Soudobá hudba na Pražském jaru nepotřebuje prosazovat, spíš komunikovat, říká dramaturg

Dva dny plné soudobé hudby, které zahrnují velké večerní koncerty, debaty i mistrovské kurzy, se vloni poprvé staly součástí Pražského jara. Akce nazvaná Prague Offspring připomínala samostatnou odnož či svým způsobem festival uvnitř festivalu. Letos se koná podruhé opět v holešovickém Centru současného umění Dox 26. a 27. května.

Zachovaný zůstává nejen formát, ale také špičkový ansámbl Klangforum Wien, jenž se specializuje na současnou tvorbu. Po feministce Olze Neuwirth přebírá pozici rezidenčního skladatele Georg Friedrich Haas. S předchůdkyní jej pojí rakouský původ i silný politický náboj: skladbu In Vain, kterou v Praze představí, napsal na pozadí vzestupu krajní pravice v Rakousku. K tomu autor poslední roky otevřeně ventiluje vlastní sexualitu, k čemuž dospěl prostřednictvím své manželky Molleny Williams. Ta se na Prague Offspring objeví v hlavní roli filmu Hyena, jehož projekce je součástí programu.

Vedle devětašedesátiletého Haase bude pomyslnou klíčovou osobností prvního večera v Doxu György Ligeti, jenž by letos oslavil sté narozeniny. Zemřel v roce 2006. Jeho hudba dodnes vzbuzuje dojem pevných útvarů plných vnitřního pohybu a proměn, současní autoři se k ní hlásí již jako k respektované klasice. Pražané uslyší jeho Komorní koncert i Koncert pro klavír a orchestr.

Čtyři čeští autoři a dvě autorky na objednávku festivalu napsali nové kompozice, které budou mít premiéru právě na Prague Offspring. Pestré barvy i spletitá a pohyblivá struktura stály u vzniku Lunaparku od Jany Vöröšové, vítězky skladatelské soutěže České filharmonie z roku 2018.

Pražské jaro už v Cardiffu začalo. Dirigent Hanus si dal záležet, aby publikum pochopilo poselství

28. 4. 2023 ▪ 10 min. čtení

Už vloni v Doxu mohli členům Klangfora Wien ukázat své partitury tři studenti českých vysokých škol. Novinku jednoho z nich, Pavla Šabackého, letos ansámbl zařadí přímo do hlavního programu druhého večera – vedle nových děl pokročilejších tvůrců Šimona Vosečka, Františka Chaloupky, Michaely Pálka Plachké a Matouše Hejla. Například jeho novinka se jmenuje Kývání a zhudebňuje model dvojitého kyvadla.

Tentýž den odpoledne orchestr přehraje studentské skladby Milici Modré, Noemi Savkové a Mateje Slobody. Této veřejné zkoušce, jež slouží primárně autorům, může přihlížet i veřejnost.

Soudobá hudba se však neomezuje jen na dvoudenní Prague Offspring. Mimo jeho program čekají účastníky druhého kola soutěže Pražské jaro nové skladby Jana Kučery pro trombon i klavír a Ondřeje Štochla pro violu. Jiná světová premiéra letošního ročníku obrátí pozornost k ukrajinské básnířce Lině Kostenko. Na její texty napsal německý tvůrce a violoncellista Bamberských symfoniků Eduard Resatsch písňový cyklus V plamenech. S orchestrem PKF – Prague Philharmonia ho 28. května provede další Ukrajinka, dirigentka Oksana Lyniv, která se prosadila jako první žena na wagnerovských slavnostech v německém Bayreuthu.

Přirozené propojení

Podle dramaturga festivalu Josefa Třeštíka panuje shoda, že soudobá hudba na Pražské jaro patří. Intenzita jejího uvádění je pak otázkou míry a kontextu. „Spíše než slovo prosazovat bych v souvislosti se soudobou hudbou použil slovo komunikovat,“ říká Třeštík, který se dramaturgem Pražského jara stal v roce 2019.

