S vrcholem dýňové sezony se blíží zasedání Evropské centrální banky (27. října) a později ČNB (3. listopadu). Co od nich můžeme čekat? Zápis z posledního jednání ECB je konzistentní s dalším zvednutím úrokových sazeb o 75 bazických bodů, ráznější krok se jeví jako nepravděpodobný. Banka zvýší sazby na úroveň, která působí na ekonomiku neutrálně (normalizace úrokových sazeb). V průběhu roku 2023 pak ECB pravděpodobně sazby vytlačí výš, až do úrovně působící na ekonomickou aktivitu restriktivně.
V tomto ohledu je ECB oproti americkému Fedu pozadu. Ten má už fázi normalizace dokončenou, a navíc na rozdíl od ECB měsíčně snižuje své držení státních dluhopisů víceméně na autopilota. Ovšem u ECB je opatrnost v porovnání s Fedem namístě. Eurozóna sice také čelí proinflačnímu prostředí, současně se ale rýsují ekonomická rizika jako například strukturální změny (energie), obchodní vztahy (geopolitika) a propad reálných příjmů domácností. Poslední jmenované přispívá k tlumení poptávky, a snižuje tak potřebu utahovat měnové podmínky.
U ČNB od obnovení bankovní rady dosud nedošlo ke zvýšení úrokových sazeb. Dvoutýdenní repo sazba tak setrvává na sedmi procentech a zřejmě se nepohne ani v listopadu. Inflace se i po zářijovém překvapení pohybuje pod prognózou ČNB. Od některých členů bankovní rady již zazněly komentáře, že aktuální výši sazeb vnímají jako dostatečně restriktivní.
V aktuálně volatilním prostředí ale nelze vyloučit scénář mírného „hiku“ o 25 bazických bodů (v listopadu či prosinci). Riziko představuje především možnost zrychlení růstu mezd nad prognózu ČNB a obnovení depreciačních tlaků na korunu. V neposlední řadě bankovní rada musí brát v potaz také bobtnající schodek státního rozpočtu.
Žádný výkyv, spíše nový normál. Dva důvody, proč je euro tak slabé
Ostatně v jak nepředvídatelném prostředí centrální banky aktuálně operují, ukazuje například nedávný „emergency hike“ maďarské centrální banky, záchranné intervence Bank of England na dluhopisovém trhu či intervence japonské centrální banky na podporu své měny, ke kterým se odhodlala poprvé od roku 1998 z dob asijské finanční krize.
