zdaleka nekončí. Už nikdo nepochybuje, že inflace, kterou guvernérka označila za extrémně vysokou, se jinak než vyššími úroky zastavit nedá. A že to bude – a musí – bolet.