Podle něj zařazení díla žijícího autora většinou vyžaduje více komunikace než vrcholná symfonie Antonína Dvořáka, již všichni znají. „Soudobá hudba to stále nemá úplně lehké a přesvědčivé provedení na nejvyšší úrovni je nejlepší odpovědí na případné pochybnosti,“ dodává Třeštík, podle nějž musí být patrné, že soudobá hudba je integrální součástí programu.

Dvoudenní akce zaměřená na soudobou hudbu Prague Offspring se opět koná v holešovickém Centru současného umění Dox. A znovu na ní vystoupí špičkové Klangforum Wien.

Foto: Pražské jaro - Ivan Malý

I proto se neobjevuje jen na dvoudenním Prague Offspring, ale na různých koncertech festivalu.

Ty letošní v některém ohledu spojuje, že protnou tradici se současností. Například skladatel a dirigent John Adams se v Praze 23. května představí poprvé se dvěma svými kompozicemi a novinkou jednatřicetileté Američanky Gabrielly Smith. Závěrečný koncert 2. června zase spojí poválečnou avantgardu s velkou klasikou: na program se sice po 13 letech vrací Symfonie č. 9 s Ódou na radost od Ludwiga van Beethovena, budou jí však předcházet provedení vnitřně pulzující orchestrální Atmosphères z roku 1961 maďarského autora Györgyho Ligetiho.

Právě jeho hudba zněla ve sci‑fi filmu 2001: Vesmírná odysea od amerického režiséra Stanleyho Kubricka v sousedství valčíku Na krásném modrém Dunaji. Přirozené propojení staré a nové klasiky si diváci v kinech mohli užít už před více než půl stoletím. Dnes do koncertních sálů proniká se stále větší samozřejmostí.

Ještě nikdy v historii nenastala situace, kdy se na programech objevovala hudba všech dosavadních období. Poslední roky není problém zajít si na špičkově provedené středověké chorály, renesanční či barokní polyfonie, romantickou operu nebo meziválečnou modernu. K tomu se zároveň hraje spousta soudobé tvorby. Časově vzdálené světy se v bezprostředním sousedství potkávají a mnohdy si podávají ruce, jako by mezi nimi neležely stovky let.

Pražské jaro se k tomuto trendu cíleně postavilo vloni projektem Vize a sny, který iniciovala členka umělecké rady, flétnistka Jana Semerádová. Trojdílný program v Anežském klášteře spojil staré s novým, vrcholem byly texty středověkých trubadúrek zhudebněné současníkem Michalem Nejtkem. Duchovní i fyzická rovina a erotická přímočarost v nich našly společnou řeč stejně jako žijící autor se zvukem středověkých nástrojů.

Zhudebněné pohlednice

Letos se podobné průlety historií objeví na více koncertech. Altistka Bella Adamova a klavírista Malte Schäfer divákům 20. května připraví plynulou procházku od děl romantika Roberta Schumanna až ke Třinácti písním osmačtyřicetiletého českého tvůrce Miroslava Srnky. Ten zhudebnil texty pohlednic, které psal dnes již nežijící východoněmecký spisovatel a disident Jurek Becker synovi. Bella Adamova kromě toho zazpívá kupříkladu krátké Tři staré nápisy, jejichž texty současný maďarský skladatel György Kurtág našel ve středověké poezii, na starém ručním mandlu a na hřbitovním pomníku.

Čtyři jiná Kurtágova díla předvedou 21. května houslistka Isabelle Faust s violistou Antoinem Tamestitem, rezidenčním umělcem letošního ročníku. Nedávnou minulost z Kurtágova cyklu Znamení, hry a zprávy určeného pro sólovou violu budou však prudkými skoky střídat s barokem a klasicismem – zbytek programu tvoří práce Monsieura de Sainte‑Colomba, který hrával v pařížských barokních salonech, vídeňského klasicistního virtuosa Wolfganga Amadea Mozarta a světoobčana Bohuslava Martinů.

Koncerty
Prague Offspring
Centrum současného umění Dox, 26. a 27. května