Poslední roky jsme si prošli covidem, energetickou a inflační krizí. Češi snížili svou spotřebu ve srovnání s koncem roku 2019 zhruba o šest procent. Řeknete si, že pochopitelně, vždyť těch šoků bylo skutečně mnoho. Pochopení narazí při srovnání s ostatními státy. Mezi zeměmi EU je pokles spotřeby Čechů nejhlubší. V sousedním Polsku nebo na Slovensku je spotřeba vyšší o čtyři až pět procent ve srovnání s rokem 2019. A nemůžeme říct, že tato naše oběť jde na vrub udržitelnosti veřejných financí.
Když se podíváme do minulosti na to, jak spotřeba klesala během jednotlivých recesí, tak zjistíme, že během finanční krize, ale i během recese 2012 byl pokles spotřeby do dvou procent. K velkému poklesu došlo během covidu. Ale to bylo způsobené primárně rozhodnutím vlády, že nesmíme ven, mimo katastr, do obchodů apod. Kdykoliv došlo k uvolnění zákazů, tak jsme se okamžitě vraceli do obchodů. Inflační, energetická krize je jiná. Pokles spotřeby je hodně ovlivněn rozhodnutím domácností, respektive jejich rozpočtovým omezením: musím šetřit, protože na to nemám.
Inflace je za vrcholem. Cenová stabilita je ale stále daleko a ochrana úspor také
Obvyklým podezřelým, který stojí za poklesem spotřeby, je nezaměstnanost. Například po finanční krizi vzrostla nezaměstnanost téměř o tři procentní body. Tentokrát nezaměstnanost stagnuje, ale spotřeba přesto klesá výrazně. Nárůst nezaměstnanosti totiž zasahuje méně lidí, ale inflace všechny. Nezaměstnanost většinou dolehne jen na lidi s nízkými příjmy. Inflace i na ty nahoře.
Inflace užírá kupní sílu mezd, ale i úspor. To, jak moc domácnost musí omezit svou spotřebu, ovlivní schopnost zvýšit příjmy, například dalším pracovním úvazkem nebo získáním příspěvku na bydlení. Důležitou roli sehrává i finanční rezerva. Například finanční rezerva ve výši výdajů na jeden měsíc pomůže vykompenzovat inflaci ve výši asi 8,5 procenta. Pokud bych měl rezervu alespoň na tři měsíce a použil ji, tak bych během minulého roku vůbec nemusel snižovat svou spotřebu.
Co říkají data o finanční rezervě? Třeba to, že 60 procent českých domácností s podprůměrnými příjmy není schopno čelit nečekaným výdajům ve výši zhruba 13 tisíc korun. To je vysoké procento. Ale dokonce i domácnosti s nadprůměrnými příjmy se mohou dostat do finančního stresu, protože 14 procent z nich také není schopno čelit nečekaným výdajům. A inflace vás o oněch 13 tisíc snadno a rychle připraví. Data naznačují, že například pětina domácností s nejnižšími příjmy, pokud nezískala dodatečné příjmy, musela už od roku 2019 snížit svou spotřebu až o pětinu.
