Komunistickou Čínu pořád trápí covid a tamní vláda má malou šanci vybruslit ze současné situace bez negativních důsledků pro ekonomiku. Efekt bude znát nejen v asijské velmoci, ale také ve zbytku světa. A dá se čekat, že Čína bude kolem přelomu roku významným testem optimismu, který vyrostl na finančních trzích.

Nebyli jsme sami, kdo už loni varoval, že kombinace nakažlivosti covidu a čínské politiky nulové tolerance hrozí velkými problémy. Ty se ostatně stále vracejí, a to nyní v dosud nejvážnější formě. Krátce poté, co vláda naznačila mírnější postup proti covidu, se nákaza začala šířit zatím nejrychlejším tempem. Co víc, stále silnější odpor proti restrikcím nedávno přerostl v protivládní demonstrace. Důsledek bohužel nemůže být jiný než opětovné utažení šroubů.

Vláda si nemůže dovolit nechat přerůst přes hlavu ani epidemii, ani protesty. Populace je chráněna jen slabou vakcínou při prakticky nulové promořenosti, prezident Si Ťin-pching nedávno upevnil svou moc a do jejího získání, stejně jako do proticovidové politiky, investoval hodně politického kapitálu.

Důsledkem pro ekonomiku bude hlavně slabá spotřeba. Lidé zavření v izolovaných čtvrtích či vystrašení z internace v karanténních táborech budou mít co dělat opatřit si základní zboží. A to nemluvíme o další zátěži pro jejich finance, plynoucí z kolapsu realitního trhu.

Zatímco se čínská ekonomika ve 3. čtvrtletí slušně zvedla, další období budou zřejmě znamenat návrat k slabému růstu. Mezitím, v posledních dvou měsících, na západních akciových trzích značně narostl optimismus právě ohledně ekonomických vyhlídek. Velmi dobře se vede řadě akcií navázaných na hospodářský cyklus, a to i přes (pravděpodobně) začínající recesi v Evropě a značné riziko, že do recese spadnou příští rok i USA. Tento optimismus je překvapivý a podle nás už zašel příliš daleko. Zatím se drží. Když si ale ke všemu přidáme nový problém s Čínou, která je pro mnohé ekonomiky i firmy klíčový exportní trh, udržitelnost růstu akcií dostává už vážné trhliny.